Jak se zbavit negativní autosugesce, která nám ničí život?

Určitá míra sebekritiky je v pořádku. Pomáhá nám být v kontaktu s realitou a nutí nás být lepšími. Je však rozdíl mezi menší sebekritikou, která nás motivuje k pozitivní změně a shazováním či útoky na sami sebe - tedy negativní autosugescí.

Co je negativní autosugesce?

Autosugesce může mít pozitivní nebo negativní zaměření a je definována i jako autohypnóza (hypnotizování sama sebe) - zvyk či návyk, mluvit o sobě negativně. Negativní autosugesce nevzniká během jedné noci. Potřebuje neustále zalévání a to děláme častým opakováním. I stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Opakem a snahou vyřešit autosugesci je vlastně dehyponotizace (čili odstranění negativní sugesce).

Autosugesce

Všichni se každodenně hypnotizujeme různými autosugescemi. Na základě jistých zkušeností, situací a toho, jak k nám jiní mluví či co mluví, si utváříme obraz o sobě a na jeho základě k sobě uvnitř i promlouváme - hypnotizujeme se. Hypnóza (nebo v tomto případě autohypnóza) jako taková je neutrální jev. Sugescí (mluvením k sobě, přesvědčováním se) si vytváříme jakýsi program, programujeme svou mysl a podle ní žijeme a fungujeme. Dáváme jí pokyny, jak se vnímat. Opakováním, že jsme neschopní, že nedokážeme to a to, si vytváříme jakýsi návyk, který se po čase spouští sám, podvědomě, i bez naší pomoci- určuje se tak, zda žijeme ve svém nitru spokojeně nebo tomu tak není.

Jak se jí zbavit?

Sugesce negativního charakteru nám v ničem nepomáhají. Náš postoj může být skeptický - má to vůbec nějaký význam? Samozřejmě, má! To, jak se chováme k sobě a jakým způsobem, má na nás velký vliv. Stejně, jako když mluvíme k druhým - i to má velký vliv na ně - na jejich myšlenky a emoce. Při autosugesci mluvíme o vnitřním dialogu (nás s námi samotnými) v naší mysli. Vliv tohoto dialogu má však trvalou povahu, je zákeřnější a přetrvávající. Například lidé v depresi a úzkosti jsou známí tím, že jsou jakoby v bludném kruhu negativní přímluvy se k sobě - to následně krmí jejich negativní myšlenky (například "nikdo mě nemá rád, nejsem na nic" a podobně). Negativní autosugesce pak vytváří takzvané negativní automatické myšlenky. Je to zmíněný program v mysli, který spouštíme tím, jakým způsobem k sobě mluvíme. Jak se zbavit negativní autosugesce? Důležité je pochopit její mechanismus. Dostat se z jejího sevření znamená, dostat se z negativního návyku a vyžaduje si následující:

1. Uvědomit si přítomnost negativní autosugesce

Čím více jsme si vědomi našich negativních myšlenek (o sobě) a poznáváme jejich poškozující vliv, tím více nás to může motivovat k jejich zastavení. Jedním z cvičení na sebeuvědomění negativního mluvení k sobě je říct si myšlenky nahlas - poslechnout si obsah toho, co o sobě říkáme. Představte si, že to říkáte někomu jinému, použijte formu "Ty". Opravdu byste takto s někým mluvili? Jak by asi reagoval na obsah vašich slov? Druhým krokem je, že se po vyslechnutí svých myšlenek zeptáte sami sebe: "Co jsem se z toho naučil?" Často dokonce můžete zjistit, že k sobě přechováváte nenávist. První krok je nejdůležitější a velmi pomáhá při narušování negativní autosugesce. Dokáže zcela nebo částečně odstranit její vliv.

2. Vyhubení negativní autosugesce

Existují i ​​další kroky při odstraňování negativní autosugesce. Jsou to opatření, která můžete použít při boji s negativními myšlenkami a transformovat je do něčeho pozitivnějšího.

• Humor: pomůckou je uvědomění si toho, jakou sílu má způsob, kterým jsou věci řečeno. Pozitivní poznámka vyjádřená sarkasticky může být ničivější než jakákoli kritika podána s taktem a citem. Takto funguje také humor na negativní autosugesce - oslabuje negativní vnitřní dialog. Kritizujícímu hlasu v sobě můžete dát doslova zvláštní hlas, představit si, že to říká nějaká trapná postavička. Cílem je celou věc (dialog v sobě) zesměšnit. Negativní autosugesce je iracionální část naší mysli a vystupuje jako morální autorita. Cílem je nechat vyznít negativní myšlenky hloupě a absurdně - jakými i jsou. Pokud je necháte tak, dáváte jim nad vámi moc.
• Rozhovor s negativními myšlenkami: mnohé tyto myšlenky jsou v našem nitru ponechány jako reálné a platné bez jejich zpochybnění. Jak bylo řečeno, představují danou autoritu. Pokud je začneme analyzovat, zjistíme, že jsou buď zcela nebo částečně falešné. Velmi typické při těchto myšlenkách je, že jejich zobecníme na všechno s námi spojené: např.:„Nikdy neudělám nic pořádně“. Je to absurdní myšlenka, jelikož v reálném světě málokdy nebo vůbec neplatí „Nikdy“. Negativní myšlenky třeba vyzvat do komunikace, všímat si jejich zveličování a zevšeobecňování. Vnitřní dialog s námi samými často bývá velmi agresivní a depresivní. Použijte stejnou citlivost, jakou používáte v rozhovoru s jinými.
• Zastavení myšlenek: je to nejjednodušší přístup. Pokud v sobě postřehnete negativní myšlenku, řekněte si vnitřně nahlas „STOP!“ nebo si představte červenou na semaforu. Může to znít až směšně jednoduše, cílem je však využít to v praxi a brát to smrtelně vážně. 
• Nahrazení negativních myšlenek: chcete-li nahradit negativní autosugestivní myšlenky, měli byste je nejprve oslabit formami, které byly uvedeny výše. Pak je nahraďte protiklady - soustřeďte se na ty pozitivní a realističtější.