Jak se vcítit do pocitů ostatních - empatie

Empatie je schopnost osobnosti, pomocí níž se člověk v rámci bezprostřední komunikace s druhým člověkem umí vžít do jeho prožívání situace. Dokáže tím pádem pochopit jeho emoce a motivy, které ho vedou k jednotlivým druhům konání. Jakoby se jeden člověk promítal do prožívání druhého.

Projevení empatie závisí na vztahu s lidmi a na vůli člověka,

který empatii prožívá. Je schopností, kterou má každý člověk, projevuje se však v různé míře, často se stává, že schopnost empatie nefunguje dokonale a není oporou v mezilidských vztazích. S tím souvisí narušení mezilidských vztahů, protože dotyčná osoba má jen málo pochopení pro potřeby a pocity jiných, což znemožňuje navázání pevného a stabilního vztahu. Je třeba si lépe všímat okolí a zajímat se nejen o sebe, ale i o ostatní.

Empatie v běžném životě

V životě nastávají situace, kdy je empatie potřebná a člověk, který disponuje dobrou mírou této schopnosti má výhodu oproti jiným. Jednou z oblastí, kde se dá využít je doprava. V této oblasti vzniká mnoho nejistých situaci, v nichž očekáváme, že i ten druhý bude respektovat předpisy a chovat se podle nich. Nebývá to však vždy tak, proto je výhodné předem signalizovat známky neregulovaného chování a aktivně jim předcházet. Z pozorování stylu jízdy, rychlosti reakcí můžeme předvídat budoucí záměr řidiče. Zkušený účastník silničního provozu se tak může vyhnout mnoha nebezpečím. Toto empatické předvídání se vyučuje i v kurzech dopravní psychologie, které jsou zaměřeny na zvýšenou bezpečnost. Rovněž se dá využít empatické vnímání u nadřízených v práci, když si dokážeme dobře všímat signálů v jeho chování a odhadnout tím aktuální pocity a náladu, můžeme si zvážit, zda je vhodná doba žádat o zvýšení platu, nebo zda se nadřízenému v těchto dnech raději vyhnout.

Rozvoj empatie u dětí

Empatii lze rozvíjet i ve výchově, ale metody je třeba přizpůsobovat věku dítěte. Na rozvoj je nutný dobrý vztah matky (nebo otce, abychom nediskriminovali) k dítěti, která / ý ho empaticky dokáže pochopit a dokáže se vcítit do jeho potřeb. Laskavý přístup a podpora podněcují stejné chování i u dítěte. Stejně ji rozvíjejí i neshody a rozpory mezi potřebami, pokud jsou správně vydiskutované a odkomunikované. Člověk je tak připraven podobně reagovat v jiných konfliktních situacích.

Empatie se dá nacvičovat i hrou, hlavně v kolektivu,

kdy rodič jednotlivě upozorňuje na potřeby a pocity jiného dítěte. V jistých herních situacích je třeba správně pojmenovat vzniklé pocity jako radost, smutek z prohry nebo strach ze selhání. Rozvoji této schopnosti napomáhá i vedení k vnímání umění, které rozvíjí u člověka citlivost, smysl kultury a vyvolává pocity.

Podobný účinek má i zkušenost s jinými, odlišnými kulturami,

které vyvolávají zamyšlení nad různým chápáním situací a jiným chováním se v nich. Dobrá schopnost je výsledkem sebepozorování a sebevýchovy a vědomě se jí dá naučit v jakémkoliv věku. Je třeba si jen lépe všímat okolí a zajímat se nejen o sebe, ale i o jiné. Od ní závisí popularita, dobré a pevné vztahy s rodinou, přáteli a kolegy, ale i eliminace dopadu konfliktů.

Projevy empatie

Empatie se uplatňuje zvláštním využitím skrytých a neuvědomělých komunikačních kanálů. Projevuje se na úrovni neverbální komunikace. To jsou projevy, které provázejí řečový projev a dávají jí osobitý ráz a výraz např. prostřednictvím mimiky jako je sevření rtů, přimhouření nebo otevření očí. Patří sem gestikulace, se kterou zvýrazňujeme a zdůrazňujeme komunikaci, tón hlasu, postoj, doteky.

Empatii snižuje strach a úzkost,

protože vyvolává intenzivní myšlenky na vlastní prožívání a tím se nedostává pozornosti jiným činitelům. Stejně ji snižuje i požívání alkoholu a narkotik, jejichž chemický účinek naruší příslušné mechanismy nervové soustavy. Je pravděpodobné, že narkotika působí negativně i tím, že uvolňují zábrany, úzkost a obranné mechanismy. Snižující účinek má i neuspokojení základních potřeb jako je hlad, žízeň, ale i neuspokojené sexuální vzrušení.