Denní režim aneb pravidelné střídání práce a oddechu

Datum článku: 30. 10. 2013

Denní režim sportovce určuje jeho pracovní přiřazení, tréninková a závodní činnost. U sportovce s nízkou nebo průměrnou sportovní výkonností je pohybová aktivita nejen vhodnou formou aktivního odpočinku po pracovní době, ale i významným prostředkem k získání aktivního zdraví. Totéž platí pro nesportovce, který se účastní neorganizované pohybové činnosti, aby se rekreoval po tělesné a psychické stránce.

Denní režim aneb pravidelné střídání práce a oddechu

V přírodě i v organismu člověka existují pravidelně se opakující a různě dlouho trvající biorytmy

V podstatě však pro nesportovce i pro sportovce platí základní pravidlo: pravidelné střídání zatížení organismu a oddechu. Vyplývá z poznatku, že v přírodě i v organismu člověka existují pravidelně se opakující a různě dlouho trvající biorytmy. Pracovní výkon i tréninkové zatížení podmiňují vznik únavy organismu různého rozsahu a trvání. Závisí na mnoha faktorech: druhu a jednostrannosti pracovního a sportovního výkonu, jeho intenzity, kvality prostředí apod. Pracovní a sportovní zatížení a odpočinek mají být v denním režimu v rovnováze, aby únava nezhoršovala pracovní výkonnost a nepodporovala i vznik úrazů a onemocnění.

Zákonem stanovený pracovní čas a počet pracovních hodin v týdnu

umožňuje každému občanovi odpočívat denně, v závěru každého týdne i během dovolené. Volný mimopracovní čas je dvakrát delší než pracovní. I když ho zkracuje mnoho rozličných povinností, přece v něm zůstává určitý čas i na pasivní a aktivní odpočinek. Jejich délka ovlivňuje kvalita odpočinku.

Nedoceněnou nedostatečně využívanou formou odpočinku je pravidelná vhodná pohybová aktivita

v pracovní, ale zejména v mimopracovní době - aktivní odpočinek. V pracovním procesu je nejednou jednostranně zatěžována pouze určitá část organismu, zejména centrální nervový systém. Pokud vhodnou pohybovou aktivitou při odpočinku přiměřeně zatížíme soustavy organismu, které byly při pracovním výkonu málo zatěžované, pracovní výkonnost unaveného systému i celého organismu se rychleji obnoví. Proto už při pracovním výkonu je vhodný aktivní odpočinek ve formě sportovních pohybových aktivit.

V mimopracovní době je vhodné zařadit do denního režimu aktivní odpočinek dle časových možností

a podmínek (vhodná pohybová aktivita přiměřené intenzity, sport, turistika apod.). Výběr obsahu aktivního odpočinku určují pracovní přiřazení a kvalita pracovního prostředí. Při aktivním odpočinku není tedy vhodné znovu zatěžovat ty systémy organismu, které jsou při pracovním procesu zatížené, případně přetížené.

Spánek je nejvýznamnější formou pasivního odpočinku nesportovce i sportovce

Spánek má být pravidelný, dostatečně dlouhý a kvalitní. Délku spánku určuje stupeň únavy organismu podmíněný pracovní a mimopracovních činností, návyk a kvalita spánku. Informativním ukazatelem dostatku spánku je pocit svěžesti po probuzení se v navyklém čase, dobrá nálada a chuť do jakékoli činnosti.
 

Autor: Martina Dvořáková