Co znamenají symboly jara?
Velikonoce se pojí zejména s malovanými vajíčky, kočičkami, pomlázkami, pečeným beránkem a vodou. Tyto zvyky jsou věru pořádně staré a pocházejí ještě z pohanských dob. Jedním z nejstarších rituálů je vynášení Morany. S utopením Morany se symbolicky skončila zima a lidé si tímto rituálem zajistili na celý rok ochranu před různými nákazami i nemocemi lidí i zvířat.
Vejce
Vejce bylo odedávna symbolem plodnosti a znovuzrození. Malované kraslice, které dodnes dostávají koledníci od dívek, jsou starodávnou lidovou tradicí. Vejce jsou však i tradičním velikonočním jídlem, zřejmě proto, že během půstu se nesměli jíst. Křesťanství chápe vejce jako symbol zavřeného Božího hrobu, z něhož vstal Kristus, tedy jako symbol nesmrtelnosti.
Velikonoční zajíček
Zajíci byli pohanskými symboly plodnosti. Má to pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Zajíci, podobně jako vajíčka, byli původně pohanskými symboly plodnosti a množení. V současné tradici, právě zajíček přináší velikonoční vajíčka, která děti hledají, ukrytá v zahradě. Tento zvyk se dnes z anglosaských zemí rozšířil po celé Evropě.
Beránek
Beránek je symbolem Ježíše Krista. Symbol beránka je velmi starý. Je součástí i židovských náboženských rituálů. Pečený beránek se jídával na Svátek nekvašených chlebů jako připomínka vysvobození Židů z Egypta. Beránka při této příležitosti jedl Kristus se
svými apoštoly při poslední večeři před jeho ukřižováním. Proto je v křesťanství beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista. Podle křesťanské víry je Kristus jako beránek, obětovaný za spásu světa.
Kočičky
Kočičky jsou živou tradicí v lidových, i v křesťanských tradicích. Pomlazení zelenými ratolestmi z vrby či jalovce se odedávna považováno za prostředek zachování zdraví. Ratolesti kočiček posvěcené na Květnou neděli měli i poté chránit před nemocemi, bleskem a dalšími katastrofami. Lidé si je uchovávali po celý rok.
Pomlázka
Šlehání pruty mělo zajistit zdraví, plodnost, štěstí a odehnat zlé duchy. Šlehání dívek pomlázkou na Velikonoční pondělí pochází ještě z pohanských dob a zachovalo se jako lidový zvyk. Šlehání pruty mělo zajistit zdraví, plodnost, štěstí a odehnat zlé duchy. Pletly se z osmi, devíti, dvanácti či až dvaceti čtyř prutů v délce od půl metru až dva metry.
Kříž
Kříž však znali již staří Egypťané, Číňané i Řekové, kde ho chápali jako symbol věčnosti a propojení božského a lidského světa. Jeden z nejdůležitějších křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest byl v té době sice běžný, ale byl velmi krutý a ponižující. Popravovali na něm jen největší zločince. Kříž však znali již staří Egypťané, Číňané i Řekové, kteří ho chápali jako symbol věčnosti a propojení božského a lidského světa. Kříž má více podob, může být ve tvaru písmene T, X. Nejčastěji se používá latinský kříž - klasický křesťanský - s delší spodní částí.
Oheň, svíčka
Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšení Krista. Zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany během velikonočních obřadů centrální událostí. Oheň se zapaluje a svatí na začátku slavnostní liturgie na Bílou sobotu při obřadech slavnosti Vzkříšení. Začíná se vnesením zapálené svíce do úplně tmavého, zhasnutého kostela. Světlem se vyjadřuje zásadní obrat v dějinách lidstva, které způsobilo Kristovo vzkříšení. Od tohoto centrálního ohně si pak věřící zapalují své velikonoční svíčky.