Co nás obírá o cennou energii?

Datum článku: 18. 7. 2013

Slovní spojení, mám hodně energie se běžně, v lidské komunikaci, používá. Ale co to znamená a jak si můžeme zajistit, abychom hodně nebo alespoň dostatek energie měli každý den? O energii nás obírá extrémní míra sportu nebo fyzické aktivity, přejídání, stres a jiné a tyto zároveň přispívají ke stárnutí organismu a zvyšování únavy.

Co nás obírá o cennou energii?

Podle teorie látkové výměny má téměř každý tvor stejné množství energie

Podle teorie látkové výměny má téměř každý tvor stejné množství energie, není to tedy tak, jak máme ve zvyku mluvit. Např. že soused má více energie než já, nebo že něčí dítě je energičtější než to naše. S tímto energetickým potenciálem se rodíme, vyrůstáme a míra energie jakou máme v dospělosti nebo během života odráží to, jak s ní hospodaříme. Příkladem může být řízení auta. Při rychlé a nešetrné jízdě se utrácí větší množství paliva, čili pohonné látky, energie. Naopak, pokud jezdí řidič úsporně, šetrně k vozidlu, palivo mu vydrží déle.

Stejně je na tom i náš organismus

Když se nám podaří snížit látkovou výměnu a spotřebu, zachováme si více energie a budeme pomaleji stárnout. Velká spotřeba energie oslabuje i imunitní systém, který může být náchylnější na nemoci. Tomu však musíme přizpůsobit i životní styl.  Dokonce i delší věk žen může souviset se spotřebou energie.

Ženy mají nižší látkovou výměnu než muži

Na tento faktor samozřejmě mohou působit i jiné faktory, proto je předmětem výzkumu. Pokud si dáme příklad ze živočišné říše, narazíme na želvu, která je pomalá, její spotřeba energie je nízká a dožívá se i 150 let. Dokonce se i zvířata v ZOO přesto, že jsou uzavřené a nejsou ve svých přirozených podmínkách, se dožívají vyššího věku než ve volné zvířata, ve které dennodenně prožívají stres.

Lidé, kteří nešetří svou energií, se dají poznat podle toho,

že chtějí být vždy dobří v práci, ale i ve volném čase, dávají přednost pracovním výkonům před přáteli, chtějí mít vše pod kontrolou, plýtvají svou energií.

Čím se obíráme o energii?

V první řadě stresem, se kterým se musíme vyrovnávat. Klade nároky na naši schopnost adaptace a přestavuje psychickou, ale j fyzickou zátěž. Dlouhodobý stres se projevuje únavou, bolestí hlavy, sexuálními problémy, podrážděností a vznikem psychosomatických onemocnění. Uvedené příznaky mají opětovně zvýšené nároky na naši energii a schopnost adaptace, čímž stres zvyšují. Stresu se můžeme částečně vyhnout stanovením si priorit, relaxací, dobrými vztahy na pracovišti i doma a dalšími metodami.

Dále plýtváme energií v chladu

Je sice pravda, že otužováním zlepšujeme funkci imunitního systému, ale na druhé straně je ve fyzice známý fakt o výměně energie. Čili v prostředí, které je chladnější než naše tělo, se naše energie přeměňuje na teplo, které si od nás prostředí bere. Proto jsou někteří lidé v zimě unavenější.

Nedostatek spánku se odráží na výkonu,

vnímání, ale i náladě jednotlivců. A výzkumů na toto téma je poměrně hodně. Doporučená dávka je spát 6 a více hodin.

Pohyb je nutný, ale v rozumné míře

Je třeba ho dávkovat citlivě a nepřehánět. Potřebujeme i relaxovat.

Strava

Znáte to, dobře se při obědě najíte, dáte si jako zákusek kalorickou bombu a pak se vám chce spát, cítíte únavu a zdaleka nepodáte takový výkon jako před obědem. Strava sama o sobě není špatná, vše však závisí na jejím správném složení, protože těžká strava potřebuje delší trávení. Existuje i teorie, podle níž přijímání menšího množství kalorií denně prodlužuje život. Příkladem jsou poustevníci, kteří se v minulosti dožívali velmi vysokého věku.