Čím to je, že bolest duše bývá méně snesitelná, než bolest fyzická?
Čím je bolest v duši horší než ta fyzická? Neexistuje od ní odpočinek, není poloha, která by přinášela úlevu, nedá se na ni zapomenout. Deprese krade spánek, přátele, partnera, práci ... Postižený za ni nemůže, tak jako nemůže například za zánět slepého střeva. Deprese je víc než běžný smutek. Je to nemoc, která se musí léčit.
Depresi označujeme jako poruchu nálady
Může mít několik stupňů. Od lehké přes střední až po těžkou, která si vyžaduje hospitalizaci. I když depresí trpí mnoho lidí, pouze polovina z nich je správně diagnostikována a léčena. Depresivní jednotlivci totiž nechtějí být označováni jako psychiatričtí pacienti nebo mají atypické příznaky (nechutenství, bolesti hlavy ... ) a jsou léčeni po tělesné stránce, nebo je jejich stav natolik vážný, že už nemají sílu požádat o pomoc.
Příčiny
Nejnovější poznatky nasvědčují tomu, že se musí setkat několik faktorů, aby došlo ke vzniku deprese. Jde o biologické faktory: odlišný metabolismus důležitých látek v mozku ( dopamin, serotonin ... ), vliv některých léků, ale na vzniku deprese se podílejí i viry, endokrinologické onemocnění ( štítná žláza ), dlouhodobý nárůst stresových hormonů. Genetické předpoklady zase určují, zda je jednotlivec citlivý k ostatním faktorům (stres ), které mohou spustit depresi. Psychologické rizikové události jsou takové události, které zásadně mění život člověka (úmrtí , rozvod ... ). Posledním rizikovým faktorem jsou naučené typy reakcí na určité situace, jako např. naučená bezmoc.
Příznaky
Nadmíru smutná nálada, nápadný pokles zájmu či potěšení z dříve oblíbených činností, ztráta sebedůvěry a sebeúcty, nespavost nebo nadměrná spavost, pohybový neklid nebo naopak ztuhlost, únava či ztráta energie, pocity zbytečnosti či nepřiměřené viny, snížená schopnost myslet a soustředit se, významný hmotnostní úbytek nebo přírůstek, vracející se myšlenky na smrt nebo sebevražedné tendence, narušení v sociálních, pracovních a dalších důležitých oblastech života, příznaky nejsou vysvětleny normálním zármutkem, například ztrátou blízké osoby.
Léčba
Zásadní význam v léčbě mají moderní antidepresiva spolu s psychoterapií. Funkcí léků je, zajistit v mozku dostatek hormonu dopaminu a serotoninu. Při depresi totiž dochází ke změnám v mozku a antidepresiva tyto změny napravují. Úkolem psychoterapie je zase odhalit příčiny, které ke stavu vedly a odstranit je. Například lékaři učí pacienta lépe reagovat na denní situace. Pomocnými metodami v léčbě deprese jsou fototerapie, mozková a nervová stimulace, spánková deprivace (omezení spánku a spánkový posun).
Pokud máte, mezi svými blízkými, člověka s depresí, měli byste vědět,
že potřebuje vaši podporu. Nepomůže mu tím, pokud ho budete nabádat myslet na něco příjemného a podobně, to nepomáhá. Jakoby jste člověku se zlomenou nohou radili, ať si dá ty kosti k sobě. Ani mu nic nevyčítejte, deprese je nemoc jako každá jiná, někoho postihne, někoho ne, člověk za ni nemůže. Je třeba ho podpořit zejména v návštěvě lékaře, který je odborníkem na to, aby stanovil, v jaké fázi deprese se nachází a jak mu nejlépe pomoci. Rovněž ani nezlehčujte jeho stav, pouze se tím jeho deprese prohloubí, když si bude myslet, že ho nedokážete pochopit. Právě naopak, těmto lidem je třeba prokazovat především lásku a porozumění.