Chronická bolest a deprese spolu úzce souvisí

U lidí trpících chronickou bolestí existuje v průměru třikrát vyšší riziko vzniku psychiatrických symptomů a u pacientů trpících depresí existuje v průměru třikrát vyšší riziko vzniku chronické bolesti. Lidé trpící bolestmi a zároveň depresemi zpravidla využívají zdravotnické služby velmi často, a to dokonce i tehdy, pokud se u nich nevyskytuje žádné závažné základní onemocnění. To však neznamená, že by byli i lépe léčeni.

Kvalita života a chronická bolest

Chronická bolest je komplexní životní pocit, který ovlivňuje myšlení, náladu i chování a může vést až k izolaci, pasivitě i k závislosti na lécích. Chronická bolest má nepochybně negativní dopad na každodenní život takto sužovaného člověka. Lidé si stěžují, že chronická bolest snižuje jejich schopnost vykonávat určité činnosti. Postihuje jejich nezávislost i mezilidské vztahy: jedna čtvrtina těchto lidí má pocit, že se neumějí o sebe postarat tak, jak by si přáli; 27% nedokáže nebo dokáže jen v menší míře udržovat vztahy s přáteli a rodinou; 30% pociťuje omezenou schopnost zachovávat si nezávislý způsob života; 19% již není schopno pokračovat v sexuálním životě.

Sužování chronickou bolestí také nepříznivě ovlivňuje emocionální zdraví

50 % nemocných uvádí, že ustavičně pociťují únavu; 43% lidí si stěžuje, že pro bolesti se cítí být bezmocní; 44 % udává, že bolest jim překáží v jasném myšlení a koncentraci; 16 % si myslí, že v některé dny jsou jejich bolesti tak nesnesitelné, že mají chuť zemřít. (Údaje z výzkumu Bolest v Evropě.) Chronická bolest může někomu způsobovat nesmírné ztráty, například ztrátu uplatnění, spánku, společenských kontaktů, vztahů, zaměstnání či ztrátu příjmu. Zpětně mohou takové ztráty zase vést ke zvýšenému výskytu nebo náchylnosti k depresi.

Bolest deprimuje a deprese vyvolávají a zesilují bolest

Lidem trpícím chronickou bolestí hrozí v průměru třikrát vyšší riziko vzniku psychiatrických symptomů a u pacientů trpících depresí existuje v průměru třikrát vyšší riziko vzniku chronické bolesti. Lidé trpící bolestmi a zároveň depresemi zpravidla využívají zdravotnické služby velmi často, a to dokonce i tehdy, pokud se u nich nevyskytuje žádné závažné základní onemocnění. To však neznamená, že se jim dostává lepší lékařské péče; výsledky studií naznačují, že tito lidé ve skutečnosti vyhledávají psychiatry a další služby v oblasti duševního zdraví méně často než jiní pacienti, kteří trpí poruchami nálady. Podle některých odhadů si více než 50% pacientů s depresemi, kteří navštěvují všeobecné lékaře, stěžuje pouze na fyzické symptomy a ve většině případů je jedním z nich i bolest. Jiné studie zase naznačují, že pokud by lékaři testovali všechny pacienty na depresi, mohli by zjistit až 60% dosud nediagnostikovaných depresí.

Bolest zpomaluje zotavování z deprese

Bolest zpomaluje zotavování z deprese a deprese zase komplikuje léčení bolestí; důsledkem depresí může být například i skutečnost, že pacienti odstupují z rehabilitačních programů zaměřených na bolest. Ba co je ještě horší, jak bolest, tak deprese jsou živeny samy sebou, a to díky změnám, které vyvolávají v mozkových funkcích a v chování. Deprese vede k izolaci a izolace vede k ještě hlubší depresi; důsledkem bolestí je strach z pohybu, a nepohyblivost se zase často stává příčinou dalších bolestí. Když se deprese léčí, bolesti často odeznívají, ustupují do pozadí, a když odeznívá bolest, odeznívá i deprese.

Jelikož u pacientů s chronickou bolestí zůstává deprese často nediagnostikovaná,

často se ani neléčí. Ústředním tématem většiny návštěv u lékaře se stávají symptomy bolesti a s ní spojené zdravotní potíže. Jelikož přetrvávající, dlouhodobé bolesti mají i svou emocionální složku, pacientům by prospělo komplexní zhodnocení jejich stavu a komplexní léčba.