Novorozenec a jeho imunitní systém

Imunitní systém zajišťuje obranu organismu proti napadení škodlivými mikroorganismy a cizorodými látkami, ale i proti vlastním, patologicky změněným buňkám.  Základ tvoří krvetvorné buňky. Nejvýznamnější roli sehrávají bílé krvinky, které pohlcují a usmrcují viry a bakterie a další patogeny. Do imutního systému patří i buňky, které podporují tvorbu protilátek.

děti, novorozenci, imunitní systém, kojení dětí

Vliv těhotenství na imunitní systém novorozence

Imunitní systém dítěte je do určité míry ovlivněn genetickou výbavou, kterou získá od rodičů. Velký vliv má však i období těhotenství, kdy dochází k zásadním fázím vývoje buněk i orgánů imunitního systému dítěte v úzkém spojení s imunitním systémem matky. Imunitní systém je velmi úzce propojený se systémem nervovým a endokrinním a vzhledem k tomu, že oba tyto systémy prodělávají v období těhotenství velké, i když fyziologické a pro těhotenství přirozené změny, je vhodné prožívat těhotenství v psychické a fyzické pohodě. Svůj význam má i životospráva těhotné ženy. Prokazatelně škodlivé je kouření, pití alkoholu či užívání drog. Naopak velmi přínosná je přiměřená fyzická aktivita a příprava na porod. V rodině, kde se vyskytují alergie, by měla matka přizpůsobit stravu a způsob života tak, aby omezila možnost vzniku alergické reakce a riziko alergizace dítěte. Protože rizikové alergeny jsou v každé rodině jiné, neexistují žádná všeobecně platná pravidla upravující režim těhotných žen. Obecně lze říci, že je třeba odstranit ty alergeny, které jsou příčinou alergických reakcí matky. Zjistilo se, že během těhotenství jsou určitá riziková období, kdy může dojít k senzibilizaci dítěte. Je to hlavně mezi čtvrtým až sedmým měsícem těhotenství.

Protilátky se začínají vytvářet už během těhotenství

Protilátky se začínají vytvářet již během těhotenství, mezi 20. až 30. týdnem. Jejich množství je však velmi malé, a tak neposkytují novorozenci dostatečnou ochranu. Po porodu je však novorozenec chráněn tzv. mateřskými protilátkami, které se do těla malého človíčka dostaly během posledních týdnů matčina těhotenství přes placentu. Množství těchto protilátek je velmi vysoké, a někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a tak je novorozenec v prvních dnech života dostatečně chráněn před cizorodými látkami a infekčními mikroby. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, protože i když v těle kojence působí přibližně tři až devět měsíců, jejich množství už po dvou měsících po narození výrazně klesá až pod hranici účinné obrany.

Novorozenec si krátce po narození vytváří svůj imunitní systém

Přirozený porod je nejlepší cestou, jak připravit dítě na vliv cizího prostředí a tak okamžitě nutnou akci imunitního systému. V současné době je však úroveň lékařské péče taková, že ani u dětí narozených císařským řezem či nedonošených dětí není důvod k obavám před těžkými poruchami imunity, pokud nemají tento zdravotní problém vrozený. Po porodu se v těle dítěte začínají vytvářet vlastní protilátky. Jejich množství je však na počátku velmi malé a postupně se pozvolna zvyšuje. Obecně lze říci, že množství protilátek u jednoletého dítěte je poloviční ve srovnání s množstvím protilátek dospělého člověka. Až kolem 10. roku si dítě vytvoří takové množství protilátek, jaké má dospělý člověk.

Bílé krvinky

Novorozenci kromě nedostatku protilátek chybí i dostatečné množství specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělého člověka. Bílé krvinky se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství na začátku nepatrné, ale postupně stoupá a vznikají i další druhy obranných buněk. S vývojem plodu se postupně zvyšuje i jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk jsou plně funkční už po porodu novorozence. V období dozrávání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky a látky pro organizmus cizí, což přispívá ke správnému fungování imunitního systému. Imunitní systém nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky či další biologické látky vlastní pro člověka (špatné fungování imunitního systému je příčinou mnoha alergií).

Přechodný nedostatek imunitního systému

V prvním roce života vrcholí v období mezi 3. až 6. měsícem. V tomto období výrazně klesá hladina mateřských protilátek a tvorba vlastních protilátek je ještě nedostatečná, stejně i specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní. Proto je dítě v prvním roce života vystaveno zvýšenému riziku ohrožení jakoukoliv nakažlivou chorobou.

Mateřské mléko

Mateřským mlékem dostává novorozenec nejen ideální stravu do 6. měsíce věku, ale kompenzuje i jeho oslabenou imunitu. V mléce se nacházejí všechny typy protilátek, pomocné látky imunitního systému (sekreční imunoglobuliny třídy IgA) a obranné bílé krvinky. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že jako živé buňky nemohou být součástí jakéhokoli přípravku mléčné výživy pro děti, i když v současné době je kvalita kojeneckých umělých mlék opravdu velmi vysoká a snaží se zabezpečit všechny složky potřebné pro výživu kojence. Zvýšená přítomnost protilátek v mateřském mléce, které chrání hlavně sliznici trávicího a dýchacího systému, pomáhá zabránit uchycování respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka pomáhají nastolit v organizmu novorozence normální mikroflóru a zabraňují pronikání některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.

Zvláštní kategorií jsou předčasně narozené děti

Předčasný porod zkracuje přirozené období, kdy dochází k přenosu protilátek během posledních týdnů těhotenství přes placentu na plod. K nezralosti vlastního imunitního systému se přidává sekundární nedostatek přenesených protilátek a dochází ke zvýšenému ohrožení těchto dětí infekcí.Stupeň snížení imunitních funkcí se u jednotlivých nedonošených dětí liší podle míry nedonošenosti.Děti narozené po 36. týdnu těhotenství by neměly mít vážnější problémy vyplývající z poruchy imunity. Co se týče ostatních předčasně narozených dětí, je míra schopnosti jejich imunitního systému velmi individuální a jejich léčba se řídí podle výsledků vyšetření tohoto imunitního systému. Předčasně narozené děti je potřeba hlavně v prvních týdnech a měsících chránit před infekcemi a nejlepší prevencí infekcí v tomto období je maximální důraz na režimová opatření a omezení styku těchto dětí s jakýmikoli zdroji infekce (i to je úlohou inkubátorů, ve kterých jsou tyto děti umístěny).

Pokud má starší sourozenec plané neštovice,

jaká je pravděpodobnost, že novorozenec dostane plané neštovice? Při správném vývoji imunitní odpovědi během těhotenství a u plně kojeného novorozence do 6. měsíce je poměrně malá pravděpodobnost onemocnění. 

Pokud má člen rodiny jinou nemoc např. virovou angínu nebo chřipku,

je novorozenec před tímto onemocněním chráněný svým imunitním systémem? Novorozenec je špatně chráněný proti virovým onemocněním, a proto i lehké onemocnění může u něho probíhat velmi těžkým až systémovým způsobem, to znamená, že nezůstane jen při rýmě a kašli, ale dítě může mít i zápal plic a jiné závažné poškození. Méně pravděpodobné je to u plně kojených novorozenců.

Nemocnost a pobyt v kolektivu

Imunitní odpověď dětí má svoje věkově specifické období. Postupně se vyvíjí od narození. V době od 36. - 48. měsíce je přechodná hypogamaglobulinaemie, když už nemá přenesené protilátky, není kojené a neseznámilo se ještě s různými infekcemi, na které by mělo mít paměťovou stopu v imunitě. Obzvláště dramaticky probíhá nemocnost v tomto věku, kdy je malý organizmus nepřiměřeně zatížený nadměrným kontaktem s různými druhy infekcí a vyvíjející se imunita se neumí dostatečně rychle a správně profitovat. Je lepší přerušit pobyt v kolektivu a dopřát fyziologickou rekonvalescenci po každém onemocnění. Imunitní systém se lépe vyvíjí bez zbytečných dávek antibiotik.

comments powered by Disqus


Podobné články


Zákeřný RS virus ohrožuje malé děti

Stále častěji vídáme, že chodí do škol a školek lehce i hůře nachlazené děti. Rodiče se bojí o pracovní...
více...

Očkování, které nebolí a bojuje proti nebezpečnému průjmu u dětí

Malé děti často trpí průjmy, které mohou nastat třeba po dietních chybách, ale je zde i závažnější forma,...
více...

Proč chodit ven i s miminkem, které má rýmu?

Nachlazení a rýma se nevyhýbají ani malým miminkům. Výbornou prevencí je sice kojení, ale co když kojí maminka,...
více...

Děti, které vyrůstají v přehnané čistotě nejsou zdravější, opak je pravdou!

Imunita se tvoří ještě před tím, než se narodíme. Ale když se dítě narodí, je třeba jeho imunitu trénovat....
více...

Předčasná puberta je třeba odborně vyšetřit a léčit

Moderní a uspěchaná doba s sebou přináší i to, že děti dříve dospívají. A to v průměru o celý rok,...
více...

Alergie u dětí strava nevyléčí, ale pomáhá imunitnímu systému, aby dozrál

Zarudlé a uslzené oči, kýchání, výtok z nosu, škrábání v krku, to jsou typické příznaky pylových alergií....
více...

Cibule zvyšuje přirozenou imunitu a pomáhá i s bolestmi ucha

Cibule je nenahraditelná nejen v kuchyni, ale dokáže zázraky i s vaším zdravím. Už malý kousek cibule vás...
více...

Poporodní deprese ohrožuje nejvíce mladé matky

Poporodní deprese je psychické onemocnění, které mohou některé ženy zažívat po porodu. Tento druh deprese bývá...
více...

Proč jsou děti stále nemocné a obézní? Chybí jim pohyb!

Pamatujete si na své dětství, když jste si se svými kamarády dennodenně hráli na schovávanou, nechybělo...
více...

Rady, které zvýší imunitu dětí a sníží jejich nemocnost

Běžná dětská onemocnění často nevyžadují specifickou léčbu, jen klidový režim, bylinkové čaje a trpělivost...
více...