
Pro děti je supermarket velký napínavý svět plný výborných věcí, které lze objevovat. Za každou "zatáčkou" se nachází něco nového - neznámé předměty, velké barevné krabice a sáčky s tajemným obsahem - některé chrastí, v jiných se něco sype. Pak není divu, že malé ručky sahají na vše, co chtějí probádat - a mámin přísný pohled je pak pro dětské vědomí něčím úplně nepochopitelným. Obzvlášť se dětem líbí vození se v nákupním vozíku, protože takto mají mnohem lepší přehled. I pro mámy se na první pohled zdá být tato forma "transportu" jako nejvhodnější. Děti mají možnost rychle se přesouvat mezi regály, což je velmi zajímavé. I odstup mezi nataženýma rukama a regály se dá tímto způsobem docela dobře dodržovat - to však nezřídka způsobuje energické protesty celým tělem v nákupním vozíku, a tak se dostává návštěva supermarketu do kritické fáze. Ještě horší je, pokud jsme zvolili příliš malý odstup k regálu a dítě už "nakoupilo". Pokud musí jít zboží zpět do regálu, často je to doprovázeno slzami a křikem.
můžeme je poučit o tom, jak si kupujeme potraviny. Můžeme jim vysvětlit, odkud se do obchodu dostanou, k čemu slouží apod. Přitom se děti učí poznávat hodnotu peněz a pozorují i práci lidí zaměstnaných v obchodě. Zejména děti předškolního věku rády sledují pultový prodej, kde vidí, jak se zboží váží a balí.
Jsou rodiny, pro které se velké nákupy staly oblíbeným způsobem trávení volného času a rády je absolvují i tehdy, když to není nutné. Často berou s sebou i malé děti. Mnoho rodičů se však ale právě takových nákupů s malými dětmi obává. Vědí, že nakupování s nimi zmůže celou rodinu. Děti se začnou rychle nudit, strhávají pozornost na sebe a chtějí, aby jim rodiče něco koupili. Jsou tak zlobivé, že rodiče se pak nemohou ani soustředit na nákupy. Jsou i takoví rodiče, kteří se snaží vtáhnout své děti do vlastního nakupování. V mnoha supermarketech najdeme už i malé nákupní vozíky pro děti, které mohou samy tlačit. Poté, co jste si doma společně sepsali seznam potřebných věcí, mohou být děti v obchodě cíleně pověřené nákupem - to znamená, že mohou vybrat potřebné věci z regálu a uložit je do nákupního vozíku. Pokud nejsou v obchodě k dispozici dětské nákupní vozíky, můžeme to udělat tak, že dítě sedí ve velkém nákupním vozíku, my mu zboží podáváme do ruky a ono ho pak uloží dozadu za sebe do vozíku. Pokud dítě samo tlačí vozík, je třeba mít na paměti, že se musí zdržovat ve vaší blízkosti. Pokud sedí dítě ve vozíku, musí se naučit, že nakoupené věci se nesmí rozbalovat před zaplacením. Dokud si však děti neosvojí tato "pravidla nakupování", mohou být mámy nejednou z nakupování frustrované a znechucené.
Některé supermarkety v zahraničí již promptně na tento jev zareagovaly, zřídily například v oddělení ovoce a zeleniny dětské váhy, kde si děti mohou spolu s mámou odvážit např.. banány. Velmi důležité je i čas od času dětem vysvětlit, proč něco kupujeme a něco zase ne (i když to děti nemusí pochopit napoprvé): "... například, tento hrášek vypadá výborně, vezmeme ho do polívčičky - pomeranče teď nekoupíme, ještě jich máme doma dost. Když budou děti starší, bude se nám pak snadněji vysvětlovat "otázku peněz" - například, že nemusíme nakupovat tak, aby zůstaly regály úplně prázdné, ale že si dítě může vybrat nějakou věc určité hodnoty a že čokoládu může sníst až po jejím zaplacení.
a dítě se z trucu, který se stále stupňuje, nějak neumí samo dostat - nepomůže nic. Žádná pravidla, žádné domlouvání. Pak musíte jen energicky zasáhnout - zuřivé dítě vzít pod paži, jít k východu a do auta. Zde je nejlepší místo na to, aby se bouře uklidnila. Diskutování a kárání moc nepomůže - hlavně proto, že riskujeme, že se nám jiní zákazníci začnou míchat do výchovy a dítě, když vycítí jejich "spřízněnost", není možné nijak uklidnit. V takových případech je dobré nechat nákupní vozík na místě a pokusit se za čtvrthodinku o nakupování znovu. Mnohé mámy už vědí, jak se někdy ostatní zákazníci jako samozvaní experti rádi míchají do boje mezi mámou a dítětem. V takové chvíli myslete na vaše vlastní nervy, nenechte se vyprovokovat a otočte se k takovým "expertům" zády.
Větší obchodní centra mají většinou k dispozici dětské koutky, kde lze nechat dítě, které si zde hraje pod dozorem dospělého, zatímco vy si můžete v klidu nakoupit. Platí však, že svěřit malé dítě cizím lidem a ještě i v neznámém prostředí může být pro dítě frustrující, může se spojovat s nepříjemnými zážitky a způsobit mimořádnou zátěž pro dítě, zejména jde-li o dítě citlivé. Je mnohem užitečnější, pokud se spolu s vámi zúčastní nákupu. Snažme se, aby bylo nakupování pro všechny členy rodiny příjemné, pokud možno i zábavné. Společné nakupování může přispívat k posilování sebevědomí dítěte, pocitu sounáležitosti s celou rodinou, dítě se učí sociálnímu chování, trénuje svůj postřeh a asertivitu. Společné nakupování s dětmi ukazuje dále, jak mohou děti sdílet některé povinnosti spolu s dospělými. Proto děti z této "akce" zcela nevylučujte.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.