Ekologické bydlení - ekologická výstavba

Datum článku: 27. 5. 2014

Zelená móda postupně získává na síle. Kromě životního stylu a třídění odpadů se ekologické chování může vztahovat i na zcela praktické činnosti - například na výstavbu. Silným argumentem zastánců odpovědného přístupu k výstavbě se, navíc po letech investic, stává její ekonomická výhodnost. Přestože pod pojmem ekologická výstavba především chápeme stavby z přírodních materiálů, s využitím obnovitelných zdrojů energie a podobně, ekologické aspekty můžeme najít téměř v každé fázi rozhodování se o budoucí podobě domu. Otázkou je, zda se v našich podmínkách dá vůbec dosáhnout potřebný ekologický rozměr.

Ekologické bydlení - ekologická výstavba

Ekologická architektura?

Podle některých autorů je takové spojení nepřípustné - architektura totiž především vzniká jako obrana proti přírodě - vlhku, zimě ... V současnosti se používá termín "udržitelná architektura". Tento koncept zahrnuje nejen oblast environmentální, ale i sociální a ekonomickou.

Pozemek

Pokud se rozhodujeme o výstavbě rodinného domu, "zelenou cestou" se může začít prakticky od výběru pozemku. Nejde přitom jen o parcelu, která by neměla ležet na kontaminované půdě. Při zodpovědném výběru pozemku uvažujeme o celkové lokalitě - příliš odlehlé místo zbytečně zvyšuje energetické nároky na výstavbu - tedy pokud se nepustíte do dřevěnice či srubu pod lesem, kde je jedinou využívanou energií síla lidských rukou. A na druhé straně je třeba z úvah o vhodné lokalitě vyloučit urbanisticky nová území satelitních čtvrtí, které nemají prakticky žádnou kontinuitu s původní výstavbou. Už ze své podstaty jsou jizvou na tváři příměstské krajiny - vybudované na úředně proměněné zemědělské půdě. Pokud hledáte pozemek s co nejmenší ekologickou stopou, orientujte se na existující zástavbu - rekonstrukce existujících domů, dělené pozemky či proluky. Cílem by mělo být podepsat se na tváři země co nejméně výraznou linkou. A samozřejmě vybrat si místo s co nejlepší infrastrukturou, které nás nebude zbytečně nutit využívat individuální dopravu.

Materiál

Jakési synonymum výrazu "ekologická stavba", představují domy postavené z cihel z nepálené hlíny nebo dřevostavby.Pokud tedy zvolíte jednu nebo druhou technologii, zdánlivě se nemůžete mýlit. Kromě tradiční představy o ekomateriálech do hry vstupují i ​​výrobci dominantních stavebních materiálů odkazujících na přírodní původ vlastních výrobků (například hliník, sádra, vápno, cement, křemičitý písek a voda v případě pórobetonu, přírodní zdroje v případě keramických materiálů a pod.) Kromě "původu "je třeba uvažovat o případné možnosti daný stavební materiál po dožití stavby s minimálním energetickým vstupem recyklovat s minimálním přídavkem nerecyklovatelných materiálů. Proto někteří výrobci stavebních materiálů vynakládají obrovské prostředky na to, aby potenciální zákazníky přesvědčili, že ekologický je právě jejich výrobek. Zdůrazňují přitom už zmíněný původ, suroviny potřebné k výrobě, technologický postup, energii vynakládanou na výrobu, dopravu či způsob recyklace. Příslušní producenti přitom nezapomenou poukázat na ekologické rezervy zjevně ekologických výrobků - chemickou úpravu a ochranu dřeva, "nečistou" skladbu dřevěných sendvičových konstrukcí a podobně. Při výběru toho nejzelenějšího materiálu navíc nemůže být určující ani tradice. Jinak spolehlivá cena selhává tváří vůči moderním technologiím. Jinými slovy - je ekologičtější výstavba z kompletně recyklovatelného materiálu z obnovitelných zdrojů (tradiční srub) nebo taková, která dokáže zužitkovat odpadové materiály z jiné průmyslové výroby (cihly plněné perlitem, keramzit apod.)? Oproti ekologickým puristům tak stojí "světle zelený" pragmatismus zohledňující současnou situaci na trhu. V zásadě je třeba orientovat se na recyklovatelné materiály (zde je podmínkou jednoduchá oddělitelnost různých složek konstrukce), které nepoškozují prostředí při výrobě a těžbě surovin, při výstavbě, provozu či likvidaci budov. Pokud tedy chcete zvolit zaručeně ekologický materiál, je nutné informovat se o všech aspektech výroby a číst mezi řádky oficiálních materiálů výrobců.

Greenwashing

Pejorativní označení patří projektům, výrobkům či aktivitám, které využívají nálepku "zelený" nebo "ekologický" čistě z marketingových či ekonomicky motivovaných důvodům. Přitom ekologická šetrnost se dotýká pouze jejich části a celkový dopad na životní prostředí může být naopak negativní.

Technologie výstavby a doprava

Cílem zodpovědného přístupu by mělo být využívání lokálních zdrojů - tedy omezení zbytečné dopravy při dodávkách materiálu i technologií. Vhodný harmonogram postupů zase umožní koordinovat práci na stavbě tak, aby nedocházelo k nežádoucím prostojům. Samotné načasování začátku stavby může být předmětem ekologického zájmu - například s ohledem na vegetační období rostlin na pozemku či v jeho blízkém okolí. V každodenní praxi se však uvažování o tomto aspektu udržitelné architektury promítá do jednoduché rovnice - čím rychleji stavíme, tím méně hodin nám stavební firma naúčtuje. Tím dříve se budete moci přestěhovat a celkově omezit náklady. Menší zásah do prostředí tak přináší každému stavebníkovi i přímé ekonomické výhody.

Energie

Klíčem je využívání obnovitelných zdrojů energie, a to především k vytápění rodinných domů. V tomto ohledu panuje téměř vzácná shoda - využívání sluneční energie - ať už solárních kolektorů na ohřev teplé vody či fotovoltaických článků pro výrobu elektrické energie - snese při posuzování dopadu na životní prostředí i ty nejpřísnější kritéria. Bezodpadová technologie využívající nevyčerpatelný energetický zdroj je snem téměř každého ekologicky smýšlejícího stavebníka. Do hry tak vstupují další metody získávání tepelné energie - přidávají se stále populárnější tepelná čerpadla, využívající energii z "nevyčerpatelných" zdrojů, které fungují na principu "obrácené chladničky". Další alternativou je využití kotlů na tuhá paliva - pokud je palivo vyrobeno ze surovin z obnovitelných zdrojů (dřevo, dřevěné pelety, biopaliva). I když přísná kritéria ekologického chování by mohl definovat jedině výpočet - pokud chodíte nakupovat pelety do 100 km vzdáleného města na 20 dvacetileté škodovce, vaše ekologická stopa je možná výraznější, než kdybyste využili dostupnější a méně "alternativní" zdroj energie.

Ekologická stopa

Jde o uměle vytvořenou veličinu, která určuje, kolik m 2 země potřebuje jednotlivec pro svůj život.Tato hodnota zahrnuje vše - od získávání potravin až po odpad, který člověk vyprodukuje. Uvádí se v jednotkách plošné míry.

Šetření na pravém místě

Známá ekologická poučka říká, že nejlepší energie je ta, kterou ušetříme. Respektive taková, která se vyrobit ani nemusí, protože spotřeba domu či domácnosti je dramaticky nižší, než byla v nedávné minulosti. Výsledkem těchto tendencí je boom tzv.. nízkoenergetických budov, resp. výstavba pasivních domů či experimentálně až tzv.. "nulových" domů (problematice nízkoeneregetický výstavby či pasivním domem se dlouhodobě a pravidelně věnujeme). Zde se ekologický aspekt znovu vzácně protkl s ekonomickým - nižší spotřeba energie = nižší náklady. Typickým důsledkem tohoto přístupu je zateplení - využití tepelné izolace při stavbě či rekonstrukci domu právě za účelem omezit tepelné ztráty budovy. Současný trh nabízí několik typů izolací - dominantu představují polystyren (i v extrudované verzi) a minerální vlna, občas se i na našich stavbách setkáme s využitím polyuretanové pěny, pěnového skla, vakuové izolace a podobně. Ekologicky nejpřijatelnější variantu představují izolace na přírodní bázi - celulóza, slaměné balíky, izolace z ovčí vlny či na bázi konopí nebo lnu.

Změna je v myšlení

Pokud uvažujeme o ekologických aspektech výstavby na vyšší než materiálové úrovni, je třeba mít na paměti i tzv. life-cycle management. Podtrhněme skutečnost, že při zodpovědném přístupu k výstavbě pokud architektuře se staráme nejen o období, kdy produkt (v našem případě stavbu) užíváme, ale také o to, co tomuto užívání předcházelo, a také o to, co bude pak následovat. Posuzování zabudované energie či skrytých rizik při přeměně na odpad je samozřejmou součástí zeleného přístupu. Důraz na trvanlivost a nenáročnost při údržbě přispívá nejen ke snížení zátěže prostředí, ale také k ekonomickým úsporám - a právě posouzení celkových nákladů během životnosti stavby může přesvědčit o výhodnosti náročnějších či lepších řešení. Jinými slovy - čas, kdy pojmy" ekologický "a" ekonomický "nebudou jen podobně znít, ale dojde k jejich skutečnému sblížení.

Alternativní tepelné izolace

  • Celulóza - vyrábí se metodou recyklace starého novinového papíru. Ochranu proti hnilobě a případnému požáru zaručuje smíchání s boritany. Celá směs se aplikuje stříkáním, foukáním či sprejováním.Celulóze neškodí ani případná vlhkost, má vynikající absorpční schopnosti.
  • Sláma - vázané slaměné balíky dokáží posloužit stejně jako sofistikované izolace vyráběné průmyslovou cestou. Jejich fyzikální vlastnosti závisejí na kvalitě suroviny a objemové hmotnosti. Běžně dosahují hodnotu lD = 0,05 W / (m. K).
  • Izolace z dřevitých vláken, konopí a lnu - desky z dřevitých vláken můžeme považovat za čistě ekologický materiál, při jejich výrobě se nepoužívají žádná lepidla. Jejich mimořádně vysoká tepelná kapacita (c = 2 100 J / kg. K) brání přehřívání v letních měsících.
Autor: Lenka Kostková