Logopedie - vada řeči pod kontrolou

Datum článku: 28. 8. 2014

Mluvit srozumitelně je pro dospělé lidi samozřejmost. Ne až zas tak pro malé děti. Mateřský jazyk se teprve učí a to nemusí být vždy bez problémů. A často i mluva okolí může dítě dovést až do logopedické poradny.

Logopedie - vada řeči pod kontrolou

S dětmi je třeba mluvit už od nejútlejšího věku přirozeně a správně

My, dospělí jsme pro ně vzorem. Takže žádné: " Ale ty šeš klášné, mimineško....." 

Chodit k logopedovi není hanba!

Někteří rodiče jsou uraženi, že je okolí upozornilo na nedostatky ve výslovnosti jejich dítěte, někteří prožívají pocit studu, či vlastního selhání nebo i obavy, zda dítě není zaostalé.

Logopedie - co je jejím cílem?

Rozvíjení správného vývinu řeči z hlediska formy a obsahu, předcházení vzniku poruch a vad řeči a odstraňování již vzniklých poruch. U nejmenších dětí se nejčastěji setkáváme s opožděným vývojem řeči, nebo s narušením jejího vývinu v některých rovinách. Častá je nesprávná artikulace hlásek - dyslálie, která často přetrvává ještě ve školním věku, ba i v dospělosti. Narušením plynulosti a tempa řeči vzniká koktavost a brblavost. Při nesprávném používání hlasu se u dětí setkáváme s často zanedbávanými hlasovými poruchami. Množství jiných narušení komunikačních schopností dítěte může vzniknout vedle různých onemocněních nervové soustavy, při poruchách sluchu, psychických poruchách a po úrazech.

Kdy je třeba se vypravit k logopedovi?

Opožděný vývoj řeči je třeba začít řešit již kolem 2.- 3. roku. Poruchy výslovnosti, hlavně pokud jde o mnohočetnou dyslálii a komolení slov, řešíme většinou po 4. roce. Obecně platí, že dítě po 3. roce života by mělo rádo komunikovat, mluvit ve větách, měl by mu rozumět i jiný dospělý, ne pouze jeho máma. Podle možnosti bychom měli dořešit problémy artikulace před vstupem do školy. K logopedovi lze jít na doporučení pediatra, krčního lékaře, psychologa, neurologa, ale je možné si dát poradit i od paní učitelky v MŠ. Nic nebrání rodiči, aby se při pochybnostech o správném vývoji řeči jeho ratolesti sám objednal v ambulanci klinického logopeda. Vyšetření i terapie jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.

Co nás tam čeká ...

Při první návštěvě logoped zjišťuje celkovou anamnézu dítěte - zdravotní stav, dědičné faktory, překonané traumata, nebo vážnější životní situace. Během slovních cvičení nebo popisu obrázku, či předmětů zjišťuje úroveň komunikačních schopností dítěte a pokud je to nutné, stanoví návrh terapie. Sezení trvá cca 30 min. až hodinu, i s konzultacemi a zadáním domácího cvičení. Ostatní sezení se často začínají krátkou rozcvičkou motoriky mluvidel (zaměřená na rozcvičení mimických svalů obličeje) - hravou formou, např. byla jedna rybka (rty naznačíme rybku), která byla velmi smutná (sešpulíme rty), neboť neměla kamarády, s nimiž by se mohla hrát s míčkem (jazyk v ústech se pohybuje od jedné tváře ke druhé). Jednou potkala mořského koníka (vydáme mlaskavý zvuk jako koník). Oba se vydali na výlet malou loďkou (uděláme loďku s jazyka) a pod. Důležitá jsou i dechová cvičení - jejich cílem je zvýšit kapacitu plic např. za pomoci bublifuku, peří, vrtulky nebo balónu, zlepšit dýchání nosem a koordinaci dýchání.

Nekonečný příběh?

Délka logopedické péče je závislá na různých okolnostech. Záleží však na závažnosti diagnózy. Těžší poruchy si vyžádají několikaletou péči. Naopak při lehčích narušení komunikačních schopností lze předpokládat úpravu po několika týdnech kvalitní péče, která zahrnuje nejen návštěvu v logopedické ordinaci, ale i každodenní a pravidelné cvičení doma v rozsahu 10-15 minut.

Každý den je třeba cvičit

Je zcela přirozené, že se dítě nebude horlivě dožadovat domácího nácviku, neboť každodenní opakování cvičení se mu zdá nudné. Důležitá je motivace, pestrost cvičení a využití vhodných pomůcek, např. pexeso, omalovánky, vtipnou básničku nebo říkanku. Váš logoped vám ochotně prozradí triky, jak dítě zaujmout a přitom ho i pobavit. Nejlepší motivací však bude pro vaše dítě povzbuzení a pochvala rodičů, jakož i jejich upřímný zájem.

A co rodiče s chybnou výslovností?

 Ti budou muste požádat o pomoc blízké okolí - babičku, dědu, kamarády nebo i učitelky.