Kolik stojí rekonstrukce sprchového koutu?

Rekonstrukce sprchového koutu může stát jako lepší víkendový výlet i jako slušné ojeté auto a rozdíl dělá rozsah prací, kvalita materiálů a stav stávající koupelny. Ceny v Česku se nejčastěji lámou podle toho, zda jen „překopete“ kout, nebo zasáhnete i do rozvodů, hydroizolace a obkladu. Za běžnou rekonstrukci středního rozsahu počítejte orientačně 45–80 tis. Kč, ale u náročnějších řešení není výjimkou 100–160 tis. Kč. Základem odhadu je definovat přesný rozsah: zda měníte jen výplně a armatury, nebo bouráte až na jádro a znovu vrstvíte podlahu, spád a izolace.

• Velký výběr sprchových zástěn na Heuréce

První velká položka jsou přípravné a stavební práce: demontáž staré zástěny a vaničky, případně vybourání žlabu či podlahy a odvoz suti do kontejneru. V menších bytech bývá logistika náročnější a promítne se to do času řemeslníků i nákladů na výtah a úklid společných prostor. Za demontáže a bourací práce dejte bokem přibližně 3 000–12 000 Kč podle rozsahu a tvrdosti materiálu, kontejner a odvoz suti 3 000–7 000 Kč. Nové vyrovnání podkladu, opravy potěru a vytvoření spádových vrstev vychází obvykle na 4 000–15 000 Kč v závislosti na ploše a sklonu k žlabu. Hydroizolace (2–3 vrstvy stěny + podlaha, rohové pásky, manžety) materiálově 1 500–4 500 Kč a práce 2 500–6 000 Kč, přičemž v paneláku se vyplatí nepodstřelit počet vrstev. Výběr mezi vaničkou a žlabem výrazně ovlivní rozpočet: kvalitní nízká vanička s montáží 6 000–15 000 Kč, zatímco liniový žlab + spádová skladba a dlažba 12 000–28 000 Kč. Nezapomeňte na drobný, ale nutný materiál (penetrace, lepidla, tmely, těsnicí pásky) 1 500–4 000 Kč. Čas řemeslníků je tu klíčová veličina: obvyklá sazba zedníka/obkladače 500–900 Kč/h a účtuje se skutečně od vynesení suti po závěrečný úklid, což snadno přidá několik tisíc navíc.

• Co na zem do koupelny?

Druhá největší hromádka peněz mizí v obkladech, spárách a výplních: právě zde se pozná, jestli chcete rychlou obnovu, nebo „hotelový“ standard. Ekonomická volba je obklad 20×40 cm nebo 30×60 cm v ceně 300–600 Kč/m², střední třída 700–1 300 Kč/m², velkoformát 1 500–3 500 Kč/m² a více; k tomu počítejte rezervu 10–15 % na prořezy. Samotná práce obkladače (lepení, řezání, vyspárování, silikonování detailů) vychází typicky 700–1 100 Kč/m² u standardních formátů a 1 200–1 800 Kč/m² u velkoformátu a mozaik. Vysoce zatěžované kouty si řeknou o spáry s epoxidovou spárovačkou: materiálově 700–1 500 Kč na běžný kout, práce o něco náročnější než u cementové. U výplní rozhodujete mezi rámovou a bezrámovou variantou: rámová (kalené sklo 4–6 mm) stojí 6 000–18 000 Kč podle šířky a kování, bezrámová (8–10 mm) obvykle 15 000–35 000 Kč. Antidrop nanotechnologie a povrchové úpravy skla přidají 1 000–4 000 Kč, ale dlouhodobě šetří čas i čisticí prostředky. Na míru dělané sklo s výřezem do zkosení nebo atypickým půdorysem může vystřelit ještě výš kvůli přesnému zaměření a broušení hran. Nezapomeňte dopočítat profily, prahové lišty, madla a kvalitní panty s aretací – drobnosti, které dělají komfort i těsnost.

Vodoinstalace, kanalizace a armatury jsou třetí velký balík, který často rozhoduje o pocitu „hotovo dobře“ versus „musíme reklamovat“. Přesun žlabu nebo odpadu o pár desítek centimetrů stojí méně než nové vedení přes půl koupelny, protože se nezasahuje do nosných vrstev a stoupaček. Samotná práce instalatéra se v Praze a větších městech drží kolem 600–1 000 Kč/h, mimo centra bývá o něco níž; nové potrubí PPR/PEX, fitinky, uzávěry a sifonový systém do 2–5 tis. Kč materiálově při menším rozsahu. Podomítková baterie s termostatem stojí 3 500–10 000 Kč, sprchový sloup 2 500–8 000 Kč, hlavová sprcha 1 500–6 000 Kč, kvalitní ruční set 800–2 500 Kč; montáž a zazdění boxu 2 000–6 000 Kč. Pokud měníte i ohřev nebo doplňujete zpětné klapky a filtry, připočtěte 1 500–5 000 Kč. Při rekonstrukci v bytovém domě může SVJ požadovat dokumentaci zásahů do stoupaček či uzávěr vody – drobná administrativa, ale někdy i náklady na dozor. Atypické řešení jako podlahový žlab u stěny versus uprostřed vyžaduje jiné spádování a proto i jinou pracnost.

Elektrika, větrání a komfortní doplňky jsou často podceňované, ale umí rozpočet posunout i kvalitu bydlení vystřelit. Osvětlení se zónovou logikou (hlavní světlo, náladové, bod do niky) s montáží typicky 3 000–9 000 Kč podle počtu okruhů a typu svítidel, přičemž vlhká zóna vyžaduje správné IP krytí. Ventilátor s doběhem a hygrostatem stojí 1 500–4 500 Kč a instalace 1 000–2 500 Kč, v paneláku pozor na zpětné klapky a šachty. Stále oblíbenější je elektrická rohož pro temperaci podlahy v koutu – materiál 2 500–5 500 Kč pro 1–2 m², termostat 1 500–3 000 Kč, elektro práce 2 000–4 000 Kč, provozně jde o drobný příplatek na elektřinu, ale výrazný komfort. Doplňky jako nerezové rohy, poličky, niky, sklopné sedátko do zdi, bezpečnostní madlo nebo držák na sprchu můžou přidat 1 500–8 000 Kč, ale zásadně zvednou ergonomii. Silikonování a těsnění je „malá“ položka, která rozhoduje o životnosti: kvalitní sanitární silikon s fungicidem 250–450 Kč/kartuše, spotřeba 2–4 kusy, pečlivé stažení a návaznost na profily je otázka řemesla, ne ceny materiálu. A ano, revize elektro v mokrém prostoru a případný proudový chránič jsou „papíry“, které dělají klid na duši i u pojišťovny.

Aby bylo jasno v číslech, pojďme si projít modelové rozpočty a kde se dá šetřit i kde se šetřit nemá. „Facelift“ bez zásahů do rozvodů: nová rámová zástěna, výměna baterie a setu, přetmelení, lokální doobklad či fólie – obvykle 25–45 tis. Kč podle šířky koutu a značek. Střední rekonstrukce: nový žlab nebo nízká vanička, kompletní hydroizolace, nové obklady v koutu, bezrámové sklo střední třídy, standardní armatury – realisticky 55–95 tis. Kč. Kompletní přestavba: nové spády, žlab, podomítkový systém, velkoformátový obklad, nadstandardní kování, elektro s ventilátorem a temperací – 110–180 tis. Kč; u atypů, skel na míru a prémiových obkladů 180–300 tis. Kč. Šetřit se dá chytrou volbou formátu obkladu (méně prořezů = méně práce), rámovou výplní místo bezrámové a rozumnou značkou armatur, naopak nešetřete na hydroizolaci, spádu a silikonování detailů. Vždy si nechte sepsat položkový rozpočet a plán postupu po dnech, ať se ví, kdy co schne a co se dá dělat paralelně. Rezerva 10–15 % na nečekané zásahy (zkřivené stěny, vlhké jádro, skryté praskliny) je realističtější než optimistická nula.

Konečnou cenu taky určí harmonogram, koordinace profesí a kvalita projektu, ne jen ceník materiálu. Potřebujete aspoň jednoduchý „miniprojekt“: nákres půdorysu, výšku obkladu, osazení žlabu/vaničky, rozkreslení spádů, šířky skla, polohu baterií a zásuvek – právě díky němu se neplatí hodiny navíc za improvizaci. Ověřte dostupnost klíčových prvků předem: některé žlaby a skleněné výplně mají dodací lhůty 2–5 týdnů, a stát na stavbě bez materiálu je nejdražší varianta. V bytových domech si zkontrolujte hlukové a časové limity pro bourání, předejdete příplatkům za mimořádné termíny. Při výběru řemeslníků dejte přednost těm, kteří umí nést odpovědnost za celek (hydroizolace + obklad + silikon), jinak hrozí „přehazování viny“ při zatečení. Záruka na práci bývá 24 měsíců, u některých systémových izolací i více, ale platí jen při dodržení skladby – trvejte na fotodokumentaci vrstev. A nakonec si objednejte finální kontrolu sklonů a test sprchy „kbelíkem“ před montáží skla, je to nejlevnější způsob, jak předejít kalužím a následným reklamacím.