Kolik stojí minuta sprchy?

Minuta sprchy zní jako nic, ale v účtech se umí proměnit v překvapivě konkrétní částku, která závisí na tlaku, teplotě a cenách energií i vody ve vaší domácnosti. Nejde jen o to, jak dlouho pod sprchou stojíte, ale hlavně kolik litrů za minutu teče a čím vodu ohříváte. Obvyklý rozptyl nákladů na jednu minutu se dnes v českých podmínkách pohybuje přibližně od jedné do šesti korun podle průtoku a zdroje tepla. A právě to si teď rozepíšeme lidsky, srozumitelně a do hloubky, aby šlo vaše sprchování zkrotit bez pocitu odříkání.

• Velký výběr sprch a příslušenství na Heuréce

Kolik stojí minuta sprchy zásadně určují čtyři proměnné, které se navzájem násobí: průtok hlavice v litrech za minutu, teplotní rozdíl mezi vstupní studenou a cílovou teplou vodou, cena vodného a stočného a cena tepla na ohřev (elektřina, plyn, tepelné čerpadlo nebo dálkové teplo). Sprchová hlavice s úspornou vložkou pustí typicky 6–8 l/min, běžná standardní 9–12 l/min, „velká dešťová“ klidně 15–20 l/min, a právě tady se účty lámají. Teplotní rozdíl je nenápadný zabiják: když máte v zimě ve vodovodu 8–10 °C a chcete 38–40 °C, zvedáte teplotu o 28–32 °C, zatímco v létě při 14–16 °C vstupu stačí o pár stupňů méně. Vodné+stočné se typicky účtuje za kubík (1000 l), takže každý litr má pevnou „litr-cenu“, a ta se násobí každou sekundou, kdy voda běží do odpadu. Energie na ohřev se počítá fyzikálně: jeden litr vody potřebuje asi 0,001163 kWh na každý °C ohřevu, takže při rozdílu 30 °C je to zhruba 0,0349 kWh na litr. Vynásobte to průtokem a cenou vaší kilowatthodiny nebo účinností kotle a začnete vidět jasný obrázek. Čím vyšší průtok a čím studenější vstupní voda, tím rychleji z každé minuty sprchy děláte malou topnou sezónu. Zdrojem překvapení pak bývá fakt, že i „rychlé“ sprchy s velkým průtokem spálí víc peněz než delší, ale jemnější proud.

• Jak nastavit plovák WC?

Ať to není abstraktní, pojďme si dát modelové počty s čísly, která mnoho domácností pozná: vodné+stočné 120 Kč/m³ (tj. 0,12 Kč za litr), ohřev elektřinou 5 Kč/kWh, plynem 1,8 Kč/kWh při účinnosti kotle 90 %, tepelné čerpadlo s COP 3 a elektřinou 5 Kč/kWh. Při úsporném průtoku 6 l/min stojí samotná voda asi 0,72 Kč/min, ohřev na elektřinu cca 1,05 Kč/min, plyn cca 0,42 Kč/min a tepelné čerpadlo cca 0,35 Kč/min; celkem tedy zhruba 1,8 Kč/min (elektřina), 1,14 Kč/min (plyn) a 1,07 Kč/min (TČ). U běžného průtoku 10 l/min je voda 1,20 Kč/min, ohřev 1,74 Kč/min (elektřina), 0,70 Kč/min (plyn), 0,58 Kč/min (TČ), takže dohromady asi 2,95 Kč/min, 1,90 Kč/min a 1,78 Kč/min. U „deště“ 16 l/min voda 1,92 Kč/min, ohřev 2,79/1,12/0,93 Kč/min a konečné částky cca 4,71 Kč/min (elektřina), 3,04 Kč/min (plyn), 2,85 Kč/min (TČ). Když přitlačíte na 20 l/min, jste rázem kolem 5,9 Kč/min na elektřině, 3,8 Kč/min na plynu a 3,6 Kč/min s tepelným čerpadlem. Studená sprcha ukazuje, jak velký vliv má ohřev: platíte jen vodu, tedy 0,72/1,20/1,92/2,40 Kč/min podle průtoku – ale to už je disciplína spíš pro otužilce. Všimněte si, jak jediný parametr – průtok – přestavuje celou ekonomiku koupelny během pár sekund.

Průtok drží v ruce hlavice a jádro kohoutu, a tady se dělají nejlevnější úspory vůbec. Úsporná hlavice s kvalitními tryskami a stabilizátorem průtoku sníží spotřebu o třetinu až polovinu, aniž by sprchování působilo jako „kapání“. Efekt je okamžitý: z 12 l/min jste rázem na 7–8 l/min a každá minuta se zlevní o koruny, což při denním používání celé rodiny dělá stovky až tisíce ročně. Termostatická baterie zase omezí „přestřelování“ teploty, takže nevyplýtváte desítky vteřin laděním, během kterých teče voda bez užitku, a mísí teplou správně, takže ohříváte jen tolik, kolik opravdu cítíte jako příjemné. Perličkou je stabilizace tlaku: když vám v domě kolísá, některé hlavice bez regulace vylétnou s průtokem nahoru a ani si toho nevšimnete, dokud nepřijde vyúčtování. Pokud máte kohouty bez jemné regulace, pomůže i prostá disciplína – mýt se „po částech“ se zavíráním vody mezi namydlením a oplachem. A ano, pokud milujete dešťovou sprchu, dá se její „déšť“ zjemnit vložkami, které omezí litry, ale zachovají široký, obalující pocit. V krajním případě má význam i drobná úprava zvyku: sprcha o minutu kratší při velké hlavici ušetří víc než dvě minuty na úsporné hlavici s malým průtokem.

Zdroje tepla jsou druhá půlka rovnice a každá domácnost je má jinak, proto se vyplatí vědět, na čem jedete. Elektřina má jednoduchou matematiku (kWh × cena), ale je typicky nejdražší na jednotku tepla; plyn mívá levnější kWh, ale pozor na účinnost kotle a ztráty v zásobníku; tepelné čerpadlo díky COP 2,5–4 snižuje cenu tepla na třetinu až polovinu elektřiny; u dálkového tepla hraje roli tarif a fixy, ale cena tepla bývá stabilnější. Do toho vstupují technické nuance: starý zásobníkový ohřívač udržuje trvale horkou vodu a ztrácí teplo do okolí, takže ve skutečnosti sprchou „projevíte“ i část pohotovostních ztrát, zatímco průtokový ohřívač topí jen, když jde voda. Efektivita míchání také záleží na teplotě vody v zásobníku: čím výš ji držíte, tím míň horké se mísí se studenou, ale rostou ztráty a riziko opaření, proto dává smysl chytrý kompromis (např. 50–55 °C s pojistkou proti opaření). V zimě je navíc vstupní voda citelně chladnější než v létě, takže energetická složka minuty sprchy roste o 10–20 %, což odpovídá reálné zkušenosti „v zimě je to dražší“. Jestli máte fotovoltaiku, největší kouzlo je sprchovat se v době, kdy je akumulátor i bojler nabitý vlastním přebytkem – nákladová křivka se pak propadne skoro k ceně vody. A nezapomeňte, že i účtování může mít fixní složky: část nákladů se objeví „bez ohledu na minuty“, a o to důležitější je mít průtok i čas pod kontrolou.

Co z toho plyne prakticky? Většina úspor neleží v „dřině“, ale v chytrých detailech, které si nastavíte jednou a pak už jen žijete komfortně. Dát do košíku úspornou hlavici, zkontrolovat průtok (měří se jednoduše: kýbl a stopky), nastavit termostatickou baterii, a naučit se sprchu „na dvě fáze“ (voda–mýdlo–voda) udělá překvapivě velkou část práce. Když si spočtete svou cenu minuty, stanete se imunní vůči mlhavému dojmu a získáte páku: třeba víte, že u vás stojí minuta 3 Kč, takže pětiminutová sprcha je 15 Kč, desetiminutová 30 Kč, a když máte náladu na „déšť“, zvolíte kratší čas – už je to vaše svobodné rozhodnutí, ne loterie. Lidem s dětmi funguje i hravé „pískání minuty“ nebo přesýpací časovač, protože disciplína v čase má větší dopad než nekonečné vysvětlování. Pokud rekonstruujete koupelnu, dejte do zadání i stabilizátory průtoku a přednost termostatům, je to levnější než pozdější návyky lámat proti velkým účtům. A konečně, jestli chcete jít dál, vyplatí se roční „audit sprchy“: přepočítat vlastní tarify, změřit reálný průtok po odvápnění a připomenout si, že minuta není abstrakce, ale číslo, které se dá řídit bez ztráty radosti z teplé vody.