Kolik si vydělá instalatér závisí na tom, jestli je zaměstnaný, nebo podniká jako OSVČ, kde působí, jakou má odbornost a zda bere pohotovosti. Rozptyl je překvapivě široký: od skromnějších pevných mezd v menších městech až po vysoké obraty živnostníků v Praze, kteří účtují hodinovky, příjezdy a příplatky za expresní zásah. Reálná odpověď proto zní, že dobrý instalatér se dnes může pohybovat od nižších desítek tisíc měsíčně jako zaměstnanec až po nadprůměrné částky, pokud podniká, má plný diář a umí si hlídat náklady. V následujících odstavcích rozpitvám rozdíly, modelové výpočty i náklady, aby bylo jasné, co je obrat a co skutečný čistý výdělek.
Začněme u instalatérů v pracovním poměru, tedy na výplatní pásce. Podle pracovních inzerátů a platových agregátorů se typická hrubá měsíční mzda pohybuje okolo 35–40 tisíc Kč, často s rozpětím podle praxe a regionu. V menších městech obvykle klesá spíše ke 30–35 tisícům, zatímco ve velkých centrech se může přiblížit či přeskočit čtyřicetitisícovou hranici. To je lehce pod nebo kolem průměrné mzdy v ekonomice, která se ve 2. čtvrtletí 2025 pohybovala okolo 49 tisíc Kč hrubého. Rozdíl pak dorovnávají příplatky za přesčasy, práce o víkendech a svátcích, nebo pohotovosti, které bývají v oboru běžné. Zaměstnanec tak zpravidla reálně vybere na účtu čistého něco mezi zhruba 26–33 tisíci měsíčně podle konkrétní sazby, délky směn a příplatků, ale jen výjimečně se bez přesčasů dostane k čisté čtyřicítce. Výhodou zaměstnání je stabilita, dovolená, někdy diety a příspěvky na práci v terénu, školení či služební dodávka a nářadí. Nevýhodou je omezený strop hodin a menší možnost vyjednat si individuální sazbu u klienta. Nástupní mzdy jsou nižší, ale rychle rostou s praxí a schopností řešit složitější závady. Na výplatě se pozitivně projeví svářečské zkoušky, plynařská oprávnění nebo zkušenosti s topenářinou a kotelnami. Ve stavební sezoně navíc část firem vyplácí bonusy za dokončení zakázek v termínu. Kdo chce maximální výdělek, často po pár letech přejde na živnost, ale nese tím i rizika a vlastní režii.
U živnostníků se výdělek rodí z hodinovek, paušálů za výjezd a z marže na materiálu. V praxi se sazby liší město od města i firmu od firmy: v Praze není výjimkou 700–800 Kč za hodinu práce, menší provozovny si účtují 500–700 Kč, a na některých cenících mimo velká centra uvidíte i 300–400 Kč. K tomu je běžný příjezd technika 700–1200 Kč v závislosti na vzdálenosti, parkování a povaze zásahu, někdo účtuje půlhodinové bloky. Dál se připočítávají příplatky za noc, víkend a svátky a fixní ceny za typové úkony (výměna baterie, montáž ventilu, demontáž bojleru a podobně). Když si uděláme model: instalatér s účtovatelnou sazbou 750 Kč/h a v průměru šesti účtovanými hodinami denně (zbytek je přesun, nákupy, kalkulace) udělá hrubý obrat asi 90–100 tisíc Kč měsíčně podle počtu pracovních dní a výjezdů. Pokud zvládne osm účtovaných hodin denně nebo dělá pohotovosti, obrat se posune klidně k 120–140 tisícům, a v top sezóně i výš. Je však klíčové chápat, že to je obrat, nikoli čistý zisk – z té částky půjdou daně, odvody, doprava, nářadí, reklama i nevyfakturovaný čas. Čisté peníze tak budou o desítky procent nižší, ale pořád platí, že šikovný a dobře organizovaný OSVČ se může dostat znatelně nad mzdové tarify zaměstnanců. Rozumné je držet si ceník průběžně aktualizovaný podle inflace a reálných nákladů. Ať už účtujete hodinovku nebo paušál za úkon, vždy transparentně komunikujte, co je v ceně práce a co je materiál a doprava. Z praxe vychází dobře minimální účtovací jednotka 1 hodina a příplatek za expresní zásah. Dlouhodobé servisní smlouvy s bytovými družstvy či SVJ pomáhají stabilizovat cash flow mimo špičku.
Když přepočítáme obrat OSVČ na skutečný výdělek, je třeba odečíst daně, odvody a celou režii. U řemeslných živností, kam spadá i instalatér, je možné uplatnit výdajový paušál 80 % (s limitem do 1,6 mil. Kč výdajů, což odpovídá příjmům do 2 mil. Kč), případně vstoupit do paušální daně, kde v roce 2025 dělá první pásmo měsíčně 8 716 Kč včetně záloh na sociální a zdravotní. Kdo paušální daň nevolí, odvádí zálohy podle skutečného základu daně a může zohlednit slevy, ale administrativně je to náročnější. Dále přijde amortizace dodávky, nářadí a strojů, mobil, pojištění odpovědnosti, účetnictví, reklama, pracovní oděvy, výjezdy a parkovné – to všechno ukusuje z marže víc, než se na první pohled zdá. Od roku 2025 se navíc posunulo posuzování obratu pro povinnou registraci k DPH z „klouzavých“ 12 měsíců na kalendářní rok a přibyl druhý limit 2 536 500 Kč, který může změnit okamžik, kdy se z podnikatele stává plátce. To je pro instalatéra důležité, protože vyšší obrat z pohotovostí a materiálu vás může poslat do plátcovství dřív, než čekáte, a tím se mění cenotvorba i cash flow. Ekonomicky proto dává smysl počítat si u každé zakázky reálný zisk po odečtení všech nákladů a podle něj upravovat ceník. Kdo pracuje jako subdodavatel pro stavební firmy, mívá nižší hodinovku, ale zase menší náklady na akvizici zákazníků; kdo jezdí pro bytová družstva a SVJ, ocení pravidelnost a možnost plánovat.
Výdělek instalatéra zásadně ovlivňuje, kde dělá a pro koho. V Praze a velkých městech je poptávka vysoká, ceny i hodinovky rostou, ale rostou i náklady na dopravu a čas ztracený v kolonách. Naopak v menších městech a na venkově bývají sazby nižší a zakázky více sezonní, zato konkurence nebývá tak přísná a klienti si víc hlídají doporučení. Správně nastavený dojezdový radius, pevný ceník výjezdů a rozumné účtování čekací doby dokáže z průměrné sazby udělat solidní měsíční příjem. Velký rozdíl dělají i obory uvnitř profese – plynařina, tlakové zkoušky, servis kotlů, tepelná čerpadla a podlahové topení bývají nadprůměrně placené proti běžným úkonům vodoinstalace. Když to přeneseme do čísel, v regionech se mzdy instalatérů zaměstnanců běžně drží kolem 30–35 tisíc hrubého, zatímco v metropoli se častěji točí kolem čtyřiceti a výš, a živnostníci si v Praze snáz uhájí hodinovku 700–800 Kč než na venkově. Sezónnost je v topenářině silná: podzim a zima přinášejí více poruch a servisů, jaro a léto naopak rekonstrukce koupelen a bytových jader. Proto je dobré vykrývat klidnější období dlouhodobými zakázkami nebo malosériovými montážemi v developerských projektech. Výnosné je navázat spolupráci s kameramany odpadů, kominíky a elektrikáři a prodávat si navzájem servisní zásahy. Kdo chce růst, měl by si nastavit minimální denní výnos (target revenue), pod který neriskuje vyjet, protože každá hodinová díra v kalendáři je z pohledu tržeb drahá. ¨
Jestli vás zajímá, jak se dostat na horní hranu výdělků, klíčem je kombinace specializace, organizace času a férové, ale pevné cenotvorby. Nejrychleji rostou příjmy těm, kdo si vybudují reputaci v úzké oblasti (plyn, tepelná čerpadla, tlakové zkoušky, revize) a současně mají systém – od online objednávek přes šablony nabídek až po pravidelné servisní smlouvy. Specializace umožní vyšší sazbu i vyšší produktivitu na zakázku, takže netáhnete výdělek jen sílou hodin, ale i hodnotou. Na druhé straně se vyplatí nenechat ležet peníze na stole: cestu, parkovné, expresní zásah a diagnostiku účtujte bez výčitek a jasně předem. Vybudujte si záchrannou síť na špičky – brigádníka nebo partnerskou firmu, která odehraje přetlak zakázek a za provizi udrží spokojené zákazníky. Zkuste nabídnout předplatné na roční prohlídku a seřízení kotle, čištění sifonů v bytovkách nebo pohotovost pro SVJ; malé fixní platby průběžně zajistí jistotu, zbytek je upsell. Marketingově stačí pár recenzí, kvalitní fotky před/po, jasný ceník a rychlá reakce – to zvedá konverzi víc než slevy. Nebojte se říct si o zálohu u větších montáží, minimalizujte neúčtované konzultace po telefonu a v terénu používejte aplikaci na evidenci času. Sledováním obratu proti limitům paušálu a DPH si hlídejte, abyste se zbytečně nepřeklopili do režimu, který vás zaskočí; tomu přizpůsobte i tempo zakázek na konci roku. A hlavně, pište si vlastní statistiku: kolik máte účtovatelných hodin denně, jaké jsou nejvýnosnější typy zakázek a které zdroje poptávek přinášejí nejlepší marži.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.