Kojení není jen výživa miminka, ale i prevence jeho onemocnění po řadu let

Všichni novorozenci se rodí s nezralým imunitním systémem. Ten se vytváří až na základě stimulů se kterými přichází do styku. První z nich jsou bakterie trávicího traktu, které v případě přirozeného porodu pochází z porodních cest. Důsledkem potřebné hygieny a moderního vedení porodů je, že střevní mikrofllóra mění své složení, imunitní systém nemá dostatek podnětů a výsledkem bývají různá civilizační onemocnění, hlavně alergie.

Po narození je dítě chráněno proti některým infekcím matčinými protilátkami,

které procházejí placentou (typ IgG) přímo do krve dítěte. Tato ochrana platí však jen dočasně (asi do 2. - 3. měsíce) a jen proti infekcím, jež matka překonala, nebo byla proti nim účinně očkovaná. Mateřské mléko obsahuje kromě živin množství protilátek a imunokompetentních buněk, hormonů, růstových faktorů a jiných bioaktivních molekul, které jsou schopny ovlivňovat především imunitní systém dítěte, ale i růst a vývoj mnoha orgánů (střevní sliznice, centrální nervový systém ...) .

Mateřské mléko zabezpečuje pasivní (přenesenou) i aktivní imunitu dítěte

Ve vysokém množství se zde nacházejí především tzv.. sekretorické protilátky typu IgA, specificky namířena proti mikrobům z matčina prostředí (zejména zažívacího traktu - střeva), jakož i potravinovým antigenem, které matka konzumuje. Tyto protilátky jen "vychytávají" bakterie a antigeny ze střeva dítěte, ale nestimulují zánětlivou reakci. To znamená, že poskytují účinnou ochranu nejen proti střevním infekcím, ale i působí proti vzniku potravinové alergie. Chrání organismus dítěte proti původcům dyzentérie, cholery, parazitům. Spolu s jinou bílkovinou, nacházející se v mateřském mléce ve velkém množství, tzv.. laktoferinu, jsou schopny zabíjení jiných bakterií, virů, plísní, ale i nádorových buněk. Jiné složky mateřského mléka (lysozym, protivirové tuky, vazební cukry) vážou bakterie i jejich toxiny (jedy), čímž zamezují rozvoji život ohrožujících průjmových onemocnění, ale i novorozenecké septikémie ("otrava krve"), těžkých infekcí způsobených hemofilií (očkují se až 3 - měsíční děti), zánětů středního ucha a dýchacích cest. Tento ochranný účinek není jen okamžitý, ale přetrvává 3 - 5 let! Dlouhodobě kojené děti mají účinnější reakci na některé vakcíny (záškrt, tetanus, dětská obrna, tuberkulóza i hemofilus). Příčinou je pravděpodobně vysoký obsah důležitého mediátora imunity, tzv.. interferonu gama. Tato malá molekula tvořená zejména lymfocyty (které se v mateřském mléce nacházejí živé) hraje ústřední roli v boji proti virům a modulaci imunitní odpovědi - s jejím nedostatkem souvisí nárůst alergických onemocnění, ale i snížená obranyschopnost. Tzv. stimulující faktory působí na urychlenou tvorbu a vyzrávání všech druhů bílých krvinek dítěte, jsou schopny aktivovat jejich "imunitní paměť", čímž zlepšují schopnost dětského organismu bránit se dlouhodobě proti původcům onemocnění. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství tzv.. transformačního růstového faktoru, který podporuje vznik orální tolerance - protipólu potravinové alergie. Spolu s malým množstvím alergenů, které se nacházejí i v mateřském mléce, je nejúčinnějším mechanismem tolerance. Současně stimuluje lymfocyty ve střevní sliznici dítěte pro vlastní tvorbu sekretorických protilátek IgA - aktiv. Žádná z mléčných náhražek kojenecké výživy není schopna nahradit mateřské mléko právě proto, že neobsahuje imunomodulační působky.

Málo známé je zjištění,

že mateřské mléko se mění v čase (kolostrum, přechodné, zralé mléko) nejen obsahem živin podle potřeb dítěte určitého věku, ale mění se i obsah složek imunity - opět individuálně podle potřeb dítěte. Mléko maminek, které trpí alergií, má vyšší obsah ochranných faktorů proti alergii (jakoby matka chtěla dodatečně chránit své rizikové dítě před genetickým rizikem alergie). Málokterá maminka myslí v prvních měsících svého mateřství na to, že každým přiložením k prsu, každým dnem a měsícem, kdy své dítě kojí, mu nejen zajišťuje vyváženou výživu v současnosti, ale účinně bojuje proti závažným zdravotním problémům v budoucnosti.