Jaké jsou problémy s podzemní vodou?

Možná vás trápí stejný problém. Půdu máte hned pod povrchem zamokřenou, protože vysoká hladina podzemní vody ji zásobuje vláhou víc, než třeba.

Co se s tím dá dělat?

Existují sice vysloveně vlhkomilné rostliny, které se přizpůsobily nadbytku vody v půdě, ale těch se pěstuje v zahrádce pouze několik druhů. Proto pokud je zamokření opravdu příliš velké a trvalé, spíše než přizpůsobovat výběr rostlin, bude lépe upravit půdní podmínky. Ty můžeme s úspěchem změnit, musíme však nejprve vědět, o jaký druh zamokření jde. Může být totiž povrchové i podzemní, přičemž obě příčiny se mohou projevit dočasnou nebo trvalou hladinou podzemní vody blízko pod povrchem půdy.

Povrchové zamokření

Hladina podzemní vody v povrchově zamokřených půdách je často jen dočasná a vzniká během deštivé podzimu nebo na jaře při tání sněhu. Trvalou hladinu podzemní vody vytvářejí vývěry a prameny. Takovou vodu často nazýváme odborně i Podkožní, podpovrchová. Povrchové zamokření tedy způsobují nadměrné deště spolu s nepropustnou vrstvou v půdě, obvykle do jednoho metru od jejího povrchu. Takovou vrstvou je v hnědozemě, a pseudoglejích horizont s nahromaděným jílem. Navenek ho můžeme rozpoznat podle rezavých a šedých skvrn, díky čemuž se v průřezu podobá mramor.

Podzemní zamokření

Při podzemním zamokřená půdy je zdrojem nadbytečné vody povrchový tok nebo vodní nádrž. Z nich voda proniká přes propustné vrstvy do velké vzdálenosti od zdroje. Takto je často zamokřená půda v celé říční nivě nebo pobřežní jezerní zóně. I v tomto případě se může stupeň zamokření měnit, a to podle toho, jak kolísá hladina vody v potoce, řece či vodní nádrži. Silně zamokřená půda je tehdy, když hladina podzemní vody je větší část roku blíže než půl metru od povrchu. V takovém případě totiž vzniká v půdě šedá klihové vrstva. Slabší zamokřená má hladinu podzemní vody v hloubce půl až jeden metr. Nezamokřené půdy mají hladiny hlouběji než jeden až dva metry, v závislosti na zrnitosti. Zamokření totiž vyvolává i vzestup vody z hladiny podzemní vody, v písčitých půdách je to do výšky půl metru, v hlinitých jeden metr a jílovitých dva metry.

Jak si poradit se zamokření?

Způsobů je několik. Na odvodnění se používají vododržné zábrany, vsakovací pásy, povrchové žlaby, rýhy a kanály, jakož i podzemní drény. 1 Vododržné zábrany jsou vlastně jílovité, betonové nebo plastové stěny, které budujeme až do hloubky nepropustné vrstvy v půdě. Plastové fólie nejsou velmi vhodné, protože se často trhají nebo jejich poškozují živočichy a kořeny rostlin. V zahrádce můžeme vododržnými zábranami ochránit půdu zejména před zamokřením z potůčku či jezírka. 2 Vsakovací pásy budujeme v zahrádkách, které nejsou na rovině. Opodstatnění mají zejména na jaře při tání sněhu nebo v létě po prudkých lijácích, když povrchová voda stéká ze svahu. Příkladem je vinohrad, kde se v horní části svahu vykope kanál nebo rýha a zasype se štěrkopískem. Voda ze vsakovacího pásu se odvádí pod chodník nebo mimo porostů rostlin. Jak vsakovací pás může posloužit i chodník z dlaždic uložených na dostatečně hrubé drenážní vrstvě ze štěrkopísku a izolované od půdy hrubou plastovou fólií. 3 Povrchové žlaby, rýhy a kanály plní podobnou úlohu jako vsakovací pásy. Voda v nich však odtéká po povrchu zpevněného dna. To můžeme zpevnit plechem, plochými kameny, dlaždicemi nebo drnem. Navíc toto povrchové odvodňování ochraňuje zahrádku i před případnými povodněmi. Vyústění žlabů, rýh a kanálů je vždy mimo zahrádky, nejlépe do blízkého potůčku. 4 Podzemní drény jsou z plastových perforovaných trubek, vzácněji ze dřeva nebo kamene. V hloubce 0,8 až 1,5 m pod povrchem jejich ukládáme na dno vykopané rýhy. Musíme však dodržet alespoň mírný spád směřující k betonové sběrně. Spád má být nejméně 2 až 4 mm, ale nejlépe 10 až 30 mm na 1 m délky. Trubky obložíme keramickými střepy, různými úlomky či kousky gumy a pod ně podložíme polyetylenovou fólii. Nakonec jejich zakryjeme drnem a zasypeme zeminou. Vzdálenost drénů je v písčitých půdách asi 5 m, v jílovitých jen 2 m.

Jak dál?

Odvodněna půda má vyšší, takže při hnojení se živiny rychleji ztrácejí v hlubších vrstvách. Proto dusíkatými a draselnými hnojivy hnojíme častěji, ale v nižších dávkách než na běžných půdách. Kromě toho nehnojíme těmito hnojivy v pozdním podzimu. Zkusíme půdním podmínkám alespoň částečně přizpůsobit výběr rostlin a vysadíme i takové, které mají rády hodně vody. Z ovocných dřevin přednostně pěstujeme zakrslé druhy, protože ty mají mělký kořenový systém. Pokud máme v zahrádce přirozený pramen vody nebo potůček, využijeme ho na vybudování kaskád a jezírek. Přímo v potůčku a kaskádách však vodní rostliny nepěstujeme, ale vlhkomilným rostlinám olemuje raději jejich břehy. Při pěstování vlhkomilných a vodních rostlin respektujeme výšku hladiny vody i nad kořeny rostlin. Odvodňovacími kanálky stabilnější udržujeme v zahrádce hladinu vody.

comments powered by Disqus


Podobné články


Umělý trávník je nenáročný na údržbu – a nejen to!

Už jste někdy slyšeli o umělém trávníku? Hravě jím nahradíte trávník kolem vašeho domu hlavně v okolí teras...
více...

Podzim a výsadba na zahradě

Podzim je ideální dobou pro výsadbu některých rostlin. Ale pokud jste to letos nestihli, máte alepoň dlouhý čas...
více...

Beruška asijská nesnáší vůni ořechů

Na podzim, když už si pomalu odvykáme od komárů a dalšího bodavého hmyzu je zde další problém. A sice invaze...
více...

Cestování se zdravým občerstvením

Cestování, to není jen koupit si jízdenku nebo nasednout do auta či na kolo. Cestování, to je také stravování...
více...

Jak ochránit úrodu proti žravým housenkám?

Píďalka podzimní, vlnopásník ovocný, píďalka zimní menší nebo latinsky Operophtera brumata, to jsou názvy...
více...

Citronový kaviár - citrus vhodný k pěstování i v našich klimatických podmínkách

Pěstování citrusů má své kouzlo. Tyto stále zelené keře a menší stromky úžasně vypadají a jejich plody nám...
více...

Co nesmí chybět ve výbavě zahrádkáře? Montérky, rukavice, respirátor a chrániče kolen!

Pracujete rádi na zahradě a kolem domu? Tak to chce ale dobré pomocníky. Teď nemyslíme členy rodiny, ale pracovní...
více...

Koza jako mazlíček a zdroj zdravého mléka

Chcete žít zdravě, levně a ještě z toho mít potěšení? Pořiďte si na zahradu kozu! Její mléko má doslova...
více...

Astra - květina, která dělá podzim krásnější

Astry, botanicky hvězdice, jsou nádherně zbarvené trvalky, které se dají pěstovat na téměř každé zahradě. Svou...
více...

Živý plot z blýskalky rozzáří vaši zahradu

Živý plot na zahradě, to nejsou jen nejčastěji používané a okoukané túje. Jako živý plot nám může...
více...