Vytáhnout šuplík z komody se může zdát jako banální úkon, který zvládne každý levou zadní, ale jakmile se do toho pustíte, může vás překvapit, kolik různých mechanismů, zádrhelů nebo dokonce nečekaných potíží vás může potkat. Komody různých výrobců, materiálů nebo stáří se liší ve způsobu, jakým jsou jejich zásuvky uchyceny, a to, co u jedné funguje na zatáhnutí, u druhé vyžaduje trochu technického myšlení a jemné práce. Než začnete lomcovat se šuplíkem silou, je dobré pochopit, jaký systém drží šuplík na místě. Tím můžete předejít jak poškození samotného nábytku, tak i frustraci z neúspěšného snažení.
Jedním z nejběžnějších způsobů, jakým jsou šuplíky uchyceny, je použití tzv. kolejnicového systému – kovové nebo plastové vodicí lišty, které umožňují snadný a plynulý pohyb šuplíku dovnitř a ven. Tento systém je často doplněn o zarážky, které brání šuplíku v úplném vysunutí, což je samozřejmě velmi praktické, ale při pokusu o jeho úplné vytažení to může být docela záludné. Šuplík je třeba nejprve vysunout co nejvíce, načež si lze všimnout drobných výstupků, západek nebo páček po stranách vodítek – bývají umístěné zhruba v polovině nebo na konci dráhy a bývají většinou z plastu. Jakmile tyto západky identifikujete, je třeba je současně zmáčknout (jednu dolů, druhou nahoru – podle systému) a šuplík opatrně vysunout. Pokud se při tom objeví odpor, rozhodně se nevyplatí tlačit, ale spíše zkontrolovat, zda jste skutečně uvolnili obě pojistky. Při nesprávné manipulaci se může stát, že zlomíte plastovou část mechanismu, což může mít za následek nejen špatné vysouvání v budoucnu, ale i nutnost výměny celé lišty. Pokud se tedy jedná o moderní komodu z obchodu s nábytkem, jako je IKEA nebo JYSK, téměř s jistotou pracujete právě s tímto systémem.
Starší komody, především ty, které pochází z dob, kdy nábytek býval vyráběn na zakázku nebo z masivu, často vůbec žádné kolejnice nemají. Zásuvka je v tomto případě zasazena přímo do dřevěného rámu a pohybuje se pomocí hladkého dřeva o dřevo, což může znamenat nejen těžší manipulaci, ale i menší přístup k mechanismu v případě potřeby vysunutí. V tomto případě bývá často jedinou překážkou dřevěná zarážka vzadu, která fyzicky brání vypadnutí šuplíku. Abyste ji překonali, je obvykle nutné šuplík naklonit – tedy když jej vysunete téměř celý, jemně jej nadzvednout a naklonit směrem dolů nebo naopak (podle konstrukce), aby zadní hrana překonala překážku. Tento manévr vyžaduje opatrnost, protože hmotnost dřevěného šuplíku může způsobit náhlé vyklouznutí, a navíc je třeba počítat s tím, že pokud komoda není pevně postavená na podlaze, může se celý kus nábytku i naklonit. V takových případech není od věci požádat druhou osobu, aby komodu přidržela, nebo si alespoň zablokovat její pohyb ze strany.
Zvláštní pozornost si zaslouží i případy, kdy se zdá, že šuplík nejde vytáhnout vůbec – ať už kvůli deformaci materiálu, zadrhnutému předmětu uvnitř, nebo jen kvůli tomu, že byl už dlouho nepoužíván. V takové situaci je klíčové nejprve zjistit, co vlastně odpor způsobuje – může jít o kousek látky, zapadlý předmět, nebo třeba jen nabobtnalé dřevo kvůli vlhkosti. Je-li to možné, doporučuje se nejdřív lehce poklepat na boky šuplíku gumovou paličkou nebo dlaní, což může pomoci uvolnit případné sevření materiálu. Dále je vhodné nakouknout zezadu – pokud máte přístup přes zadní stranu komody (například když není přisazená ke zdi), zkuste opatrně zatlačit zevnitř nebo zjistit, jestli něco neblokuje cestu. Případně můžete šuplík vysunout jen částečně a pomocí úzkého nástroje – třeba pravítka, plastové špachtle nebo dokonce kuchyňského nože – opatrně prohmatat, co by mohlo překážet. Vyplatí se také mít po ruce svítilnu, protože u některých tmavších komod bývá uvnitř špatná viditelnost. V každém případě je důležité neztratit trpělivost, protože hrubou silou lze víc zničit než vyřešit.
V některých případech může být komplikací i atypický uzamykací mechanismus – to se týká například archivních skříněk, dětských pokojových komod nebo nábytku s vyšší mírou zabezpečení, kde je šuplík opatřen zámkem nebo pojistkou. Takové mechanismy bývají často nenápadné, ale účinné – stačí, aby nebyly zcela odemčené, a šuplík se ani nepohne. Pokud máte dojem, že šuplík nejde vysunout i přes absenci jakéhokoli odporu, je dobré se zamyslet, zda není uvnitř nějaký pojistný čep, západka či jiný systém, který vyžaduje určitou manipulaci – například zatlačení směrem dolů nebo pootočení. V některých případech bývá taková pojistka skrytá pod vnitřní vložkou šuplíku nebo je maskovaná jako dekorativní prvek. Pokud se vám nepodaří mechanismus identifikovat pohledem, není ostuda nahlédnout do návodu – pokud jej nemáte fyzicky, většina moderních kusů nábytku má návod online podle názvu nebo kódu produktu. V krajním případě se vždy dá obrátit na výrobce nebo prodejce – často mají technické poradenství, které vám může ušetřit mnoho nervů.
Nakonec je důležité zmínit i bezpečnost při manipulaci s komodou a šuplíky – ať už je vytahujete za účelem opravy, stěhování, či jen z nutnosti dostat se k zapadlému předmětu. Vysunutý šuplík totiž mění těžiště celého kusu nábytku a může způsobit převrácení, zejména pokud je komoda vysoká a úzká. Pokud vytahujete více šuplíků najednou, rozhodně to nedělejte bez zajištění – nábytek je třeba ukotvit ke zdi nebo přidržovat. Dále mějte na paměti, že šuplíky samy o sobě mohou být těžké, zvláště pokud obsahují kovové díly nebo je do nich naskládáno mnoho předmětů. Před samotným vytažením je ideální celý obsah šuplíku vyprázdnit, což jednak usnadní manipulaci, ale také sníží riziko zranění nebo poškození podlahy, pokud by šuplík upadl. Dbejte rovněž na prsty – jak při vysouvání, tak při zpětném zasouvání se může stát, že si je přiskřípnete mezi rám a bok zásuvky. Pokud máte doma malé děti, nezapomeňte po manipulaci zajistit, že šuplíky nebudou snadno dostupné – ať už kvůli možnosti převrácení nebo nechtěnému přivření.
Když tedy budete příště stát před zdánlivě jednoduchým úkolem vytáhnout šuplík z komody, pamatujte, že v tom není jen technika, ale i trochu trpělivosti, logiky a úcty k materiálu. I obyčejný kus nábytku totiž může skrývat překvapivou dávku promyšlené konstrukce, kterou je potřeba nejprve pochopit, než ji překonáte. Ať už máte doma moderní minimalistickou komodu na kovových kolejničkách nebo starožitný kus s ručně tesanými výsuvy, každý šuplík si žádá svůj vlastní přístup. Klíčem je pozorování, opatrnost a znalost základních principů, které vám umožní nejen šuplík bezpečně vyjmout, ale také ho později bez potíží vrátit zpět. Pokud se při manipulaci setkáte s něčím neznámým, není ostuda zastavit se, prozkoumat situaci nebo se zeptat odborníka. Nakonec – jako u mnoha věcí v životě – i u šuplíku platí, že síla je dobrý sluha, ale špatný pán. A kdo si osvojí jemnost, porozumění a pozornost, ten si poradí nejen s komodou, ale i s lecčím dalším.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.