Správná výška poštovní schránky není jen otázka estetiky, ale hlavně pohodlí, bezpečnosti a bezproblémového doručování. Každodenně s ní pracuje doručovatel i vy sami, a když je špatně umístěná, zvyšuje se riziko promáčknutých zásilek, zranění ruky o ostrou hranu nebo zdlouhavého lovení pošty. Základní pravidlo zní: schránka má být tam, kam dosáhnete bez natahování a kam se listonoš dostane bez přehýbání zad či kličkování mezi překážkami. A protože nejde o dojem, ale o dlouhá léta praxe přetavená do norem, existuje i oficiální rámec, o který se můžete opřít.
Když se budete řídit normou a ergonomií, vyhnete se experimentům, které se v provozu neosvědčí. Evropská norma ČSN EN 13724 (převzatá z EN/DIN) popisuje, aby bylo doručování bezpečné, rychlé a šetrné k zásilkám i lidem. Pro jednotlivé schránky doporučuje, aby osa vhozového otvoru – tedy střed štěrbiny – byla mezi 700 a 1700 mm od úrovně terénu či podlahy na straně, kde se pošta vhazuje. U sestav více schránek nad sebou (typicky v bytových domech) připouští rozšířený rozsah, a to přibližně 400 až 1800 mm, aby se do tolerancí vešla i spodní a horní řada. V praxi se ale jako nejpohodlnější ukazuje cílit střed vhozu přibližně do pásma 900–1200 mm, protože to vyhoví většině postav a snižuje prohnutí zad doručovatele. Když váháte, zlatý střed okolo 110–115 cm ke středu vhozu funguje v rodinném domě skvěle a nechává dost rezervy i pro drobné nepřesnosti při montáži. Důležité je pamatovat, že norma řeší i další detaily (např. rozměry vhozu kvůli formátu C4), takže když vybíráte konkrétní model, vždy sledujte, zda je „podle ČSN/EN 13724“.
Jiná situace nastává u bytových domů a skupinových sestav, kde se do jedné stěny vejde několik řad schránek. Tam už nejde jen o „příjemných 110 cm“, ale o to, aby nejnižší vhoz nebyl příliš nízko a nejvyšší naopak mimo dosah průměrného člověka. Praktický přístup je rozvrhnout řady tak, aby spodní vhozy nepřekročily spodní limit a horní nepřekročily horní limit z normy, přičemž část zámků by měla vycházet do pásma cca 900–1300 mm, kde je manipulace nejpohodlnější (myslete na seniory i osoby menšího vzrůstu). Pamatujte také na šířku komunikace před sestavou, ať se člověk s taškami, kočárkem nebo berlemi nemusí nepřirozeně kroutit a couvat. Konstrukčně je dobré hlídat, aby se dvířka při otevírání nedostávala do kolize s madly, zábradlím nebo ostěním dveří. Při „stohování“ schránek nad sebe se nenechte zlákat k extrémům – to, že někdo na schůzi řekne, že „dosáhne i do dvou metrů“, ještě neznamená, že je to bezpečné či v souladu s ergonomií. V projektu si proto rozkreslete výškové kóty horní a dolní hrany vhozů a ověřte průchozí šířky i manipulační prostor před sestavou. Teprve pak dolaďte cedulky, zvonky a případný elektronický přístup tak, aby si navzájem nepřekážely.
U rodinného domu řešíte i to, kde přesně schránku umístit – zda do plotového pole, na sloupek, na fasádu u vstupních dveří, nebo použít dveřní vhoz s vnitřní schránkou. Základní kritérium je přímá dostupnost z veřejné strany bez nutnosti vstupu na pozemek a bez toho, aby schránka zasahovala do průchodu chodníku. Plotová schránka bývá ideální, protože ji doručovatel obslouží z chodníku a vy pohodlně vyberete ze dvora, přičemž střed vhozu nastavíte zhruba mezi 90 a 120 cm od terénu na vnější straně. Dveřní vhoz je elegantní, ale hlídejte rozměry a krytí proti dešti – normové rozměry vhozů vycházejí z toho, aby prošla obálka C4 bez přehybu a aby výška štěrbiny byla zhruba 30–35 mm; u horizontálního vkládání se běžně pohybujeme kolem 325–400 × 30–35 mm, u vertikálního kolem 230–280 × 30–35 mm. Pokud máte dům na větrné straně, orientujte vhoz tak, aby do něj nefoukal přímý déšť a sníh (pomůže stříška či hlubší kryt). V husté zástavbě dávejte pozor na rohy a výstupky – schránka by neměla tvořit „nárazník“, o který se lidé zachytí taškou nebo rukávem. Konečně, i u solitérních designových schránek ustupte parádě před funkčností: pohodlný vhoz a bezpečný výběr jsou důležitější než neobvyklý tvar či sklo bez krytí.
Montáž a materiály rozhodnou o tom, jestli bude schránka po letech ještě fungovat a vypadat k světu. Na plné zdivo či beton použijte kvalitní hmoždinky a šrouby, u zateplené fasády (ETICS) zvolte distanční systém s tepelnými izolátory, aby nevznikaly tepelné mosty ani „vymačkané“ fleky v polystyrenu. V exteriéru se vyplatí nerez (ideálně A2/A4) a povrchová úprava odolná slunci i dešti; u mořské nebo průmyslové atmosféry počítejte s agresivnějším prostředím. Pokud kotvíte do plotového sloupku, ověřte jeho stabilitu a použijte protiprotažení (kontramatici) či chemickou kotvu podle materiálu. Norma předpokládá i odolnost proti korozi – u venkovního použití se obvykle sleduje odolnost dle EN 1670, takže se ptejte výrobců na třídu korozní odolnosti a reálné zkoušky, ne jen na „barvu práškového laku“. Myslete i na dilataci: tmavé schránky na slunci pracují, proto nenechte šrouby „na krev“ a dopřejte si tenkou podložku, která eliminuje vrzání. A nezapomeňte na stříšku či krytku vhozu – ušetříte si navlhlé obálky, zvlněné časopisy a v zimě i zamrzlou štěrbinu.
Aby pošta opravdu dorazila, schránka musí být nejen v dobré výšce, ale také srozumitelně označená. Cedulka se jménem (případně názvem firmy) není jen doplněk, ale praktická podmínka doručování: doručovatel musí vědět, že schránka patří adresátovi, jinak může zásilku vrátit nebo odnést k uložení. Dbejte na čitelnost, kontrast a odolnost jmenovky a u bytových domů i na konzistentní typ cedulek, aby se v nich člověk neztratil. Česká pošta výslovně uvádí, že zásilky dodává do domovní schránky označené jménem a příjmením adresáta (případně alespoň shodným příjmením či názvem), proto je lepší mít na schránce vše jasně vyznačeno. Z hlediska provozu si nastavte rytmus údržby: jednou za půl roku zkontrolujte dotažení šroubů, stav laku či nerezu, promažte zámek a vyměňte vybledlou jmenovku; pokud vám vadí letáky, nalepte decentní „Nevhazovat reklamu“. A když časem měníte výšku dlažby nebo plotový sokl, vraťte se k prvnímu pravidlu: přeměřit a případně schránku posunout, aby zůstala v ergonomickém pásmu a nepřekážela.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.