Jak vysoko dát sprchovou hlavici?

Správná výška sprchové hlavice rozhoduje o tom, jestli z ní bude příjemný déšť, nebo nepříjemná střelba do obličeje, o tom, jestli zůstane voda v koutě, nebo proteče kolem těsnění, i o tom, jak rychle se ti orosí skla a jak často budeš uklízet. Zároveň je to jedna z mála věcí, kterou už po obkladu těžko měníš bez bourání, takže se vyplácí promyslet ji dopředu v souvislostech – s typem hlavice, výškou lidí v domácnosti, vaničkou či bezbariérovým prahovým řešením, dokonce i s tahem ventilátoru. Nejlíp funguje jednoduchý princip: nastav výšku tak, aby střed proudu dopadal shora lehce před hlavu nejvyššího uživatele, a zbytek doladíš ruční sprchou. Ačkoli to zní banálně, právě tohle pravidlo ti ušetří spoustu kompromisů při každodenním používání.

• Velký výběr sprchových hlavic na Heuréce

Nejdřív si stanov základní referenční výšky, které fungují ve většině koupelen. Tělo baterie ve sprše se nejčastěji osazuje tak, aby osy kohoutů či termostatické patrony byly zhruba 100–110 cm nad čistou podlahou. Ruční sprcha na posuvné tyči potom pokrývá rozsah přibližně 90–210 cm, podle délky hadice a délky tyče. Pevná horní hlavice (rain) zpravidla funguje nejlépe, když je spodní hrana rozptylu vody ve výšce 200–215 cm, aby ti proud padal shora a ne z boku. U vyšších osob nebo při vysoké vaničce se vyplatí přidat 5–20 cm, u nízkých stropů naopak pár centimetrů ubrat. Bezpečné univerzální rozpětí pro horní hlavici je tedy zhruba 195–220 cm od hotové podlahy, přičemž střed deště cílí ideálně lehce před hlavu, ne přímo do obličeje. Kdo má strop jen 220 cm, může použít kratší ramínko nebo zapuštěnou hlavici, aby se udržel potřebný odstup. Pamatuj, že deklarovaná výška je výška výtoku vody, ne závitu ve zdi – ramínko obvykle přidá 5–15 cm. U bezbariérových sprch počítej s nulovým prahem a výšku odvozuj čistě od podlahy, která je skutečně po pokládce.

• Jak seřídit dveře sprchového koutu?

Nejprve si změř výšku nejvyššího uživatele na boso, protože výška s pantoflemi zkresluje. K této výšce přičti rezervu 10–20 cm, aby proud dopadal shora a aby se nikdo nemusel hrbit. Pokud někdo preferuje mytí vlasů bez namočení obličeje, je lepší, když je střed rozptylu posunutý asi 10 cm před čelo. Naopak pro masáž ramen a horní části zad je příjemné, když proud dopadá o chlup za temeno. U dětí a osob s menším vzrůstem pomůže delší tyč a ruční sprcha, protože ji snadno stáhneš níž. Praktický test uděláš tak, že si v prázdném koutě stoupneš na místo, kde budeš stát, a držíš do výšky laser, metr nebo koště s páskou, abys nasimuloval polohu hlavice. Když v té simulaci proud míří těsně nad nejvyšší bod hlavy a přitom máš mezi hlavicí a hlavou alespoň dlaň prostoru, máš správně zvolenou výšku. Jestli sprchu sdílí více lidí s velkým výškovým rozdílem, je ideální kombinovat pevnou hlavici s ruční, kterou si každý nastaví po svém. Zvaž i způsob používání – kdo se holí ve sprše nebo používá stoličku, ocení větší rozsah na tyči.

Typ hlavice určuje, jak vysoko ji dát, protože malá 200 mm deska se chová jinak než 400 mm déšť s jemnými tryskami. Čím širší a jemnější rozptyl, tím výš ji obvykle potřebuješ dát, aby kapky stihly vytvořit rovnoměrný „déšť“ a nesbíhaly se do pramínků. U kulových hlavic na ramínku do pravého úhlu počítej s tím, že při menší výšce začne proud narážet do ramene a stěny a víc stříká ven. Zapuštěné stropní hlavice vyžadují prostor v podhledu a dávají se tak, aby spodní líc byl v jedné rovině se stropem, což znamená, že o výšce rozhoduje přímo výška stropu. Ve sprchových koutech s krátkým prostorem před dveřmi je lepší směřovat proud na zadní stěnu a držet hlavici výš, aby se zmenšil postřikový kužel. V úzkých koutech 80×80 pomůže excentrické ramínko, které posune střed proudu více do středu plochy, i kdyby vývod ze stěny byl mimo ideální osu. Má-li sprcha sedátko, mysli na to, že ruční hlavici dosáhneš v sedě v rozmezí 110–130 cm a horní déšť nech raději niž, protože sedící člověk je mimo jeho zónu.

Ještě před obkladem si přesně vytyč výšky vývodů, protože po nalepení dlaždic je pozdě na posun. Vývod pro horní hlavici se dělá zpravidla jako koleno G 1/2'' na ose, kde později nasadíš ramínko nebo držák. Nezapomeň připočíst tloušťku obkladu, lepidla a případnou stěrku nebo hydroizolační nátěr, typicky 10–20 mm navíc. Tyč pro ruční sprchu volte tak dlouhou, aby nejnižší poloha byla okolo 100–120 cm a nejvyšší minimálně 190–210 cm. Kotvi ji do plných míst zdiva nebo do předem vložené výztuhy v SDK, a použij hmoždinky určené do mokrého prostředí. Až budeš vrtat obklad, používej diamantovou korunku nebo kopinatý vrták na keramiku bez příklepu a otvor utěsni silikonem, aby za obklad nezatékalo. Ramínko dotahuj rukou s použitím teflonové pásky nebo konopí s pastou, ale nepřetahuj mosaz, abys nepoškodil závit. U termostatické baterie nech osovou vzdálenost vývodů 150 mm a výšku drž v rozmezí 100–110 cm, aby na ni pohodlně dosáhli všichni. V malých koutech mysli na to, aby hlavice nekolidovala s policí, sloupkem dveří ani s horní hranou skla.

Po montáži si dopřej půlhodinu ladění, protože pár centimetrů nahoru či dolů dělá překvapivě velký rozdíl v pohodlí i rosení skel. Vyzkoušej různé průtoky, natočení ramínka, polohu tyče pro ruční sprchu a sleduj, kam padá voda, kde se tvoří loužičky a jestli proud neuniká mimo zástěnu. Pokud voda stříká ven, posuň střed dopadu víc ke středu koutu nebo zvedni hlavici, čímž se zúží postřikový kužel. Naopak když proud dopadá příliš blízko odpadu a stříká na sifon, mírně hlavici sniž nebo pootoč, aby voda dopadala na dlažbu před roštem. Pamatuj, že výšky se mohou časem měnit s výměnou podlahové rohože nebo sprchové vaničky, takže nech malé rezervy a nepřipevňuj držáky napevno bez možnosti korekce. Pokud plánuješ budoucí rekonstrukci, nech ve zdi rezervní chráničku nebo instalační box, ať můžeš vývod kdykoli přepozicovat. Regulérní údržba sítka a trysek zabrání tomu, aby se kvůli vodnímu kameni změnil tvar kužele a tím i praktická „výška“ dopadu.