Jak vysadit zeleninu po jarních mrazech?

Hned, jak pominou poslední jarní mrazy, se můžeme konečně bez obav pustit do sázení teplomilné zeleniny přímo na záhon. Připravíme si předpěstované sazenice, zahradní nářadí a můžeme začít.

Všeobecně

Paprika, rajče, lilek a celer nejlépe rostou při teplotách 25 až 30 ° C. Nesnášejí ani krátkodobé snížení teplot pod bod mrazu, dokonce jim neprospívá ani delší pokles teploty pod 12 ° C. Nízké teploty totiž způsobují žloutnutí listů, slabý růst, deformování rostlin a v konečném důsledku i zhoršení kvality konzumních částí. Z tohoto důvodu se pěstují z předpěstovaných sazenic, které vysazujeme na volné záhony až po pominutí posledních jarních mrazů, tedy až v druhé polovině května.

Celer řapíkatý

Ze skupiny kořenové zeleniny se pouze celer bulvový pěstujete ze sazenic předpěstovaných v chráněných prostorách stejným způsobem jako sazenice plodové nebo košťálové zeleniny. Po jedné sazenice sázíme do řádků vzdálených 40-60 cm, v řádku 30-40 cm, v závislosti od odrůdy. Záhon musí být před výsadbou dobře připraven. Doporučujeme použít netkanou textilii na zakrytí půdy alespoň dokud sazenice dobře zakoření. Při nebezpečí výskytu jarních mrazů i porost zakryjeme netkanou textilií.

Rajčata

Vysazujeme je do konce května. I když při časné výsadbě dávají vyšší úrodu, třeba počítat s tím, že je mohou poškodit nízké teploty. Podle vzrůstu odrůd volíme spon  výsadby. Pro větší sazenice připravíme hlubší rýhu a vysadíme jej šikmo i s částí stonku, která později zakoření. Pokud vysazené sazenice dočasně přikryjeme přenosným tunelem z fólie nebo netkané textilie, urychlíme jejich růst a sklizeň. Asi osm až deset dnů po vysazení porost překontrolujeme a chybějící rostliny nahradíme novými. Nezapomínáme na možný výskyt chorob a škůdců. Rostliny rajčat vyvazujeme k opoře bez ohledu na to, zda jsou to odrůdy keříčkové, nebo kolíkové. Takto dosáhneme jejich výrazně lepší zdravotní stav.

Lilek

Způsob vysazování sazenic lilku je podobný jako u rajčat a papriky. Den před sázením půdu zalijeme a vyznačíme místa, ve kterých budou sazenice růst. Kvůli citlivosti na mráz a chlad ho nevysazujeme příliš brzy, při pozdní výsadbě však nestihne většina úrody dozrát, protože má dlouhé vegetační období. Asi deset dní před vysázením je důležité sazenice otužovat častým větráním. Den před výsadbou je vydatně polijeme. Při volbě vzdálenosti je třeba si uvědomit, že lilek je mohutnější rostlina jako paprika. Proto ho vysazujeme na větší vzdálenost, a to do sponu 60 - 70 x 30 - 50 cm. Vysazené sazenice dobře reagují na urychlení přenosným fóliovým krytem. Často se používá i nastýlání půdy fólií nebo černou netkanou textilií, aby se urychlilo kvetení a zrání.

Paprika

Na nízkou teplotu reaguje citlivější než rajčata. Ve volné půdě ji pěstujeme jen v nejteplejších oblastech. Do připravené půdy začínáme sazenice sázet v druhé polovině května. Při předčasném vysazování hrozí nebezpečí zničení porostu zamrznutím nebo poškozením z nachlazení, při pozdním se zpožďuje kvetení a dozrávání plodů. Výsadbu však třeba ukončit do konce května. Papriku sázíme do sponu 50 - 60 x 25 - 40 cm po jedné rostlině. Po týdnu porost překontrolujeme, rostliny odstraníme a nahradíme zdravými. Asi po týdnu můžeme naplnit podruhé. Paprice se dobře daří na půdě nastýlání například černou fólií nebo textilií. Při včasné výsadbě se uplatňuje i zakrývání sazenic textilií. Během vegetace zavlažujeme podle potřeby. První dávku vyžaduje paprika při sázení, další po ujmutí a dosázení, pak při tvorbě květů a nasazování plodů. Během růstu plodů a zrání až po sklizeň počítáme s několika dalšími dávkami. Po každé závlaze půdu prokypřit. Vhodné je okopávání a současné zapracování hnojiva s obsahem dusíku v ledkovou formou.