Jak utěsnit vodovodní baterii?

Utěsnit vodovodní baterii neznamená jen utopit ji v silikonu, ale pochopit, kudy přesně voda proniká ven. Někdy jde o nepatrné kapičky u základny, jindy o mokré spoje pod dřezem nebo kapající výtok při zavřené páce. Správné utěsnění začíná diagnózou místa úniku a volbou vhodného způsobu: těsnění, pásky, konopí, silikon, nebo výměna O-kroužku. Teprve potom má smysl vzít do ruky nářadí a postupovat systematicky, čistě a bez spěchu.

• Velký výběr kuchyňských vodovodních baterií

Začněte sledováním vody odshora dolů: otřete baterii do sucha a pak spusťte tenký pramínek, abyste viděli, kde se první kapka objeví. Zkontrolujte základnu na dřezu, spoje flexibilních hadiček u rohových ventilů, přechody závit–hadice i výtok s perlátorem. Když kape u základny, bývá viníkem ztvrdlé ploché těsnění pod podložkou nebo špatně usazená těsnicí podkova, nikoli samotný silikon. Když kape pod dřezem na závitu, řešením je nové těsnění a správně navinutá PTFE páska nebo konopí s pastou. Když po zavření páky kape z výtoku, netěsní kartuše nebo O-kroužky na otočném ramenu a těsnění závitu nepomůže. Podle místa úniku zvolte odpovídající materiál: ploché těsnění na rovné spoje, O-kroužek do žlábku, PTFE či konopí na kovové závity a neutrální sanitární silikon pouze jako doplněk proti vzlínání u základny. Připravte si hadříky, líh nebo isopropanol na odmaštění, malý kartáček, klíče 10–17, imbusy, šroubovák, kleště na perlátor a čelovku. Vodu vždy zavírejte na rohových ventilech, a pokud netěsní, zavřete hlavní přívod bytu. Pod dřez dejte misku nebo ručník, aby vám nekapalo do skříňky. Fotka původního stavu před rozebráním vám ušetří nervy při skládání.

• Jak dlouho vydrží vodovodní baterie?

Na závitových spojích mezi rohovým ventilem a hadičkou se spoléháme na kombinaci mechanického dotažení a měkkého těsnění. U hadiček s plochým těsněním v matici se těsní dosedovou plochou, nikoli závitem, proto žádnou pásku na závit nedáváme. Zkontrolujte, jestli je staré ploché těsnění rovné a poddajné; pokud je zkřehlé nebo rýhované, bez řečí ho vyměňte. U kovových pevných závitů, kde se těsní přímo v závitu (například některé starší armatury), navíjejte PTFE pásku po směru šroubování, napnutou, v 6–12 otáčkách podle vůle. Konopí s pastou je tradiční alternativa, která výborně vyplňuje vůle, ale vyžaduje cit, správné množství a kompatibilní médium; v domácí vodě je plně použitelné. Pásku ani konopí nikdy nedávejte na hladké kuželové sedlo s plochým těsněním, jinak si vytvoříte falešný odpor a spoj bude paradoxně prosakovat. Matice utahujte plynule rukou a až pak mírně klíčem, držte protikus protiotáčkou, a přestaňte v momentě, kdy odpor výrazně vzroste – přetažení zničí těsnění i závit. Po dotažení osušte spoj papírovou utěrkou, pusťte vodu a hledejte kapičky vody, které se objevují až po minutě – to je nejčastější past. Když se objeví vlhký prstenec, povolte, zkontrolujte, převiňte a zkuste znovu, netlačte silou přes závit.

Utěsnění u paty baterie k desce dřezu nebo umyvadla stojí na správné podložce a těsnicím kroužku z výroby. Silikon tu nehraje hlavní roli, ten je až poslední tenká bariéra proti vzlínající vodě, zatímco skutečné těsnění dělá gumová či pěnová podložka přitažená maticí zespodu. Sejměte baterii, očistěte dosedací plochy od vodního kamene a starého silikonu, povrch odmastěte a zkontrolujte rovinnost otvoru. Pokud je původní podložka potrhaná nebo ztvrdlá, nahraďte ji novou originální, případně univerzální podkovou odpovídající tloušťky. Baterii usaďte tak, aby osa seděla a výtok směřoval, jak má, a zespodu přitáhněte matici rovnoměrně; u tenkých plechových dřezů nezapomeňte na výztužnou podložku. Teprve nakonec naneste ze strany tenký spoj neutrálního sanitárního silikonu a prstem nebo špachtlí uhlaďte do hladka bez mezer. Přebytek ihned setřete navlhčeným ubrouskem, a pokud chcete čistou hranu, pomůže maskovací páska, kterou po uhlazení hned strhnete. Nechte silikon vytvrdit podle návodu, běžně několik hodin, a až potom okolí vystavujte stříkající vodě. Pokud deska nebo keramika není rovná, silikon bez podložky to nespasí a baterie bude „kolébat“ – řešením je vyrovnat podklad nebo použít širší těsnicí podložku.

Časté mokré mapy na těle baterie při otáčení ramene značí unavené O-kroužky na otočném výtoku. Rameno vytáhněte podle konstrukce, většinou po odjištění pojistného šroubku nebo vytažením nahoru s mírným kýváním. Staré O-kroužky opatrně sundejte, drážky očistěte, odmastěte a zkontrolujte, zda v nich nejsou záseky. Nasazujte kroužky stejného rozměru a tvrdosti, lehce je potřete silikonovou vazelínou vhodnou pro pitnou vodu, aby klouzaly a netřely se do sucha. Když kape přímo z perlátoru, vyšroubujte ho, vypláchněte nečistoty a vodní kámen a zkontrolujte malé ploché těsnění uvnitř vložky. Perlátor utahujte jen zlehka a vždy s těsněním – přetažení kleštěmi bez ochrany zničí chrom, rozmáčkne vložku a únik bude horší. U vytahovacích spršek zkontrolujte i rychlospojku a vratnou pružinu hadice, kapky se rády sbíhají na nejnižším oblouku a matou, odkud vlastně tečou. Když po výměně O-kroužků pořád prosakuje hrdlo, bývá vymletý sedlový povrch v těle, tam pomůže jen nová baterie nebo výměna těla, pokud výrobce díly dodává. Při montáži dbejte na správné vedení hadice bez ostrých lomů, aby potah neškrtil a těsnění zbytečně netrpěla. Každý zásah zakončete pečlivým otřením a sledováním, protože drobná kapička se po čase projeví jako mokrá skvrna, která klame.

Po zkompletování otevřete rohové ventily, odvzdušněte potrubí a sledujte spoje při nízkém i plném průtoku. Testujte trpělivě – nechte vodu téct, zavřete, vyčkejte pět minut a znovu zkontrolujte prstem i ubrouskem, protože některé spoje se „rosí“ až pod tlakem. Pokud se objeví vlhko, jemně dotáhněte o pár stupňů, ale jakmile odpor výrazně vzroste, zastavte a vraťte se k výměně těsnění. Na závěr vyfoťte hotový stav, poznamenejte si typy těsnění a jejich rozměry, ušetří vám to běhání při příští údržbě. Jednou za půl roku vyčistěte perlátor, jednou za rok zkontrolujte dotažení matic a stav podložky, zejména u dřezů, které pracují. Suché a čisté okolí baterie prodlužuje životnost, protože vodní kámen a detergenty těsnění ničí a vytvářejí kapilární cesty pro vzlínání. Když narazíte na vůle v páce nebo trvalé kapání, řešte kartuši, utěsňování na výtoku ani u paty to nevyřeší. U starých instalací zvažte výměnu rohových ventilů za nové s hladkým chodem, zarezlé kuželky dělají s těsněním krátký proces. A kdy je čas to vzdát a volat instalatéra, je-li závit stržený, tělo baterie prasklé nebo neznáte typ dílu, protože špatný zásah bývá dražší než odborník.