Jak tvarujeme třešně a višně?

Při pěstování těchto druhů jsme zvyklí na klasické tvary, které dorůstají do velkých rozměrů a nejkrásnější plody často zůstávají pro špačky. V moderních zahrádkách však stále častěji lze vidět třešně a višně, které nedorostou do větší výšky než tři metry.

Klasický tvar

Pro třešně je to polo přirozená řídká patrová koruna s troj. Další větve na středník tvoří v podstatě samovolně, bez zásahu pěstitele. Při vypěstovány takového stromku postupujeme následovně: zvolíme si budoucí výšku kmene 3cm nad ní si vybereme 4 - 5 pupenů, které budou tvořit budoucí kosterní větve, nad těmito puky vyslepíme 4 - 6 puků odstraníme zbývající část terminálu tak, aby na jeho vrcholu zůstal jeden nepoškozený růstový puk. V průběhu vegetace odstraňujeme letorosty, které vyrůstají pod zvolenou výškou kmene, ostatní nezkracuje. Na konci vegetace bychom měli mít stromeček se 4 - 5 kosterními větvemi, z nichž vybereme tři až čtyři, ostatní odstraníme řezem na kroužek. Větve by měly mezi sebou svírat úhel 90 °, měly by mít tupý úhel odklonu od středníku a středník vyrůstat ve vzdálenosti 10 - 15 cm od sebe. Na začátku vegetace třeba ohnout a vyvázat tyto větve přibližně do horizontální roviny. Letorosty nezkracuje. Terminál lze zkrátit ve výšce asi 30 cm nad posledním kosterním větvím. Během vegetace znovu odstraňujeme letorosty vyrůstající pod zvolenou výškou kmene. Rovněž odstraňujeme ty letorosty na středník, které považujeme za konkurenční nebo rostoucí v ostrém úhlu odklonu od něj. Tyto práce provádíme přibližně ve druhé polovině června. Ponecháváme letorosty s tupým úhlem odklonu, vhodně umístěné do prostoru. Řez v dalších letech spočívá v udržování tvaru koruny, odstraňování nepotřebných a zahušťovadel letorostů.