Jak tvarujeme hrušky?

Kdysi byly u nás jedním z nejrozšířenějších ovocných druhů. Dnes se opět stávají populárními a najdeme je i ve výše položených regionech. Umožňují to nové odrůdy, ale i efektivněji pěstitelské tvary.

Tvary

Ty v současnosti vycházejí z jednoduché zásady - snižování výšky koruny na úkor kmene. Výhodou je lepší kontakt se stromem, čímž se usnadňuje jeho řez a tvarování, ale i ochrana proti chorobám a škůdcům. V neposlední řadě je pohodlnější i sběr. Téměř celý strom totiž máme takříkajíc "na dosah ruky" rovnou ze země. Výhody jsou tedy jednoznačné. Jak však snížíme výšku koruny? Odpověď je jednoduchá - použitím slabě rostoucích podnoží. V současnosti můžeme hrušky pěstovat v celkové výši do 2,5 – 3cm převážnou většinu prací udělat ze země. Taková výška nám navíc umožní mít celý strom pod kontrolou. Výsledkem jsou nejen nádherné, kvalitní a zdravé plody, ale i úspora místa. Díky tomu můžeme vysadit větší počet odrůd. Nejčastějšími používanými jsou slabě rostoucí pod nožní duly. Ve školkách si vybíráme stromky, které mají označení podnože dula MA nebo dula MC. Podnož dula MA má o něco silnější růst než dula MC. V porovnání s hruškou plánku oslabuje růst o 30 - 50%. Dula MC má nejslabší růst z hruškových podnoží běžně dostupných v našich školkách. V porovnání s plánku oslabuje růst o 40 - 65%. Pokud bychom však chtěli mít ve své zahradě vzrostlejší strom, k dispozici jsou i odrůdy na hruškových semenáčků. Vhodný tvar do zahrádek i menších výsadeb jsou stromky ve tvaru zakrslé druhy, tedy takové, jejichž kmen dosahuje výšky 60 - 80cm. Můžeme je pěstovat samostatně nebo v pásové výsadbě. Vzdálenost mezi stromky v řadě volíme podle vzrůstu podnože. Vzdálenost mezi řadami se pohybuje od 3 až 3,5 m (dula) až po 5 m (semenáčků). Celková výška stromku by neměla přesáhnout 3 m (dula) a 5 m (semenáčků).

ZÁKRSEK

Tvarování
Celkový tvar stromečku by měl být pyramidální, ale koruna by měla být oválná. Proto formujeme jedno výrazné spodní patro tvořeno čtyřmi až pěti kosterními větvemi. Dále můžeme na středník vypěstovat tenčí polo kostrové větve nesoucí rodivý obrosty, neměly by však dosahovat tloušťku ani délku kosterních větví. Výchovný řez ukončíme ve 4. až 5. roce po výsadbě a strom vstoupí do plné rodivosti přibližně v šestém roce života. Se zmlazovacím řezem začínáme přibližně v 18. roku. Životnost stromků je totiž v porovnání s tvarem štíhlé vřeteno mnohem delší.
Pravidelný řez
Podmínkou kvalitní úrody je prosvětlení koruny. Pouze v prosvětlených částech dochází k optimálnímu zakládání květních pupenů a důkladnému vyzrání plodů. Je důležité řezat i větve zevnitř koruny a přednostně odstraňovat zahušťující a poškozené větve právě z této části. Často se zanedbávají letní řezy. V polovině až na konci června odstraňujeme kolmo rostoucí letorosty, nejlépe ručním vylamování. Ponecháváme víceméně horizontální rostoucí, které budou základem pro zakládání květních pupenů. V zimním období se nesmíme bát odstraňování hrubších větví řezem na kroužek.

ŠTÍHLÁ VŔETENA

Pěstování štíhlého vřetene hrušek se neliší od pěstování štíhlého vřetene jabloní ani od řezu v dalších letech. Důležité je však vzít v úvahu fakt, že hrušky mají velmi silnou apikálnou dominanci, to znamená, že letorosty mají tendenci růst vzpřímeně, což způsobuje problémy při tvarování. Od prvního roku je proto velmi důležité, abychom je donutili k horizontálnímu růstu. Je to možné ohýbáním a vyvažováním nebo dvoustupňovým odvětvovým řezem.
Tvarování a řez
Při ohýbání dbáme, aby ohnutý ratolest nevytvořil oblouk, ale směřoval přibližně horizontálně, mírně nad rovinou. Princip dvoustupňového odvětvového řezu spočívá v zimním řezu na vnitřní poupě a v následném řezu v létě nebo následující zimu toho letorosty, který z něj vyrostl, řezem na poupě směřující ven z koruny. Délka řezu na vnitřní pupen závisí na celkové délky letorosty, ale obecně pro účely výchovného řezu je to asi 15 - 20 cm od báze.
Další péče
Zvláštností hrušek je velikost a hmotnost jejich plodů, která v průběhu vegetace rapidně narůstá. Zejména u mladých stromků může způsobit nežádoucí tvorbu oblouků, zabrzdění růstu, ale i zlomení mladého rodícího větvičky. Velmi důležitá je proto přejímka plodů přibližně v polovině června. Na 20 cm délky větvičky ponecháváme vždy pouze jeden plod.Při vřetenech v plné rodivosti, což bývá od čtvrtého roku po výsadbě, možná stromeček zatížit více. Celkový počet plodů na stromeček štíhlého vřetena by však neměl překročit sto.

Která hruška je ta nejlepší?

I samotní šlechtitelé těžko hledají odpověď na otázku, jaká je nejvhodnější hruška do zahrádky. V každém období je některá hruška nejlepší, jiná je přezrálé, případně nezralá a další teprve v dobrých skladech dozrávají do vynikající chuti. Z podzimních doporučujeme do menších zahrad 'Nitru' a zimní 'Bohemica'. Kdo má více místa, tak vánoční odrůdu 'Dicolor' pro výborné chuťové vlastnosti, pro tvar štíhlé vřeteno odrůdu 'Dekora' a pro výbornou šťavnatou dužninu odrůdu 'Jana'.