Jak si vybrat vhodnou kosmetiku?

Kosmetické výrobky se dříve nazývaly kosmetickými přípravky, nebo kosmetickými prostředky. Co je a co není kosmetický výrobek?

Kosmetický výrobek je určen na vnější části lidského těla (pokožku, vlasový systém, nehty, rty a zevní pohlavní orgány), zuby a sliznici ústní dutiny s cílem výhradně nebo převážně je očistit, parfémovat, měnit jejich vzhled, chránit je, udržovat v dobrém stavu nebo korigovat lidské pachy. Pokud určitý přípravek splňuje tyto požadavky, ale do těla se dostává polykáním, injekčně, inhalací nebo implantací či deklaruje léčivý účinek, nepovažuje se za kosmetiku.

Uvedeme několik příkladů. Pokud je lihový roztok mentolu určený ke kloktání, je kosmetikou (například ústní voda), pokud se má spolknout, je buď účinnou látkou (např. sirup proti kašli) nebo nápojem (například peprmintová lihovina). Barviva používaná na krátkodobé vnější zabarvení kůže (body-painting) jsou kosmetické, ale barviva používaná na permanentní make-up či tetování se implantují do kůže, a proto nejsou kosmetické. Přípravky, které hraničí s kosmetickými, jsou dermálně léky (léky na kůži), zdravotnické pomůcky (např. tampóny, pinzety) a biocidní přípravky (např. repelenty).

Kosmetické výrobky pro držení drobnými spotřebiteli

Kosmetické výrobky jsou určeny pro všeobecné použití pro lidi se zdravou kůží, případně jen mírně se odchylující od normálu. Jde o zboží běžné spotřeby, a proto se smí volně prodávat v lékárnách, v hypermarketech, v maloobchodní síti drogerií, parfumeriích a prodejnách s míchaným zbožím nebo distribuovat přímým prodejem.

Kosmetické výrobky pro profesionály

Některé kosmetické výrobky jsou určeny výhradně pro profesionální použití. Mohou totiž obsahovat určité látky, které jsou v kosmetice pro všeobecné použití nepovolené nebo látky, které jsou povoleny ve vyšší koncentraci, a proto vyžadují profesionální zkušenosti. Profesionálové takové výrobky nesmí dále prodávat spotřebitelské veřejnosti. Za profesionála se považuje osoba, která vykonává profesionální činnost a má požadované vzdělání nebo praxi pro výkon dané činnosti. Kosmetické výrobky při své profesionální práci používají kosmetičky, kadeřníci, vizážisté (stylisté), nehtový designéři, pedikéři a maséři.

Co jsou dermální léky?

Léky tvoří pomocné látky a jedno nebo více léčiv. Určeny jsou pro ochranu před chorobami nebo na léčení nemocí, nebo k ovlivňování fyziologických funkcí, případně na diagnostiku chorob. Léky na kůži se nazývají dermální léky. Pomocná látka nemá léčebný účinek, a proto se může používat i v jiných odvětvích. Desítky z nich se používají také v kosmetice, například olivový olej, vazelína, vazelínový olej, parafín, lanolin, líh, mnohé emulgátory a podobně.

Na rozdíl od kosmetiky, většina dermálních léků je dostupná pouze po předložení lékařského předpisu. Určeny jsou pro specifickou skupinu nemocných osob. Výjimkou je nevelká skupina dermálních léků, která je určena pro samoléčbu pro širokou spotřebitelskou veřejnost. Jsou to volně prodejné léky. Prodávají se v lékárnách i bez lékařského předpisu. Příkladem je acetátová mast, tekutý pudr, zinková pasta, či volně prodejné léky s různými obchodními názvy, například pity. Léky na předpis i volně prodejné léky se v EU mohou prodávat jen v lékárenské síti. V USA se volně prodejné léky smí prodávat i v síti vybraných hypermarketů.

Pseudotermín "léčebná kosmetika"

Zdrojem nedorozumění mezi prodejci a orgány státního zdravotního dozoru je prezentování některých kosmetických výrobků jako "léčebné kosmetiky". Zatímco v minulosti se tento termín toleroval, po vstupu do EU se situace změnila. Protože léčebný účinek smějí deklarovat pouze léky a nikoli kosmetické výrobky, termín "léčebná kosmetika" je nesprávný a nesmí se používat. Takové výrobky v EU neexistují. Při prezentaci kosmetického výrobku je nutné pečlivě zvažovat jeho funkce a účinky. Uvedeme několik příkladů:
Výrobky proti akné: pokud je přípravek vyrobený a prezentovaný jako "prospěšný pro pokožku se sklonem k akné", jde o kosmetiku, pokud je na "ošetření nebo léčení akné", jde o lék.
Gel na nohy s obsahem výtažku z kaštanu koňského: pokud působí "proti pocitu tíže a únavě nohou", jde o kosmetiku, pokud "léčí křečové žíly", je lékem.
Pěna do koupele: "s relaxačním účinkem" je kosmetikou. Pokud je její funkcí léčení, například nachlazení nebo psoriázy, jde o lék.
Antiperspirant: pokud je určen na "prevenci nepříjemného zápachu potu", jedná o kosmetiku, pokud na "léčbu nadměrného pocení" (hyperhydróze), se jedná o lék.

Na závěr k tomuto tématu uvedeme, že pokud je termín "léčebná kosmetika" nepovolený, termín "lékařská kosmetika", charakterizující úkony korektivní dermatologie a estetické plastické chirurgie, je správný.

Kvalitní a nekvalitní kosmetika.

I když se kosmetice věnujeme dlouhé roky, odpovědět v malém prostoru na otázku "Jak rozpoznáme kvalitní kosmetiku od nekvalitní?" Je nelehký úkol. Pokusíme se ve stručnosti o nejdůležitější fakta.

Je kosmetika bezpečná?

Možná jste si ani neuvědomili, že kosmetiku používáme každodenně od narození až do pozdního stáří, obrazně řečeno "od prvního do posledního umytí". Náš organismus je tak během života vystaven tisícům kosmetických látek. Proto prvořadým požadavkem, který na kosmetiku klademe, je, aby nepoškodila zdraví, tedy aby byla bezpečná. Účinnost a spotřebitelská atraktivita jsou až následné požadavky.

Bezpečný kosmetický výrobek je takový, který za běžných podmínek nepoškodí zdraví spotřebitele, a to s ohledem na jeho prezentaci, označení na obalu nebo návod k použití.

Za bezpečnost kosmetiky odpovídá její výrobce nebo distributor v daném státě. Zhodnocení bezpečnosti je náročný proces. Provádějí ho odborníci stanovenými postupy s ohledem na cílovou skupinu spotřebitelů. Zvláštnímu hodnocení podléhá kosmetika pro děti do tří let, kosmetika na vnější intimní hygienu a kosmetika pro ústní hygienu. V minulosti se bezpečnost kosmetických látek a konečných výrobků hodnotila testy in vivo (lat. v životě) na laboratorních zvířatech. Dnes je hodnocení bezpečnosti kosmetických prostředků povoleno pouze na lidských dobrovolnících (zkouškami v akreditovaných či neakreditovaných zařízeních a klinikách) nebo testy in vitro (lat. ve skle), tedy na buněčných kulturách ve zkumavkách, mikrobiologických miskách a podobně.

Jaké jsou nejčastější nežádoucí reakce na kosmetiku?

Cílem vyhodnocení bezpečnosti kosmetického výrobku je zamezit vzniku nežádoucích projevů:
vzniku prvotního dráždění sliznic a kůže
následného dráždění, které může vyvolat sluneční záření v součinnosti s působením kosmetického prostředku naneseného na kůži. Důležité je vyloučit vznik dočasné přecitlivělosti kůže (senzibilizace) nebo trvalé přecitlivělosti kůže (alergie) na některé kosmetické látky a jejich kombinace

Protože termíny senzibilizace a alergie jsou často používány při reklamní prezentaci kosmetiky, pokusíme se je zjednodušeně vysvětlit.

Jaký je rozdíl mezi přecitlivělostí a alergií?

Zdravá kůže si plní svou bariérovou funkci. Proto zkouší každou látku, se kterou přijde do styku. Při prvním kontaktu s ní se dostane do stavu pohotovosti, zvýšené vnímavosti. Během toho procesu si vytvoří protilátky, které jí poslouží jako obrana při budoucím kontaktu. Tím se kůže stává vůči látce odolná (imunní) na určitý čas, někdy i do konce života. Je to podobné jako při očkování. Ale ne vždy je to tak. Někdy kůže na určitou látku, například na některou složku kosmetiky, reaguje i nadále příliš vnímavě. A to tehdy, když ochranné prvky pokožky (kožní film, rohovina a mezibuněčná hmota) nedokážou zabránit látce vstoupit do kůže a ona není pro ni přátelská. Látka kůži dráždí (irituje). Tento stav se nazývá kontaktní přecitlivělost na kosmetiku, odborně senzibilizace (latinsky Sensus - cit) a její projevem je iritační dermatitida. Zda a v jaké intenzitě se senzibilizace projeví, závisí na mnoha faktorech. V prvé řadě na koncentraci látky v kosmetickém prostředku, dále na době působení, množství a četnosti používání výrobku.

Pro minimalizaci těchto rizikových faktorů se mnohé kosmetické látky smějí používat jen v omezené koncentraci (například konzervační látky, barviva, UV filtry a jiné) nebo pouze do výrobků, které se z kůže po krátkém působení odstraňují (např. chemické depilační přípravky) nebo, které se používají jen občas (např. barvy na vlasy). Kromě toho senzibilizaci kůže může podpořit i aktuální indispozice organismu, zvýšená vlhkost a teplota okolního prostředí a podobně. Mohou nastat dva případy: První vzniká již po jednorázovém působení vysoce dráždivé kosmetické látky na kůži. Reakce je prudká po několika minutách nebo hodinách od aplikace kosmetiky (akutní dermatitida). V druhém případě méně dráždivá látka sice nevyvolá okamžitou reakci, ale vyvine se při její opakované aplikaci, protože dráždění se sčítají (chronická dermatitida).

Horším případem nesnášenlivosti určité látky je alergie (řecký allos ergos - jiná reakce). Při alergii jde o nepřirozenou reakci organismu vůči látce z vnějšího prostředí, která u většiny lidí nevyvolává žádné nežádoucí projevy. Alergie je tedy výsledkem nadměrného "úsilí" imunitního systému organismu, který odpovídá nepřiměřeně na neškodné podněty. "Alergický" imunitní systém neumí rozlišit škodlivé látky od neškodných. Na příčinách rozvoje alergie se podílejí na jedné straně genetické vlivy a na druhé straně civilizační faktory. Velmi časté jsou alergie na určité vonné složky, barviva a konzervační látky. Dodnes však není jasné, proč imunitní systém některých lidí reaguje tak nevhodně i na vcelku "nevinné" kosmetické látky, jakými jsou například lanolin, heřmánek či extrakty některých rostlin. Vnímá je jako nebezpečné "vetřelce" a tvoří proti nim své protilátky.

Prvním projevem alergie je svědění v místě aplikace. Doprovází ho zarudnutí kůže (erytém), někdy s puchýři, mokváním a strupy. Jiným projevem je otok (edém) nebo četné svědící pupeny (kopřivka). Alergické projevy se objevují na místě aplikace kosmetického výrobku, ale nezřídka se šíří i na jiná místa. Například otok očních víček může nastat po nanesení řasenky, ale i jako reakce na alergen nanesený na jinou část obličeje. Představte si, že alergie může vzniknout i zprostředkovaně přes jinou osobu. Například alergickou reakci na hrudi může způsobit partnerčina barva na vlasy. Na alergen si nelze přivyknout. Nevyhnutelně se celoživotně vyhýbejme kosmetice s látkami, o kterých víme, že jsme na ně alergičtí. K tomu nám poslouží seznam složek uvedený na obalu.

Pokud máte podezření, že reakci způsobil některý kosmetický prostředek, dál ho nepoužívejte. Zřejmě obsahuje látku nebo látky, na které jste alergičtí. V případě, že jste žádný nový výrobek nepoužili, všechnu pleťovou a dekorativní kosmetiku přestaňte používat alespoň 2 dny. Potom vždy pouze jeden výrobek postupně nanášejte na pleť a sledujte, zda se po 1 až 2 dnech objeví reakce. Pokud navzdory vašemu úsilí reakce přetrvává nebo nedokážete určit příčinu podráždění, je čas navštívit kožního alergologa. Vezměte si s sebou kosmetické výrobky, které jste v nedávné době používali. Lékař většinou uskuteční tzv. náplasťový test, aby zjistil, zda jde o dráždivou nebo alergickou reakci na určitou složku výrobku. Na záda aplikuje náplasti, které obsahují rutinní sérii kontaktních, nejčastěji se vyskytujících alergenů v kosmetice. Nebo přidá i látky, které se nacházejí v "podezřelých" výrobcích. Po 24 a po 48 hodinách lékař zhodnotí reakci kůže pod náplastí. Pokud je test pozitivní na místě určitého alergenu, jste na danou látku citliví nebo až alergičtí.

comments powered by Disqus