Jak pěstovat maliny a ostružiny?

Datum článku: 15. 10. 2011

Maliny, v posledním období i ostružiny, jsou oblíbené ovoce pro svou vynikající chuť a různé způsoby využití. Navíc na jejich pěstování nepotřebujete velkou zahradu, a jakmile se vám podaří vypěstovat první plody, už se jich nevzdáte.

Jak pěstovat maliny a ostružiny?

Všeobecně

Oba druhy rostou ve formě keře s dvouletým vývojovým cyklem a víceletým kořenovým systémem. Nové výhonky se při malinách vytvářejí každoročně z pupenů na kořenech a kořenovém krčku. Během vegetace v prvním roce mají bylinný charakter, ke konci léta a na podzim dřevnatí. Tyto výhonky se v dalším roce rozvětvujeí přinášejí plody a odumírají. V závislosti na odrůdy mají výhonky vzpřímený nebo rozložitější růst, nebo takzvané dvakrát rodící odrůdy mají schopnost přinášet plody již na jednoletých letorostech vytvořených během vegetace běžného roku, přičemž plody dozrávají přibližně od druhé poloviny srpna až do prvních mrazů. Na rozdíl od malin mladé výhonky ostružin vyrůstají z kořenového krčku jen v těsné blízkosti mateřské rostliny, protože většinou nemají schopnost vytvářet adventivně pupeny na kořenech, jako je tomu u malin. Výhonky ostružin mohou dosáhnout délky 2 až 5 m. Zpočátku jsou vzpřímené, pak obloukovitě poléhavé, později se rozvětvujeí Plody přinášejí na bočních letorostech vyrůstajících na dvouletých výhoncích.

Nároky na pěstování

Při malinách nejsou vysoké. Vyžadují kypré, humusem dobře zásobené půdy. S úspěchem je však můžeme pěstovat i v horších půdách, které vylepšíme zapracováním kompostu. Důležitý je dostatek slunečního světla a půdní vláhy. Při nedostatku světla, například pokud jejich vysadíme pod stromy, výhonky dorůstají do velké výšky, tedy "vytahují se". Jsou však slabé a nedostatečně vyzrálé, což může být příčinou silného namrznutí v zimě. Pěstovat je můžeme ve všech oblastech do nadmořské výšky 500 m, s průměrnou teplotou nad 6 ° C a průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm. Kořenový systém malin se rozprostírá mělce pod povrchem půdy, proto v období sucha je důležité dodat jim vláhu. Hlavně při dozrávání plodů může nedostatek vláhy nepříznivě ovlivnit velikost a kvalitu sklizně. Naopak neprospívá jim ani trvalé zamokření, na takových půdách rychle odumírají. Ostružiny, jsou na stanoviště náročnější než maliny, vyžadují teplejší polohy chráněné proti mrazům, případně studeným větrem, protože v drsnějších polohách často vymrznout. Na půdní vláhu jsou méně náročné než maliny, lze je pěstovat i v sušších, kamenitých půdách.

Pěstování na opoře

Při pěstování malin s oporou můžeme použít několik způsobů, které se liší zejména systémem vedení opěrných drátů. Mezi základní typy vedení patří jednoduchá drátěnka ve tvaru "I", tedy jednoduché, rovně osazeny sloupky a dva dráty vedeny ve výšce asi 0,8cm a 1,2 až 1,6 m nad povrchem půdy. Při "T" vedení jsou sloupky zakončené ve tvaru T a výhonky se volně zasouvají mezi dva dráty vzdálené od sebe asi 0,4 až 0,6 m. "V" vedení má sloupky šikmo osazené v zemi a výhonky rostou volně mezi dvěma dráty vedenými při vrcholu sloupků. Při "T" nebo "V" vedení jsou rodící a vegetativní výhonky většinou oddělené. Vyvazujeme bočním drátem a vegetativní letorosty volně vyrůstají uprostřed mezi bočními dráty. Takto má porost optimální světelné podmínky. Při ostružinách je vhodné použít opěrnou kovovou konstrukci ve tvaru "T" nebo jednoduchou drátěnku, přičemž postačí vinařské nebo jiné sloupky pevně zakotveno v zemi. Porost ostružin totiž později vytváří bohatou nadzemní část.

Hnojení a ochrana

Přestože maliny patří k rostlinám, které se umí v zahradě samy rozšířit, mají na živiny velké nároky. Každoroční tvorbou nových výhonků a plodů odčerpávají velké množství živin, které je třeba doplňovat. Optimální je dodávat do porostů každý druhý až třetí rok organická hnojiva, zejména dobře vyzrálý hnůj nebo kvalitní kompost v dávce asi 50 kg na 10 m2. Při jarní výsadbě je o 2 až 3 týdny po ujmutí sazenic vhodné přihnojení dusíkatým hnojivem. Ideální dávkování je asi 0,2 kg ledku amonného s vápencem na 10 m2. Každoročně přihnojujeme průmyslovými vícesložkovými hnojivy v dávce asi 0,5 až 0,6 kg na plochu 10 m2. Mezi nejčastější škodlivé činitele patří houbové choroby. Jejich rozvoji, zejména takzvanému odumírání výhonků malin, můžeme zabránit pravidelným chemickým ošetřováním fungicidy. Pokud se chemickým přípravkům chceme vyhnout, prevenci proti houbovým chorobám můžeme provádět tak, že porosty udržujeme bez plevelů, navíc pravidelně odstraňujeme poškozené a zahušťující výhonky, aby byly vzdušné a prosvětlené.

Jak správně vysazovat

Maliny
Výběru sazenic věnujeme velkou pozornost, neboť porosty malin i ostružin zakládáme na poměrně dlouhé období, 8 až 10 let. Vybíráme tedy jen zdravé jednoleté sazenice, při kterých známe původ a odrůdu. Sazenice malin vysazujeme na podzim do dobře připravené, důkladně odplevelení půdy. Vhodný termín pro jejich výsadbu je i předjaří nebo jaro. Vysazujeme "za rýčem" nebo do jamek o rozměrech 30 x 30 cm. Kořeny zasypeme kvalitní kyprou zeminou, přitlačíme a v případě podzimní výsadby k sazenicím přihrneme půdu na ochranu před vymrznutím. Po vysazení nadzemní část seřízneme na 2 až 3 pupeny, aby se rostliny neoslabovaly vytvářením květů a plodů, ale dobře se ujali. Díky tomu vytvoří bohatý kořenový systém jako základ pro množství silných výhonků v dalším roce. Pokud je půda proschlá a v období výsadby je sucho, vysazené rostliny ještě před přihrnutí důkladně zalijeme. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi má být 80 cm, v menších zahradách 40 až 60 cm.
 

Ostružiny
Vzhledem k tomu, že odrůdy ostružin se rozmnožují zejména řízky, na výsadbu se používají většinou Kontejnerové zakořenění řízků, tedy sazenice s kořenovým balem. Sazenice ostružin můžeme vysazovat na podzim i v jarním období, případně použijeme kontejnerový materiál, i během vegetace. Vhodnější je však jarní výsadba, neboť odrůdy jsou poměrně citlivé na zimní poškození mrazem. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je vzhledem k jejich bujnější růst 1 až 1,5cm. Jednotlivé rostliny můžeme sázet i samostatně, například k plotu, v rohu zahrady a podobně.