V současnosti se už i na našem trhu ve stále větší míře objevují výrobky z tohoto druhu ovoce. Jsou to zejména kandované bobule, džemy a džusy. Nejčastěji se uvádějí pod názvem americké brusinky. Správně však jde o klikvu, tedy Brusinky (Vaccinium macrocarpon). Informací o jejím pěstování V Česku je málo, navíc jsou často nepřesné a zavádějící. Proto nabízíme osvědčený návod.
Je možné i v našich podmínkách a můžeme se dokonce těšit na pěknou úrodu. Musíme však rostlinám zajistit kyselou půdní reakci, tedy pH 3,5 až 4,5, dostatek vody a slunné stanoviště. Přestože velmi dobře roste i ve stínu, doporučuje se sluneční poloha, protože dostatek slunce je podmínkou bohaté úrody. Stejně jako dostatek vody, přičemž záleží i na její kvalitě. Měla by mít nízký obsah vápníku i hořčíku, ideální je proto dešťová voda. Brusinka velkoplodá patří k rostlinám, které nejsou náročné na hnojení. Používáme speciální bezchlorové NPK hnojiva v poměru 1: 1: 1 nebo 1: 2: 1, v dávkách maximálně 20 gramů na metr čtvereční. Rostliny můžeme pěstovat i v květináčích. V tom případě je však zaléváme tak, aby v misce pod nádobou byla vždy voda. Vážnějšími chorobami či škůdci v našich podmínkách netrpí.
Nejdříve zbavíme plochu vytrvalých plevelů. Pak si připravíme substrát z kyselé rašeliny a křemičitého písku v poměru 5: 1 a navrstvíme ho v tloušťce 20 až 25 cm na očištěnou plochu. Klikvu vysazujeme nejlépe na jaře a ve sponě 30 až 40 x 30 až 40 cm. Substrát hned po vysazení přikryjeme vrstvou křemičitého písku v tloušťce 3 až 5 cm. Stejně dobře poslouží i dřevěná štěpka nebo rozdrcená kůra jehličnatých dřevin. Nastýlky z kůry a dřeva však každé tři roky obnovujeme. Trochu problematické je odstraňování plevelů. Jelikož rostliny klikvy mají jemný a mělký kořenový systém, který můžeme snadno poškodit, nemůžeme porost okopávat ani plevel vytrhávat ručně. Navíc těmito zásahy bychom narušovaly i vrstvu nastýlky. Proto je spon výsadby takový hustý. Díky tomu totiž povrch půdy rostliny rychle zakryjí, a tím znemožní růst plevelů. Než se tak stane, můžeme na místa použít herbicidy, jako je Rondoup, Glyfogan či Kapu, které aplikujeme knotem nebo štětcem přímo na plevel. Co se týče zavlažování, ve vegetačním období porost sice vyžaduje hodně vody, nesnáší však stojící vodu, proto přebytečná voda musí mít kam odtékat.
První významnější úrodu sklízíme po dvou až třech letech od vysazení. Úrodnost porostu je velmi podmíněna výskytem dostatečného počtu rodivých výhonků. Řez rostlin je proto nezbytný. Jelikož rostlina rodí na vzpřímených, krátkých výhoncích vyrůstajících z plazivé, po celé délce zakořeňující stonky, musíme podle toho i řezat. V mladém porostu tedy zkracujeme tyto prudce se prodlužující plazivé stonky, čímž jim podpoříme tvorbu rodivého obrostu. Přestárlé keříky brzy na jaře seřízneme ve výši 5 až 7 cm nad zemí. Životnost takto ošetřovaných porostů je v podstatě neomezená.
Období kvetení v nadmořské výšce 700 až 750 m je v průběhu června a končí někdy až v první polovině července. Aby úroda spolehlivě dozrála, v horských oblastech upřednostňujeme rané a středně rané odrůdy, jako je 'Early Black', 'Ben Leer Searles', 'Stevens'. Brusinka velkoplodá je samosprašná i cizosprašných, květy jsou však málo atraktivní pro opylovače, kterými jsou hlavně čmeláci a včely. Rané a středně rané odrůdy v horské oblasti dozrávají koncem září a v říjnu. Plody sklízíme až tehdy, když je převážná část bobulí v závislosti od odrůdy zbarvená do různých odstínů červené barvy. Bobule některých odrůd dosahují velikosti plodů višní. Při sběru můžeme částečně využít hřebeny používané na sběr borůvek. V zahrádce však upřednostníme ruční sběr, který je k rostlinám šetrnější. Po třech letech od vysazení se úroda pohybuje od 1,0 do 2,5kg z metru čtverečního. Čerstvé nepoškozené a suché plody můžeme ve vlhkém, studeném, tmavém sklepě, případně chladničce skladovat téměř rok. Dobře skladovatelné jsou však plody brusinky i konzervované, protože mají vyšší obsah kyseliny benzoové. Můžeme je zmrazovat, sušit, zpracovávat na šťávy, džemy a využít jako doplněk různých potravinářských výrobků. V čerstvém i zmrazeném stavu jsou plody vhodné pro přípravu brusinkových omáček k masovým jídlům.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.