Jak pěstovat kapustu?

Je to nejen zdravá, ale i chutná zelenina. Jako jedna z mála je odolná proti chladu a mrazu, proto si na ní můžeme pochutnat nejen na podzim, ale i v zimě.

Všeobecně

Kapusta patří u nás k poměrně málo pěstováné zelenině, která se konzumují v menším množství. Podobně jako většina košťálovin, patří mezi dvouletky. V prvním roce pěstování naroste listová část, ve druhém roce květní stonek, na němž se později vytvoří semena. Nejvíce ji vyhovují vlhčí, středně těžké a vyhnojené půdy. Ideální je zařazení do první trati, čili po hnojení chlévským hnojem. V zahradách se pěstuje zejména po špenátu, salátu, karotce a cibulce, růžičková kapusta hlavně po luštěninách. Včasné košťáloviny a ředkvička nejsou jako porosty vhodné, protože jsou to příbuzné druhy. Kapustu můžeme pěstovat z přímé setby nebo sazenic. Během vegetace porost sledujeme, zajistíme včasné okopávání, závlahu, přihnojování a vhodnou ochranu proti chorobám a škůdcům. Ze škůdců se nejčastěji vyskytují mšice, molice, skočky, bělásek zelný, moře Kapustová a jiné. Z nemocí jsou nejnebezpečnější houbové onemocnění. Na ochranu rostlin používáme přípravky určené na ostatní košťáloviny.

Kapusta růžičková

Po celé délce stonku vytváří v husté spirále listy a v jejich paždí se později vyvíjejí malé hlávky, které nazýváme růžičky. Dorůstají do velikosti  2 - 6 cm. Na jedné rostlině jich bývá 20 - 60. Rostliny potřebují průměrnou denní teplotu kolem 20 ° C, přičemž krátkodobé poklesy pod bod mrazu nejsou nebezpečné. Zdravé a tradičním způsobem předpěstované sazenice mají být dobře vyvinuté, pevné, se 4 - 6 pravými listy. Vysazujeme je koncem května do sponu 70 x 50 - 70 cm, níže a rané odrůdy pěstujeme ve sponu 60 x 60 cm. V příznivých podmínkách je vhodná i přímý výsev v polovině dubna. Růžičky sklízíme postupně, když dosáhnou průměr alespoň 1,5 cm. V mikrotenovém sáčku uloženy v chladničce při teplotě 0 - 2 ° C vydrží i dva měsíce, skladované ve sklepě pouze měsíc. Vhodné je proto konzervovat jejich zmrazením, přičemž se dobře uchová i nutriční hodnota. V zahrádkách je můžeme sklízet během celé zimy.

Kadeřávek

Některé jeho formy se pěstují jako pícnina, jiné pro svou barevnost a dekorativní tvar listů jako okrasné. Nejčastěji se vyskytují zelené listy různého odstínu, ale i fialové, modré, stříbřité, žluté a červené. Konzumní částí jsou silně zkadeřenou listy se zoubkovitými okraji, které se tvoří po celé délce stonku. Podle výšky rozlišujeme odrůdy nízké, dorůstající do 15 - 20 cm, polovysoké do 30 - 60 cm a vysoké do 1 - 1,5 m. Je nejméně náročným druhem. Dobře snáší chladné a mrazivé počasí, proto se hodí i do vyšších poloh. Dokonce ani silné mrazy ho vážnější nepoškozují. S úspěchem ho můžeme pěstovat i v polostínu pod ovocnými stromy. Při přímém setí volíme řádky vzdálené 50 - 80 cm, podle vzrůstu odrůdy. Termín výsevu je závislý na ranosti a vzrůstu. Vysoké a brzké sejeme do konce května, nízké a později začátkem června, ve vyšších a horských oblastech již v květnu. Kadeřávek na zimní spotřebu vyséváme v pozdějších termínech. Po vzejití a vytvoření dvou až tří pravých listů jednotíme porost na vzdálenost 40 - 70 cm. Rostliny můžeme použít jako osázení. Při pěstování ze sazenic osivo vyséváme do bedniček, fóliovníků, pařenišť, nebo na rozmnožovací záhony. Rostlinky vysazujeme v době vytvoření třech pravých listů do sponu podle velikosti odrůdy. Listové čepele začínáme sklízet, jakmile se vyvinou a sklízíme postupně celou zimu. Listy po prvních podzimních mrazech mají příjemnou nasládlou a kořeněnou chuť.

Kapusta  listová

Je to jedna z nejstarších forem kapusty. Má hladké listy a podobně jako kadeřávek nevytváří hlávku. Rostlina snáší letní nedostatek vláhy i zimní mráz. Sazenice si připravíme setbou v květnu na záhon. Dobře vyvinuté nízké odrůdy vysazujeme do sponu 50 x 50 cm, vysoké 80 x 80 cm. Při přímé setí do volné půdy rostliny jednotíme na vzdálenost 40 x 40 cm nebo 70 x 70 cm, podle vzrůstu. Při vyšších odrůdách nahrnuje k rostlinám půdu, aby je nevyvrátil vítr. Kapustu listovou sklízíme, jakmile rostliny vytvoří větší listy, ale vždy jen takové množství, které zkonzumujeme, protože uvadlé jsou hořké. Po prvních podzimních mrazech jsou sladší a mají příjemnou chuť.