Instalace toalety vypadá jako alchymie, ale s rozumem a přípravou je to zvládnutelné. Důležité je vědět, co budete montovat, kam a jaké máte podmínky připojení vody a odpadu. Největší službu vám udělá dobrý plán: správné rozměry, čisté pracovní místo a připravený materiál znamenají polovinu úspěchu. V následujících odstavcích projdeme všechno od vyměření až po první spláchnutí.
Začněte přesným měřením prostoru a volbou typu toalety, zda stojící s vývodem do podlahy nebo do zdi, anebo závěsné řešení s instalačním modulem. Zkontrolujte průměr a polohu odpadní trubky, nejčastěji DN110, a ověřte, jestli sedí výška i odsazení od stěny. Přeměřte osovou vzdálenost budoucích upevňovacích šroubů, typicky 180 nebo 230 mm, aby miska lícovala s připojovacími prvky. Ověřte přívod vody, jeho závit a polohu vůči nádržce nebo modulu, myslete na dostatek místa pro uzavírací ventil a servisní přístup. Pokud jste na hrubé stavbě, zkontrolujte rovinnost a únosnost podlahy či stěny, protože i malé křivosti se později násobí netěsnostmi a napětím keramiky. Před vrtáním a řezáním si udělejte šablonu a nasucho vše poskládejte, protože zkušební montáž bez těsnění odhalí kolize, křivé úhly i špatné rozměry ještě dřív, než něco nevratně poškodíte. Všímejte si výšky sedu a ergonomie, standard je okolo 400 až 430 mm, u bezbariérových řešení více. Zvažte směr otevírání sedátka, prostor pro kolena a vzdálenosti od stěn, aby se toaleta dala pohodlně používat i čistit. Pokud nahrazujete starou misku novou, ověřte kompatibilitu hrdla a manžety, případně počítejte s excentrickým kroužkem nebo flexi kolenem. Zkontrolujte, zda máte po ruce všechen spojovací materiál, chemické kotvy nebo hmoždinky do daného podkladu a správné vrtáky. Připravte si také těsnicí materiál – silikon neutrálního typu, případně těsnicí šňůru na závity a montážní klíče bez ostrých hran. Na závěr si ještě jednou projděte pořadí kroků, ať vás později nic nepřekvapí.
U závěsné toalety nejprve postavte instalační rám do přesné výšky a rovin, protože sebemenší odchylka se propíše do spár i do sedu mísy. Rám kotvěte do podlahy a do stěny předepsanými šrouby nebo chemickými kotvami, přičemž kontrolujte vodováhou jak horizontálu, tak vertikálu. Napojte odpadní hrdlo DN90 nebo redukci na DN110 a dbejte na plné zasunutí i s mazivem, abyste nepoškodili těsnicí kroužky. Přívod vody přiveďte do nádržky přes uzavírací ventil a vložte filtr, který ochrání napouštěcí ventil před nečistotami. Před obezděním nebo opláštěním sádrokartonem proveďte zkušební napuštění nádržky a kontrolu těsnosti na všech spojích. Poté opláštěte rám ve dvou vrstvách impregnovaných desek, vyřežte otvory pro tlačítko, vývod odpadu a závěsné šrouby a zkontrolujte tuhost konstrukce. Až teprve po vytvrdnutí tmelů a dokončení obkladu zavěšujte keramickou mísu, protože předčasná montáž by riskovala napětí, praskliny a špatné dosednutí těsnění. Při věšení mísy nasaďte ochranné trubky a distanční prvky dodané výrobcem, které drží správnou hloubku zasunutí odpadu a přívodu. Utahujte matice rovnoměrně, střídavě a s momentem doporučeným výrobcem, abyste keramiku nezalomili ani nezkřivili. Po osazení mísy vložte modul splachování, nastavte malý a velký objem a vyzkoušejte funkci tlačítka ještě před nasazením krytek. Nakonec zkontrolujte spáry silikonem v místech přechodu keramika–obklad a setřete přebytky, aby nevznikly mapy.
U stojící toalety začněte suchým nasazením na odpad a ověřením, že miska sedí v rovině i vůči stěně. Obkreslete patu mísy, vyznačte otvory pro kotvy a podle podkladu zvolte vhodné hmoždinky nebo chemickou kotvu, protože správné ukotvení brání hýbání i skřípání. Odstraňte misku, předvrtejte otvory a vyluxujte prach, aby kotvy dobře sedly a nedošlo k podfouknutí silikonu. Na hrdlo odpadu nasaďte manžetu nebo excentrické koleno s mazivem, zkontrolujte těsnicí kroužky a orientaci kolena. Do půdorysu paty mísy naneste nepřerušovaný pruh neutrálního silikonu a vraťte misku na místo plynulým, přesným pohybem. Zasuňte šrouby, podložky a dotahujte opět střídavě, po malých krocích, přičemž hlídejte, že keramika neleží „na tvrdo“ o dlaždici bez elastické vrstvy. Připojte přívod vody na nádržku, vložte plovákový ventil podle návodu a seřiďte hladinu tak, aby splachování bylo účinné, ale neplýtvalo. Napojte přepad a kontrolujte, zda při napouštění nedochází k protékání do mísy, což by signalizovalo netěsnost nebo špatné nastavení ventilu. Po dotažení všech spojů proveďte první zkušební spláchnutí a sledujte, zda někde neprosakuje voda pod paticí nebo u manžety odpadu. Pokud se objeví vlhký lem, uvolněte misku, očistěte styčné plochy, doplňte silikon a proces osazení zopakujte, dokud není spoj čistý a pevný. Na závěr zarovnejte silikonové spáry navlhčeným prstem nebo špachtlí, aby vytvořily hladký hygienický přechod bez kapes na nečistoty.
Po mechanické montáži přichází na řadu sedátko, které často používá rychloupínací panty a vyžaduje přesné vycentrování vůči míse. Než je definitivně utáhnete, několikrát víko zavřete a otevřete, abyste ověřili volný chod a rovnoměrné dosednutí. Pokud panty vržou nebo drhnou, pomůže kapka silikonového oleje a přenastavení dorazů, aby rána při dovírání nebyla tvrdá. Myslete na tlumení – samosklápěcí mechanismy potřebují čistotu a občasné omytí, jinak zpomalí nebo se zastaví v půli. V místech styku keramiky se stěnou nebo podlahou je dobré vložit tenké odhlučňovací pásky nebo gumové podložky, které omezí přenos vibrací. Zkontrolujte také kondenzaci na nádržce a míse: pokud se v koupelně sráží voda, pomůže teplotní vyrovnání, izolovaná nádržka, kratší studené zátopy a lepší větrání. U nastavitelného splachování dolaďte malé spláchnutí tak, aby spolehlivě stáhlo papír, a velké tak, aby nevysávalo zbytečně mnoho litrů. Hluk napouštění zkrotíte vložením tichého ventilu, pevným uchycením hadiček a kontrolou, že ventil nekmital kvůli nečistotám. Pokud se po montáži objevuje zápach, je na vině nejčastěji nedosedající manžeta nebo chybějící vodní uzávěr v sifonu, který je nutné znovu osadit a utěsnit. Do koutů a na spáru paty mísy pravidelně doplňujte silikon, protože časem sedne a může se objevit vlasová netěsnost. Když je vše funkční, osaďte krytky šroubů, očistěte keramiku od zbytků tmelu a naneste jemný film prostředku, který omezí usazování vodního kamene.
Před tím, než instalaci prohlásíte za hotovou, vyhraďte si čas na klidovou kontrolu během několika hodin, protože některé netěsnosti se projeví až později. Projíždějte spoj po spoji suchým papírem nebo ubrouskem, sledujte mapy vlhkosti pod miskou a kolem připojovacích bodů, a zapište si, co jste kdy dotahovali, ať můžete v případě potřeby přesně zasáhnout. Typickou chybou je přetažení šroubů, které způsobí mikrotrhliny v keramice a po čase kape, proto dotahujte jen do „pocitu“ a řiďte se momenty výrobce. Další častý problém je špatně odvětraný odpad, který při spláchnutí vycucne vodu ze sifonu a pustí do místnosti pachy, což vyřeší kontrola větracího potrubí nebo přídavný vzduchový ventil. Pokud máte tvrdou vodu, naplánujte pravidelné odstranění vodního kamene v nádržce i na ventilech, čímž prodloužíte životnost všech dílů. U závěsných WC občas zkontrolujte dotažení skrytých matic přes servisní otvor tlačítka, protože sedání konstrukce může povolit přítlak a změnit spáry. Vždy používejte neutrální silikon a vyhýbejte se kyselým tmelům na kovové prvky, které by mohly korodovat a zabarvovat okraje. V případě rekonstrukcí myslete na výšku finální podlahy, aby se po položení krytiny nezměnila výška sedu či nevznikla hrana, o kterou se zakopává. Jakmile si toaleta „sedne“, dolaďte jemnosti – tlak v systému, rychlost napouštění, sílu splachu – a zaznamenejte si nastavení pro budoucí servis. A pak už jen přidejte zarážku na dveře, rohožku na nohy a pravidlo, že šroubovák a silikon máte vždy po ruce, protože dobře nainstalovaná toaleta je investice do každodenní pohody.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.