Jak na vitamíny z vlastní dílny?

Pokud se rozhodnete pěstovat zeleninu, vsaďte na klasiku. Hlávkový salát, rajčata, papriky, okurka jsou dobré nejen pro zdraví, ale i na štíhlou linii.

Z vlastní dílny

Ostřílení zahrádkáři vám potvrdí, že není nic příjemnějšího, než vyběhnout ráno z domu a utrhnout si rajče či papriku z vlastní úrody. Které druhy zeleniny a ovoce by vám neměly v zahradě chybět? A které jsou nejlepší na štíhlou linii?

Ze zdravé rychle nezdravá

Zelenina, kterou pěstuje ve vlastní zahradě, nepochybně patří k výborným doplňkům zdravého stravování. Kvalitu zeleniny však ovlivňuje způsob, jakým ji pěstujeme. Zejména hnojiva, která používáme, jak často zaléváme a jaké je v dané oblasti složení půdy. A právě v tom, uhlídat  si způsob pěstování, tkví hlavní výhoda vlastní zahrady. Přesně pak víte, z čeho si připravujete výživný zeleninový nebo ovocný salát. Všechny pozitiva se rychle ztratí, pokud rajčata, okurky či mrkev zpracujete špatným způsobem. Při nevhodné kuchyňské úpravě se zdravá zelenina rychle přemění na nezdravou. Zbytečné je zejména dlouhodobé máčení, všechny cenné látky se při něm vyplaví. Každou zeleninu třeba umýt pod proudem vody. Platí to i o hlávkovém salátu, který hospodyňky pro drobné nečistoty vloží do misky s vodou na dlouhé minuty. Otálet se nevyplatí ani při dalších úpravách. Pokud necháte na kuchyňské lince půl dne stát nakrájenou okurku nebo ostrouhanou mrkev, naruší se jejich buněčná struktura a působením kyslíku se znehodnocují vitamíny. Mění se celková nutriční kvalita zeleniny.

Pozor na kukuřici a červenou řepu

Jak by to mělo vypadat v ideálním případě? K snídani vám zachutná rajče, vyběhnete do zahrady, plod opláchnete pod tekoucí vodou a rajské jablko s chutí sníte. Stejný postup můžete zopakovat i při přípravě zeleninové přílohy k obědu. Ale pozor, pokud si chcete udržet štíhlou linii, neměli byste všechnu zeleninu konzumovat v libovolném množství. Pro zdraví i hmotnost jsou vhodnější typy zeleniny, které pomalu zvedají hladinu krevního cukru, tedy mají nízký glykemický index. Do této kategorie patří všechny zelené druhy, jako například hlávkový salát, okurky, zelené fazolky, cuketa, ale i rajče, paprika, ředkev. Pozor je třeba si dávat zejména na kukuřici a červenou řepu, jejich glykemický index je vysoký. Organismus energii nespotřebuje, a proto se začne ukládat do tukové tkáně. Aby to bylo ještě komplikovanější, glykemický index se mění i v rámci kuchyňské úpravy. Čerstvá a uvařená zelenina má zcela rozdílné hodnoty. Vhodným příkladem je mrkev. Syrová má glykemický index kolem čtyřiceti, po uvaření stoupne až na sedmdesát. U vařené zeleniny totiž organismus nemusí vydat žádnou energii na získání potřebných živin. Procházejí samy bez nějaké námahy.

Dieta jahody a třešně

Pokud se rozhodnete pěstovat zeleninu, vsaďte na klasiku. Okurka, rajče, paprika, hlávkový salát, ředkvička, kedlubna, hrášek, mrkev, petržel jsou běžné a zdravé. Mnohé z nich můžete jíst syrové během přestávky mezi pracemi v zahrádce. Nezapomínejte ani na ovoce. Přestože je mnoho lidí přesvědčeno, že po ustavičném zobání jahod určitě přiberou, není to pravda. Dostupné a lahodné ovoce má jednu z nejnižších energetických hodnot. Nejezte najednou příliš jahod, raději si pochutnejte na menších porcích několikrát za den. Jedinou nevýhodou jahod totiž je, že často vyvolávají alergie. Ovocnou mísu si můžete připravit i z třešní. Májovky obsahují více vody, takže jsou méně kalorické. V různých fázích zralosti však mají jinou energetickou hodnotu. Spolu s rybízem patří k ovoci s nejnižším glykemickým indexem.