Jak na invazivní rostliny?

Invazní rostliny nepocházejí z našich zeměpisných šířek, jsou nenáročné a snadno se rozmnožují. Díky silné konkurenční schopnosti dokáží vytisknout i domácí druhy.

Všeobecně

Za invazivní rostlinu se považuje každý druh, který se v lokalitě nebo regionu přirozeně nevyskytuje, do prostředí byl zavlečen činností člověka, ať už záměrnou či náhodnou. Proč je vlastně rostlina invazivní? Podmínky, do nichž byla přinesena, její až příliš vyhovují. Je schopna zdravého vývinu, kvetení a tvorby životaschopných semen, případně vegetativního množení. Navíc svým chováním omezuje i ohrožuje existenci místních druhů. Dokonce je na místě předpoklad možné škodlivosti. Ať už je to dopad na životní prostředí, nebo lidské zdraví, může být původcem alergií či popálenin pokožky. Způsob likvidace závisí na tom, jak se invazivní druh rozmnožuje. Vegetativní se rozmnožující rostliny je vhodné použít kombinaci mechanického a chemického způsobu ve dvou fázích. První sestává z posečení a následného postřiku. Druhá fáze se provádí o osm až deset týdnů později, což bývá přibližně v červnu až srpnu. Pro generativně rozmnožované druhy z mechanických způsobů ničení se používá pastva, orba, vytrhávání, ořezávání, případně aplikace postřiku v březnu až dubnu nebo kombinace ochranných opatření. Totéž platí i pro druhy rozmnožované oběma způsoby.

Něco o jednotlivcích

Bolševník obrovský (Heracleum mantegazzianum) j e velmi robustní, stonek dosahuje výšky 3 m, hrubá je v průměru 10 cm, listy mohou být dlouhé až 1 m. Kvete bílými květy v červnu až srpnu. V zahradách i ve volné přírodě se nebezpečně rozšiřuje dvojnožkami, proto bychom měli dbát na likvidování kořenů a zabránění tvorby semen. Jeho šťáva při dotyku s kůží způsobuje velké bolestivé puchýře, připomínající popáleniny. Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovská (S. gigantea), obě rostou v prérijních oblastech, na okrajích cest a vodních toků. Jsou to vysoké trvalky dosahující 1 až 1,5 m. Mají silný plazivý oddenek, kterým se velmi snadno rozmnožují. Ani expanze prostřednictvím semen jim nedělá potíže. Kvetou od července do září drobnými zlatožlutými květy uspořádanými v úborech. Dále mezi invazní rostliny patří tři druhy pohánkovca, a to japonský (Fallopia japonica), český (F. x  Bohemica) a Sachalinská (F. sachalinensis). Jsou to trvalky schopny dosáhnout výšky až 4 m. Rozmnožují se vegetativně kořeny sahajícími do hloubky 2 až 3 m. Při likvidaci rostlin třeba dávat pozor na roznesení půdy s kousky životaschopných kořenů. Účinná cesta likvidace je spásání dobytkem, ovcemi a kozami. Poslední ze seznamu invazivních druhů je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Její domovinou jsou Himaláje. Do Evropy byla cestovateli zavlečena v první polovině 19. století, kdy se pěstovala jako jednoletá okrasná rostlina s krásnou vůní. Vyhovují jí vlhké stanoviště, zejména břehy větších řek. Právě zde vytváří konkurenceschopné porosty pro domácí druhy. Dorůstá do výšky 3 m od července do října kvete velkými červeno-fialovými květy. Semena jsou uloženy v pukajících tobolkách, z nichž jsou pod tlakem vystřelovány do okolí.

Seznam invazivních druhů

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora)
Zlatobýl obrovská (Solidago gigantea)
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
Pohanka japonský (Fallopia japonica)
Pohanka český (Fallopia x Bohemica)
Pohanka Sachalinská (Fallopia sachalinensis)
Bolševník obrovský (Heracleum mantegazzianum)
Škumpa Palková (Rhus typhina)
Beztvarec křovitý (Amorpha fruticosa)
Javor jasanolistý (negundo aceroides)
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
Ježatec laločnatými (Echinocystis lobata)
Astra kopijovitolistá (Aster lanceolatus)
Ambrózie palinolistá (Ambrosia artemisiifolia)
Roripovník východní (buni orientalis)
Třapatka střapatá (Rudbeckia Liciniem)
Hviezdnik roční (Stenactis annua)
Klejicha americká (Asclepias syriaca)
Iva voškovníkovitá (Iva xanthiifolia)
Astra novobelgická (Aster novi-Belgii)
Lupina mnoholistým (Lupinus polyphyllus)
Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
Kustovnice cizí (Lycium barbarum)
Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia)
Mahónie křemeláky (Mahonia aquifolium)
Střemcha pozdní (Padus serotina)
Dvouzubec listnatý (Bidens frondosa)
Veronika nitkovitý (Veronica filiformis)
Turan kanadský (Conyza canadensis)
Pěťour maloúborová (Galinsoga parviflora)
Slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus)

comments powered by Disqus