Jak má být široký sprchový kout?

Datum článku: 7. 10. 2025

Šířka sprchového koutu se nevybírá od stolu, ale od těla – od toho, jak se v něm hýbete, jaké máte návyky a kolik prostoru vám koupelna dovolí. Číslo na štítku je jen začátek, protože pocit volnosti vzniká kombinací šířky, hloubky, typu dveří i toho, zda jste člověk, který se sprchuje svižně, nebo si rád vychutná dlouhé oplachy a prostor pro ruce. Pro naprostou většinu domácností se jako praktická šířka ukazuje rozpětí 80–100 cm, které nabízí dobrý průchod, pohodlné otáčení a méně stříkání mimo kout. A jakmile víte, co znamenají jednotlivé centimetry v praxi, rozhodování přestane být loterie a stane se z něj příjemné ladění detailů.

 

 

Začněme hranicí použitelnosti: 70 cm šířky je v malém bytě možné, ale počítejte s tím, že lokty narazí na sklo a mýdlo si budete podávat opatrně. U 75 cm se dá hovořit o nouzovém řešení pro velmi stísněné koupelny, kde ale dáte přednost posuvným dveřím a jednoduché baterii bez výstupků. Skutečným minimem pro většinu lidí je 80 cm, kdy už se obvykle otočíte bez kontaktu s křídlem a můžete použít běžnou sprchovou soupravu. Devadesát centimetrů je sladký bod, ve kterém se pohyb stává přirozeným, a ani vyšší postavy nemají pocit, že se musí skládat. Od metru výše přichází komfort, možnost mít poličky, horní sprchu i sedátko a přitom nepřekážet sám sobě. Pokud tedy hledáte stručné doporučení, berte 90 cm jako zlatý standard a 80 cm jako akceptovatelné minimum. Širší kout ale vyžaduje promyšlený půdorys, aby šlo otevřít dveře a zároveň pohodlně projít kolem pračky či umyvadla. Nezapomeňte, že vnímaná šířka roste i s transparentností skel a světlostí obkladů, takže stejných 90 cm může působit jinak v tmavé a světlé koupelně. A když sdílíte koupelnu s dětmi, oceníte spíš širší řešení, které toleruje rozmachy ručiček a hravé sprchování bez neustálého uklízení kapek. Shrnuto: pod 80 cm jděte jen z donucení, kolem 90 cm budete spokojení a nad 100 cm začíná pocit malé domácí lázně.

 

 

Samotná šířka nedává smysl bez hloubky, protože tělo pracuje v obdélníku, ne v jediné ose. Čtverec 90×90 cm vyhoví většině, ale obdélník 120×80 cm často působí prostorněji, protože nabízí dráhu pro krok vpřed a dozadu. V úzké koupelně zvažte 110×80 nebo 100×80, kde šířka 80 cm stačí, ale délka dá manévrovací prostor. Pětiúhelníkové kouty dokážou zkrotit kolizi s dveřmi do koupelny, přesto je důležité ohlídat reálnou šířku v nejužší části. Walk-in zástěny s volným vstupem vypadají vzdušně a od 110–120 cm šířky fungují skvěle, jen potřebují správný spád a umístění žlábku. Když plánujete horní sprchu o větším průměru, myslete na to, že proud vody rozšiřuje prakticky využitelnou část koutu a promáčení okolí je pak snazší. Zlaté pravidlo zní: menší šířku kompenzujte větší hloubkou a naopak, aby výsledný obdélník odpovídal vašemu půdorysnému pohybu. Přidejte k tomu logické umístění baterie tak, abyste na ni nenaráželi loktem a abyste stáli mimo nejintenzivnější proud při nastavování teploty. A jestli máte kotoučové topidlo či žebřík v těsné blízkosti, ověřte si, že po otevření koutu zbývá bezpečná mezera pro tělo i ručník.

 

Rozhodující kus komfortu ukousnou dveře a průchod, protože to je to jediné místo, kde se musíte vejít přesně na centimetry. U pivotových dveří si hlídejte volný průchod aspoň 55–60 cm, u posuvných dává smysl cílit na 48–55 cm čisté šířky, aby prošla i širší ramena a abyste nenaráželi břichem do madla. Pamatujte, že výrobci udávají nominální rozměr koutu (např. 90 cm), ale čistý průchod může být o několik centimetrů menší podle profilu rámu a polohy křídla. V malém prostoru posuvné dveře šetří místo, zato vyžadují pečlivé seřízení, jinak ztratíte část průchodu a přibude tření. Skládací lamelové systémy jsou parádní kompromis do panelákových koupelen, jen ohlídejte robustnější panty a magnety, aby těsnily i po pár letech. U walk-in řešení zase platí, že vstup by neměl být užší než 60 cm, jinak ztratí smysl jeho vzdušnost. Dobrým trikem je orientovat vstup mimo osu baterie, abyste nevkročili rovnou do nejmokřejší zóny. A pokud se sprchujete s dítětem, oceníte širší vstup okolo 65–70 cm, abyste se pohodlně otočili a podali ručník bez žonglování. Zkontrolujte si i výšku prahu: nízký práh usnadňuje úklid a je bezpečnější pro starší členy rodiny.

 

Měřit šířku jen metr-páskou je zrádné, protože v reálu rozhodují i milimetry v lepidle, křivost stěn a tloušťka skel. Zdi málokdy drží absolutní rovinu, proto počítejte s odchylkami a vyžádejte si kout s instalační tolerancí v profilech, typicky kolem ±1,5 cm. Když děláte bezvaničkové řešení, přidejte si k plánované šířce rezervu na sklon, žlábek a pečlivé utěsnění detailů u stěny. Prakticky využitelná šířka se také zmenšuje policemi, madly a vývody, které vyčnívají do prostoru a berou loktům místo. Někdy stačí otočit baterii na boční stěnu a z malých 80 cm se rázem stane o poznání větší pocitové měřítko. Před podpisem objednávky si nechte na podlaze vyznačit páskou reálný vnitřní obrys koutu i polohu dveří a projděte si to několikrát s ručníkem v ruce. Tohle rychlé divadlo odhalí kolize s pračkou, radiátorem i dveřmi, které by papírové výkresy snadno přehlédly. Zohledněte také výšku uživatelů: vyšším lidem vadí spíš malá hloubka, širším ramenům zase úzká šířka, takže kompromis vybírejte naživo. Když montáž svěříte řemeslníkům, domluvte si možnost drobného posunu profilu, abyste na místě doladili průchod o centimetry. A nakonec si připomeňte, že dobře nastavený spád a správně umístěný žlábek udrží vodu uvnitř, takže i užší kout nebude trestat každé otočení kaluží v koupelně.

 

Nejlepší šířka sprchového koutu je ta, která odpovídá vašemu tělu, návykům a možnostem prostoru, nejen módním doporučením. Prakticky: zacilte na 90 cm, v garsonce se ctí obstojí 80 cm a chcete-li relax a volnost pohybu, jděte přes metr nebo na delší obdélník 120×80 cm. Pro seniory, osoby s omezenou pohyblivostí nebo pro budoucí bezbariérovost se snažte držet šířku průchodu alespoň 60 cm a vyhněte se vysokým prahům. Rodinám se osvědčí obdélníky s delší stranou, které dovolí souběžně sprchovat dítě a přitom mít odložené hračky v rohu. Milovníci horních sprch ocení víc hloubky, aby kapky neodrážely na sklo a úklid nezabral půl večera. Kdo má rád rychlou ranní sprchu, zvládne i menší šířku, důležité je ale plynulé otevírání a žádné překážky v cestě. A pokud stavíte nově, myslete dopředu: k číslu šířky přičtěte způsob otevírání, reálný průchod a detaily, které z prostých centimetrů dělají skutečný komfort při každodenním používání.

Autor: Lenka Kostková