Jak je to se změnou energetiky způsobenou pohybovou činností? Část II.

Podobný anaerobnímu je i tzv. intervalový trénink. Při tomto způsobu se uplatňuje vliv krátkodobých (od několika desítek sekund po několik minut trvající zátěži) zátěžových bloků, které jsou spojeny většinou se stejně dlouho trvajícím zotavením. V tomto případě se dosáhne podstatně většího množství celkové provedené práce jako při tréninku kontinuálním.

Všeobecně

Při trvání zátěže 30 sekund se stejně dlouhým odpočinkem vyvolá nižší vzestup tepové frekvence s nižší produkcí laktátu. Se zvětšujícím trváním zátěže se množství laktátu a tepová frekvence zvyšují. Při krátkých pracovních úsecích se získává energie z ATP, která se stačí v následujícím krátkém odpočinku obnovit. Jakmile se úseky prodlužují, začíná narůstat získávání energie z glykolitické fosforylace a stoupá kumulace laktátu. Tento způsob tréninku se pokládá za velmi efektivní.

Při aerobním čili vytrvalostním tréninku za přítomnosti kyslíku během pohybové činnosti dochází k těmto změnám:

1. zvětšují se mitochondrie červených svalových vláken a roste kapacita enzymů umístěných na těchto svalových vláknech, které zajišťují oxidativní fosforylaci a regeneraci ATP.
2. spolu se zvýšenou enzymatickou kapacitou roste schopnost vázat kyslík, a tak se zvyšuje aerobní pracovní kapacita.
3. zvyšuje se schopnost svalových vláken přímo spalovat tuk. Příčinou je větší aktivita tuků štěpících enzymy, lipoproteinové lipázy. Trénovaný sval při střední zátěži kryje výdej energie z tuků z větší míry, než netrénovaný.
4. trénovaný sval má větší schopnost metabolizovat sacharidy, což je způsobeno větší zásobou glykogenu v trénovaném svalu.
5. takovým typem tréninku se zvětšuje zastoupení červených svalových vláken na úkor bílých svalových vláken.
6. poměr aerobního a anaerobního výdeje energie je závislý na délce zatížení. V prvních sekundách zatížení převládá anaerobní způsob uvolňování energie, který se po několika minutách změní na aerobní způsob uvolňování energie.

Čas zatížení / Čas oddechu / VO2 l.min-1 / PF / La mmol.l-1

Intervalové zatížení
30 s / 30 s / 2,9 / 150 / 2,2
60 s / 60 s / 2,9 / 167 / 5,0
120 s / 120 s / 4,4 / 178 / 10,5
180 s / 180 s / 4,6 / 188 / 13,2

Kontinuální zátěž

- / - / 4,6 / 190 / 16,7

Tabulka poukazuje na rozdílnost v některých vybraných ukazatelích při pohybové činnosti intervalovou metodou a metodou kontinuálního (souvislého) zatížení. Podle naměřených hodnot je vidět rozdíl v účinnosti intervalové metody při rozvoji anaerobní vytrvalosti a adaptace při vysokých hodnotách laktátu. Hodnoty získané u jedné osoby při stejném výkonu - 64 800 KPM, uskutečněné během jedné hodiny intervalového tréninku v časových úsecích 30, 60, 120 a 180 s. Při nepřerušovaném tréninku vydržela dotyčná osoba stejnou zátěž jen 90 minut.