Focení zkrotí váš hněv a děti ušetří násilí
Pod pojmem hněv se nám vybaví bouřlivá reakce, která ovlivňuje naše chování. Má různou intenzitu a neprobíhá u všech lidí stejně. Někoho rozčílí maličkost a jiný snese poměrně hodně. A jak potom vychovávat děti, když rodiče ovládá vztek?
Děti přicházejí na svět, vydané rodičů napospas
Postupně ho poznávají, stává se pro ně stále více zajímavějším. Jsou mistři v objevování, zkoušení naší trpělivosti. Cesta odhalování zákonitostí okolního světa je klikatá, a tak se stane, že jednou vylijí na podlahu těsto, jindy rozbijí skleničku, vyhazují hlínu z květináče, vecpou hlavu do záchodu, zakousnou se do mýdla ... Batolata prožívají poznávání světa nejintenzivněji. Malé žihadlo, které chce všude být, všechno ochutnat, všechno ohmatat, dá našemu tělu pořádně zabrat. Život s nimi je plný překvapení a rodič si nemůže být jistý, co vyvede v následujících momentech. Děti si přejí uspokojit nejrůznější potřeby a nejlépe hned (Škoda, že máme jen dvě ruce a dvě nohy.). Málo z toho, co dítě v tomto věku mrňouse vyvede, dělá ze zlomyslnosti, rebelie, nebo aby nás prostě vytočilo. Je třeba si uvědomit, že chce poznávat svět a naše nervy musí tuto jedinečnou etapu vývoje vydržet.
Čím jsou děti starší, jsou i vychytralejší
Postupně si osvojují způsoby chování, které cíleně používají k tomu, aby dosáhly svého. Děti rády dovedou věci do krajnosti. Zkoušejí, dokud mohou zajít a snaží se hranice posouvat směrem nahoru. Často nás chtějí naštvat, např. proto, že jsme jim něco nedovolili nebo jsme je za něco potrestali. Svým nevhodným chováním demonstrují nesouhlas s naším jednáním.
Důsledky našeho hněvu
Zkušenosti dokazují, že se hněvem ve výchově daleko nedojdeme. Situace se nezmění a hněv ji navíc ještě více zkomplikuje, protože na obou stranách rozpoutává reakce, které se v dané chvíli nedají kontrolovat. Podívejme se tedy blíže na důsledky zuřivých reakcí.
Vyvolání negativních pocitů
Zamysleli jste se někdy nad tím, jak v napjaté chvíli působíme - my dospělí, na děti? Zamračený obličej, vyplašené oči, strach, pláč, nejistota - to je jen pár pocitů, které dítě zažívá, když vidí rodiče jak ve vzduchu rozhazují rukama, vykřikují, pláčí. Časté řešení konfliktních situací takovýmto způsobem přestane po čase na dítě "učinkovat" a stejné chování začne používat ve vztahu k sourozencům či kamarádům.
Nepřiměřený trest
V mnoha rodinách se stává, že rodičům v hněvu vyletí ruka a přistane na malém tělíčku. V hněvu často jednáme impulzivně a nepřemýšlíme, jaký trest si dítě zaslouží. Chceme ho potrestat tady a teď. Pokud v hněvu dítě dostane výprask, přináší to několik problémů. Naučí se, jak se nám může dostat pod kůži. Svým nevhodným chováním může postupně získat moc nad naší náladou a sebeovládáním. Kromě toho hrozí nebezpečí, že bychom mohli dítěti vážně ublížit. Fyzickými tresty se autorita nezíská, jsou jen důkazy převahy silnějšího. Výprask je projevem rodičů, kteří nejsou schopni zvládnout situaci jiným způsobem.
Co v takových situacích dělat?
Zhluboka se nadechněte, opusťte místnost, pokud máte tu možnost, nadýchejte se čerstvého vzduchu a celou kritickou situaci si znovu promyslete. Možná vás napadne i jiné řešení, než jste měli původně v plánu. Po provětrání hlavy se vám situace bude jevit jinak a zjistíte, že vaše dítě vlastně nic tak hrozného nevyvedlo. Aby si děti dostatečně uvědomily následky svých činů, měly by je rodiče zapojit do odstraňování následků. Např. nechat dítě, aby utřelo rozlité mléko z podlahy, očistilo bláto z bot, zametlo písek z předsíně apod. Vztek a hněv většinou přicházejí tehdy, když se věci nedějí podle našich představ. Pokud ve zlosti přece jen ublížíme, ať už slovně nebo fyzicky, poprosme děti o prominutí.
Jak zkrotit hněv a nedat se vytočit?
- Stanovte pravidla
Oba rodiče se mají dohodnout, jaká pravidla stanoví pro chování svých dětí. Musí jim být jasné, co mají dovoleno a co ne. Máma přece nemůže zakázat dětem skákat po sedačce, když po ní tatínek skáče s nimi.
- Dejte najevo svou nespokojenost
Pokud se vám něco nelíbí, řekněte to nahlas stručně a jasně, aby děti věděly, že i vy můžete mít problém. Důležité je vyjádřit své rozhořčení hlavně včas, když máte věci pod kontrolou a ještě dokážete střízlivě uvažovat. Je lepší dávat své rozhořčení najevo hned. Neduste a neschovávejte ho. Pak se může stát, že po několika kritických situacích přijde lavina a osopíte se na děti i za nepodstatnou maličkost. Děti se pak ptají: "Dnes jsem se dvakrát popral s bráchou, a nikdo mě nenadával. Teď, když nemám obuté bačkory, na mě křičí. "
- Udělejte si pauzu
Zkuste se sami zamyslet, kdy se zlobíte. Když děti nedělají to, co od nich vyžadujete? Když jste ve stresu? Když se cítíte unavení.....Je dobře, když si uvědomíte spouštěče vašeho hněvu. Snadněji pak zabráníte výbuchu sopky. Pokud cítíte, že začíná toho na vás být jaksi hodně a na děti reagujete stále podrážděněji, poproste o pomoc partnera, pusťte si oblíbenou hudbu, jděte na procházku, dejte si sprchu, jednoduše - relaxujte.
- Nechte mluvit dítě
Často se dá hněvu předejít i tím, že dáte prostor k vyjádření i dítěti. Teprve když vám vysvětlí své chování a vy se vžijete do jeho situace, zjistíte, že se vlastně ani nemáte proč zlobit.
- Vzpomeňte si na své dětství
Při pohledu na vzniklou katastrofu se dříve, než něco vyřknete na adresu svých dětí, vraťte do svých dětských dob. Neskákali jste i vy ze skříně na postele? Nepřehrabávali jste se ve skříních a přitom jste vyházeli téměř všechen jejich obsah? Vždy jste si před jídlem poslušně umyli ruce? Pokud vás náhodou nic nenapadne, zeptejte se na to při nejbližší návštěvě svých rodičů. Možná zjistíte, že vaše děti se chovají stejně jako vy před několika desítkami let.
Nikdo není ideální, jsme lidé se svými chybami a nedostatky
Je na nás, jak se s nimi popereme a zda dokážeme svým potomkům předat to naše lepší JÁ. Pokud vás dítě při nejbližší příležitosti vytočí a vy si vůbec nevzpomenete na slova tohoto článku, běžte rychle pro foťák či kameru a zvěčněte si okamžik, kterému se po letech spolu zasmějete. A pokud se vám opravdu vydaří nevšední záběr, máte navíc šanci uspět v nějaké fotosoutěži. Zkuste to. Držíme vám palce, ať jsou vaše momentky nástrojem, který vás uklidní.