z nichž každá ovlivňuje fungování celku, jeho účinnost i spotřebu energie. Aby celek fungoval jako dobře namazaný stroj, základem je, podobně jako u auta, pravidelná údržba, jednou za čas je potřebný radikálnější řez - podobně jako moderní motory v autech, i moderní kotle mají podstatně vyšší účinnost a nižší spotřebu než jejich předchůdci.
při kterém je jeden zdroj tepla - kotel, u nás nejčastěji kotel na zemní plyn. Vytápění se přitom obvykle kombinuje s přípravou teplé vody. Ve zdroji tepla, tedy kotle, se mění energie z paliva na teplo, které se předává teplonosné látce, tedy vodě. Prostřednictvím potrubního rozvodu se teplá voda dále distribuuje do topných těles.
Pravidelná údržba je ověřený způsob, jak udržet stroje v dobré kondici a spotřebu na uzdě. Platí to i pro kotel a topnou soustavu. Kotel je v běžné domácnosti během jediné topné sezóny v permanentní provozu asi 1 500 hodin, a pokud to má zvládat efektivně, je nutná jeho pravidelná údržba. I zde platí, že prevence šetří náklady. Díky ní můžete maximálně ekonomicky a ekologicky využívat topnou soustavu, navíc, pravidelná kontrola může včas odhalit potřebu servisu. Minimalizujete tak pravděpodobnost vzniku poruch v topné sezóně.
doporučuje se absolvovat první servisní prohlídku již po roce od jeho koupě. V opačném případě můžete ztratit na zákonnou záruku nárok. Po uplynutí záruční lhůty vás k pravidelným prohlídkám plynového kotle zavazuje už jen vlastní odpovědnost - výrobci doporučují kontrolu po každé topné sezóně i při spotřebičích, které již nejsou v záruce, protože taková péče přinese jejich delší životnost, vyšší účinnost i bezpečnost. Servisní technik při prohlídce kotel zároveň nastaví a vyhotoví protokol, který může obsahovat i doporučení na případné opravy. Doporučený rozsah preventivní prohlídky je podobný jako rozsah záruční prohlídky a závisí na typu kotle . Důležité je vyčištění kotle, protože voda, která do něj vchází, vytváří vodní kámen. Ten brání prostupu tepla a snižuje účinnost kotle. Stejně důležité je odstranění vodního kamene z kulových kohoutů a jejich promazání. Při pravidelném servisu se také čistí hořáky, nastavuje se zapalování a kontrolují se všechny ovládací a zabezpečovací prvky kotle. Provádějí se zkoušky těsnosti rozvodů vody a plynu, které jsou nutné zejména z bezpečnostního hlediska.
Odvzdušňování kotle probíhá automaticky, radiátory se však odvzdušňují samostatně. Důležité je přitom vypnout čerpadlo, jinak by se systém zaplnil vzduchem. To by narušilo přirozenou cirkulaci vody a mohlo by způsobit korozi vnitřku konečných článků otopné soustavy a jejich následné praskání. Preventivní prohlídka může u starších kotlích upozornit i na to, že jeho technický stav je nevyhovující, provoz nehospodárný, možná až nebezpečný a ani časté opravy nepřinesou očekávaný výsledek. V takovém případě je řešením nový kotel. Modernější zařízení sice znamená vyšší jednorázovou investici, většinou však přinese i radikální snížení provozních nákladů a také spolehlivost a bezpečnost.
Pokud máte kotel technicky zastaralý, opotřebovaný či poruchový, nadešel čas na jeho výměnu. U plynových kotlů které sou technicky starší než klasické kotle, kondenzační kotle se považují za "vyšší generaci", jsou modernější a účinnější. Přibližná průměrná životnost klasického kotle je asi 15 let, výrazně ji však může ovlivnit pravidelná údržba, která působí na funkčnost a efektivitu kotle. K projevům opotřebení kotle patří časté poruchy a "vypadávání" kotle, a také vysoká spotřeba paliva. Montáž a napojení nového kotle na rozvody svěřte do rukou odborníkům. Před spuštěním kotle do provozu je nutné napojení trubek a ventilů, jakož i přesné nastavení a vyregulování systému.
lze jej však také napojit na původní potrubí. Při výměně klasického kotle za kondenzační je však třeba vyřešit odvádění kondenzátu a provést změny v komínovém systému. Z 1 m3 spalovaného plynu vzniká přibližně 1,5 l kondenzátu, který je nutno průběžně likvidovat - nejběžnější způsob je jeho odvádění do kanalizace. Změny v komínovém systému se obvykle realizují vložením plastových trubek do tradičně řešeného komína. Pro správný odvod spalin musí být vytvořen přirozený a umělý komínový tah, aby probíhalo dokonalé spalování. Nejde přitom o rozsáhlé ani finančně náročné práce, je však třeba, aby jejich realizovali odborníci. Chyby při instalaci a nastavení by mohly způsobit neefektivní vytápění, předčasné opotřebení a zkrácení životnosti kotle.
nemusí fungovat stejně dobře. Časem se "rozladí" a jeho spotřeba se zvýší, může se také snížit jeho bezpečnost. Při preventivních prohlídkách se může ukázat, že původní nastavení spotřebiče (zejména plynového hořáku) se lety z různých příčin změnilo a už neodpovídá původním parametrům. Spotřebič tedy funguje, ale s horší účinností. Pokud se tato skutečnost včas neodhalí, může se proces hoření postupně zhoršovat. Při nedokonalém spalování plynu se může například zvýšit tvorba sazí, které se usazují v okolí hořáku (nebo přímo na něm), vzniká také nežádoucí CO, který může být při špatném odvodu spalin (zanesený komín) a nedokonalém větrání prostoru životu nebezpečný. Zhoršování procesu hoření zároveň významně snižuje účinnost spotřebiče a znamená zbytečně vysokou spotřebu zemního plynu. Řešením jsou pravidelné preventivní prohlídky a následný servis nebo oprava kotle.
Při výběru nového kotle je důležité zvolit typ s odpovídajícím výkonem pro danou otopnou soustavu. Pokud by byl výkon nízký, systém nezvládne vytopit celý dům, pokud by byl příliš vysoký, kotel bude často vypínat, čímž se zbytečně opotřebovává. Pokud jste se rozhodli pro plynový kotel, vybrat si můžete klasický (s atmosférickým hořákem) nebo kondenzační, buď závěsný nebo stacionární. Výhodou klasických kotlů je jejich nižší cena, bývá však vykoupena nákladnější provozem. Z principu atmosférického hořáku, který se využívá u klasických kotlů, totiž vyplývá systém zapni-vypni při spalování plynu a nemožnost plynulé změny výkonu. A tak kotel, zejména v létě při ohřevu pitné vody, nastartuje několikrát za den, naplno se ohřeje, a zbytek času neefektivně chladne. Kotle s atmosférickým spalováním navíc nasávají vzduch pro hoření přímo z místnosti, proto je třeba vzduch do místnosti s kotlem i přivádět - obvykle neuzavíratelnou mřížkou z exteriéru, a to i při silných mrazech. Příchozí studený vzduch tak ochlazuje kotelnu a zvyšuje tepelné ztráty kotle.
mají komplikovanější, a proto i dražší součásti, například dokonalejší hořák a výměník tepla na ochlazování spalin, pracují však efektivněji - dokáží totiž využít odpadní teplo. Při spalování plynu vzniká poměrně velké množství vody, která u klasických kotlů doslova vyletí nahoru komínem - bez využití odchází spolu s horkými spalinami ve formě vodní páry, v níž je více než 10% tepla získaného z plynu. Kondenzační kotle dokážou teplo z vodní páry získat a využít - vodní páru ochladí a nechají zkondenzovat na vodu. To je nejvýznamnějším důvodem jejich vysoké účinnosti (ve srovnání s novým nekondenzující kotlem může být spotřeba plynu až o 15% nižší). Kromě toho jsou nižší i ztráty tepla spalinami: vzduch na spalování se přivádí komínem koncentrovanou dvojrourou - vnitřní odvádí spaliny, vnějším mezikružím se přivádí vzduch k hoření, který se tak cestou předehřeje. Kondenzační teplo se nejúčinněji využívá v nízkoteplotních topných systémech, kondenzační kotle však pracují s velmi vysokou účinností i v klasických otopných systémech.
Od prvního ledna 2008 je v platnosti zákon o pravidelné kontrole kotlů, otopných soustav a klimatizačních systémů. Mimo jiné ukládá majitelům kotlů povinnost pravidelných kontrol v domácnostech. Oprávněná osoba po kontrole vyhotoví zprávu o výsledku kontroly s návrhem doporučení na odstranění případných chyb. Intervaly pravidelných kontrol jsou individuální a závisí na druhu a výkonu kotle, druhu spalovaného paliva, kategorie budovy a dalších faktorů. Podle tohoto zákona kotle vztahují speciální kontrole z pohledu účinnosti a emisí. Komplexní kontrole musí být podrobena i celá topná soustava. Obecně platí, že při vyšších výkonech kotlů se intervaly zákonem stanovených pravidelných kontrol zkracují.
při které chcete zateplením domu snížit spotřebu energie, určitě popřemýšlejte i o větších změnách v otopné soustavě.Účinek vašich opatření může tak být podstatně vyšší.
Spotřebu paliva lze účinně snížit i regulací topného systému. K starším typům kotlů lze regulátor nainstalovat i dodatečně - jde o malou "krabičku", která se umístí vedle kotle. Nové typy kotlů mají regulátory integrované uvnitř. Jednoduché pokojové (prostorové) regulátory snímají teplotu v místnosti, kde je instalován termostat a řídí činnost kotle na principu jeho vypínání a zapínání. Neovlivňují tedy teplotu topné vody. eBus regulátory využívají tzv..obousměrnou komunikaci s kotlem - neustále se vyměňují a porovnávají data mezi regulátorem a kotlem, díky čemuž se výkon kotle plynule přizpůsobuje požadavkům regulátoru. Teplota ve vytápěném prostoru nekolísá a přesná regulace snižuje náklady na vytápění. eBus prostorový regulátor Thermolink P umožňuje nastavit týdenní program a kombinovat přitom 3 různé časové úseky (ráno, poledne, večer). Na regulátoru lze nastavit také teplotu užitkové vody, komfortní a ekonomický režim vytápění, ekvitermní křivky a protimrazovou ochranu. Dalším prvkem výbavy je vestavěná autodiagnostika.
vzhledem k počasí a teplotu v exteriéru, zajišťuje technologicky pokročilejší, takzvaná ekvitermní regulace, tedy systém s čidlem venkovní teploty. Snímač sleduje teplotu v exteriéru a přizpůsobuje jí teplotu topné vody.Zároveň se snímá teplota v interiéru (v jednodušších systémech v referenční místnosti) a teplota topného média a intenzita vytápění se přizpůsobuje skutečné potřebě tepla v domě. Taková regulace je schopna i při prudkém poklesu venkovní teploty udržet v interiéru konstantní teplotu.
patří jejich nižší negativní dopad na životní prostředí oproti klasickým kotlem na tuhá paliva, další předností je jejich vyšší účinnost (až do 90%), a tedy nižší spotřeba dřeva. Třetí výhodou je podstatně nižší tvorba tuhých nespálených částic - popela, z čehož vyplývají nižší nároky na údržbu a čištění kotle. Instalace dřevozplynujícího kotle se z hlediska cen energií momentálně jeví jako výhodná alternativa. K dispozici jsou různé systémy s různými možnostmi regulace a ekonomického programování vytápění (např. program útlumu - nastavení nižší teploty v domě v době, kdy nejsou jeho obyvatelé přítomni). Hlavním úkolem regulátorů je optimalizovat činnost kotle a tím snížit spotřebu paliva. Odborníci však doporučují využít i individuální nastavení teploty v jednotlivých místnostech - například instalovat termostatické ventily na otopná tělesa. V každé místnosti je totiž vhodná jiná teplota, což je důležitý moment při šetření. Například v obývacím pokoji se doporučuje teplota kolem 21 ° C, v kuchyni však postačí pouze 18 ° C. Navíc se při takovéto regulaci zohlední i tepelné zisky, které vznikají například ze slunečního záření, umělého osvětlení, při vaření a provozu domácích spotřebičů.
jak dostat spotřebu tepla pod kontrolu. S jejich pomocí můžete regulovat teplotu v místnostech tak, abyste zbytečně nepřetápěli, a tím dosáhli úsporu spotřebovaného tepla - individuálním nastavením teploty v jednotlivých místnostech lze uspořit až 20% energie vynaložené na vytápění. Termostatická hlavice HERZ pracuje zcela automaticky, bez nároku na jiný zdroj energie. Zvláštním nastavením teploty v jednotlivých místnostech lze uspořit až 20% energie vynaložené na vytápění.
Pokud jste se rozhodli pro výměnu kotle, nezapomeňte ani na kontrolu a v případě potřeby i zkvalitnění či modernizaci topných rozvodů. Mají totiž bezprostřední vliv na spotřebu tepla - správná izolace rozvodů významně ovlivňuje tepelné ztráty při transportu teplonosné látky.Stanovení tloušťky a parametrů zateplení potrubí je úkol pro projektanta, protože je třeba posoudit jejich individuálně v každém prostředí.
normovaný stupeň využití až 108% při spádu topné vody 40/30 ° C, tedy v nízkoteplotních otopných soustavách - například s využitím progresivního podlahového vytápění. Podmínkou využití nízkoteplotního systému je však zajištění nízkých tepelných ztrát domu.
musí být odmaštěné, zbavené případné rzi a všech nečistot. Jako izolant se používají zejména minerálně vláknité materiály, které jsou opláštěné kovem nebo plastem a upevňují se pomocí nerezových pásků. Důležité je, aby byla izolace suchá a aby spoje byly těsné a umístěny tak, aby v stycích nevznikly tepelné mosty. Plášť (obvykle pozinkovaný nebo hliníkový plech, nebo plastové fólie) musí umožňovat pohyb potrubí.
je využít alespoň částečně na ohřev vody slunce, případně jiný dostupný druh paliva, další jsou úsporné nízkoteplotní topné systémy, které (jak napovídá už jejich název) pracují s nižší teplotou topné vody. A na ohřev na nižší teplotu se samozřejmě spotřebuje méně paliva.
příkladem je solární systémem auroSTEP se zásobníkem ohřáté vody, který doplňuje závěsný kondenzační kotel. Solární systém využívá sluneční energii na přípravu teplé vody, případně i na podporu vytápění. Díky jednotné regulaci je systém energeticky úsporný a pohodlný, a také kompatibilní s dvěma různými typy kolektorů. Plynový kotel si můžete vybrat klasický nebo kondenzační. Beztlakový systém se ovládá solárním regulátorem. Hlavní předností solárního systému auroSTEP je jeho kompaktnost. Všechny prvky systému - čerpadlová skupina, bivalentní zásobník a regulátor - jsou integrovány do jednoho celku, který je připraven pro montáž. Po propojení se solárními panely je instalace dokončena.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.