Důležité vitaminy, které se podávají dětem ihned po narození

Vitaminy dělíme kromě mimo jiné na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamin D a K patří k těm, které rozpouští v tucích. Jsou důležité nejen pro dospělé, ale také pro miminka. Vitamin D potřebujeme proto, aby pomohl se vstřebáváním vápníku a fosforu, minerálů, důležitých pro vývoj a stavbu kostí a zubů. Vitamin K je nezbytný pro fyziologické srážení krve a pro tvorbu určitých bílkovin. Oba vitaminy jsou vázány na lékařský předpis a podávají se dětem výhradně dle ordinace dětských lékařů.

Sluneční vitamín

Vitamin D zahrnuje skupinu látek D2, D3, D4 a D5 s jejich provitaminy, které jsou charakteristické svou antirachitickou účinností. Jelikož si ho tělo vytváří samo, jde spíše o hormon než vitamin. Jeho působení v lidském těle je komplexní a ovlivňuje zejména metabolismus vápníku a fosforu, podporuje vstřebávání vápníku ze střeva a spolu s hormonem příštítných tělísek i vstřebávání z kostí. Zdroji vitaminu D jsou sardinky, rybí olej, losos, sleď, ale i játra, žloutek a máslo. Avšak absolutně nejlepším zdrojem je sluneční záření. Nedostatkem "déčka" trpí zejména kojenci, malé děti a staří lidé, což se projevuje křivicí, měknutím a řídnutím kostí. Dochází také ke svalové slabosti, nervovým poruchám, zvýšené citlivosti na infekce, zvětšení kloubů, podrážděnosti, poruchám spánku, depresím i krátkozrakosti.

Miminka

V prvních měsících života dětí se projevuje např. měkkým záhlavím a lebka má hranatý tvar, uprostřed bývá často rozdělena rýhou. Charakteristické je i zduření žeber v místě přechodu kostní a chrupavčité části, tzv. rachitický růženec, a dochází ke změnám tvaru hrudníku. Při velkém a trvalejším deficitu vitaminu D vznikají deformace páteře, pánve a končetin. U postižených dětí je vidět motorické zpoždění (retardaci), ochablé svalstvo či nechutenství. Akutní nedostatek vitaminu D se u nich projevuje rachitidou. Nejčastěji vzniká během prvních dvou let života dítěte a u 60% dětí s porodní hmotností do 1500 gramů již během prvních tří měsíců života. Prevence začíná již první návštěvou u pediatra, který pokaždé vyšetří záhlaví dítěte, tvar kostry, motorický rozvoj a celkové prospívání. Vitamin D ve formě kapek předepisuje již od ukončeného druhého týdne života. Zdravým dětem se podává 1 kapka denně, předčasně narozeným dvě kapky. V rámci prevence rachitidy (křivice) je třeba v prvním roce života dítěte podat dvě 10 ml lahvičky kapek. Ve druhém roce je možné "déčko" podávat nadále, zejména v zimních měsících, kdy je nedostatek biologicky aktivního slunečního záření. Jelikož je vitamin D rozpustný v tucích, kapky je třeba dětem dávat na lžičce mléka nebo kaše, nikoli však v čaji či přímo na lžičku, protože by ztratil na účinnosti. Pozor však na předávkování, vyšší dávky mohou přispět k odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin, ale i způsobit nedostatek vitaminu K. Pod vznik rachitídy se však mohou podepsat i změny životního stylu při výchově kojenců, spojené s nesprávnou výživou. Děti, které nejsou kojeny, často dostávají mléko neobohaceném o vitamin D, vápník a fosfor. Toto onemocnění je častější i u dětí krmených převážně moučnou stravou, která snižuje vstřebávání vápníku ze střeva a dětí s různými druhy alternativní - veganské, vegetariánské, makrobiotické a jiné výživy, které ovlivňují nedostatečný přívod bílkovin, vápníku i fosforu a jsou vhodné až po 3. roce života.

Nenahraditelný vitamin K

Vitamin K je skupinou sloučenin důležitých pro srážení krve a regeneraci, jakož i tvorbu bílkovin, zdravých kostí a jiných tkání. Pomáhá při trombóze věnčitých cév, podporuje správnou funkci jater, působí preventivně vůči infekci u dětí. Nachází se zejména v rostlinné potravě a vytváří se působením střevních bakterií v lidském organismu nebo se vyrábí synteticky. Potřeba tohoto vitaminu se zvyšuje při podávání antibiotik, kdy dochází k narušení střevní mikroflóry. Jelikož novorozenci a kojenci ještě nemají střeva dostatečně "osídlená" bateriemi tvořící vitamin K a během kojení dochází i k jeho nízkému příjmu v potravě, jsou dost vystaveny riziku hemoragického onemocnění, která se projevuje zvýšeným krvácením u jinak zdravého dítěte. Včasná forma tohoto onemocnění se ukáže do 24 hodin života a pozdní v 2. až 12. týdnu života dítěte, která může být velmi nebezpečná vzhledem k závažné krvácení do mozku s křečemi, slabým pitím a neprospíváním. Pediatři podávají 1 kapku vitaminu K dětem po narození nejpozději do 12 hodin, pak stejnou dávku do lžičky mléka jednou týdně v prvním měsíci, během výlučného kojení kapku jednou měsíčně, tedy zpravidla během prvního pololetí života dítěte. Pokud je dítě přikrmováno, u zdravých kojenců není podávání vitaminu třeba. Nedostatek vitaminu K, kterým často trpí děti s narušenou střevní mikroflórou a vlivem užívání antibiotik, se projevuje zpomaleným srážením krve, krvácením z nosu a nedostatkem krevních destiček. Při nadměrném příjmu může dojít k poruše krevního obrazu, přecitlivělosti a alergickým kožním alergiím.