Dítě, které vyrůstá v rodině se zvířátkem není tolik ohrožené alergií

Lidé by měli žít v souladu s přírodou. Prospívá to jejich zdraví. To ale znamená, že i malé děti by měly mít kontakt se živými tvory a rostlinami, a ne jen chodit do botanických a zoologických zahrad. Ale na druhou stranu to představuje pro nejen pro malé děti, ale často i dospělé doslova tikající bombu. Jak to tedy udělat, aby byly děti zdravé a zároveň nežily ve sterilním prostředí?

Zdraví

Nejeden z nás si zavzpomíná na prázdniny strávené na venkově u prarodičů nebo v letních táborech. Hrávali jsme si na dvoře se psem, pod tričkem schovávali koťata, krmili králíčky a honili slepice. Většina současných dětí podobné radovánky neprožívá. Ptáte se na důvod? Prostý - kočky nás ohrožují toxoplazmózou, ptáci přenášejí plísně, psi zase škrkavky, blechy, klíšťata a také je zde dlouhá řada různých alergií a parazitů.

Jsou však naše obavy opodstatněné?

Nedávno američtí imunologové zveřejnili studii, podle níž děti, vyrůstající v jedné domácnosti s kočkou nebo psem od narození, nebo útlého věku, mají nižší výskyt alergických onemocnění neř děti, které přišly do kontaktu se zvířetem v pozdějším věku. Veterináři se zase svorně shodují v tom, že pravidelné veterinární kontroly a dodržování hygieny jsou nejlepší prevencí proti přenosu chorob a cizopasníků na člověka. Pokud se tedy o svého miláčka pečlivě staráte, riziko jakékoli nákazy je minimální.

Škodí či léčí?

Kromě toho, že jsou zvířata původci onemocnění, jsou i dobrými "léčiteli". Důkazem toho jsou stále častěji vyhledávány alternativní metody animoterapie. Canisterapie využívá psi např. u dětí s Downovým syndromem, autistům pomáhají obracet pozornost k vnějšímu světu, epileptiky varují před přicházejícím záchvatem. Neméně známí jsou i jako asistenti zrakově postižených nebo imobilních pacientů. Často s nimi a s kočkami (felinoterapie) spolupracují v domovech důchodců, zdravotnických zařízeních jako i doma. Známá je hipoterapie, nebo jinak koně, které jsou pomůckou většinou pro lidi s tělesných handicapem a rehabilitujících pacientů.

Jak ovlivňují psychický vývoj?

Psychologové se přiklánějí k tomu, aby bylo dítě ve styku se zvířaty. Napomáhají k rozvoji sociálního cítění, hrubé a jemné motoriky, také ke zlepšování v emotivní oblasti, k podpoře verbální i neverbální komunikace, zlepšují koncentraci a paměť. Rozvíjejí zájem o přírodu, rozšiřují znalosti, naučí hodně o životě a smrti - základních životních cyklech. Budují si sebeúctu a vedou k odpovědnosti.

Kdy je správný čas na zvířátko?

Ideální je, pokud se dítě narodí do rodiny, resp. domácnosti, ve které už zvíře je. Miminku se tak od samého počátku posiluje imunita a vzniká vztah mezi ním a "chlupáčem". Vnímá vynaloženou péči a postupně věkem se do "venčícího" rituálu i samo zapojuje. Pokud však taková možnost není, musí rodiče prostě odhadnout vhodný čas. Nejvhodnější je, pokud si dítě již uvědomuje patřičnou odpovědnost, pokud má pravidla, která musí dodržovat, povinnosti, které si musí plnit a je alespoň částečně samostatné, čili ve věku, kdy je schopno přijít ze školy samo domů a pejska vyvenčit.

Výběr

Je velmi individuální. Záleží na mnoha faktorech, jako je věk dětí, časová a finanční vytíženost dospělých, zdravotní stav členů rodiny. Všechny tyto aspekty je třeba předem důkladně zvážit a dítěti vysvětlit. Pak podle toho přistupovat k různým alternativám. Dobré je začít postupně. Menšímu dítěti malé zvířátko a méně odpovědnosti - křeček nebo morče. Pokud má spoustu kroužků, zájmů, učení a málo času, je lepší zvolit zvíře, které vyžaduje méně péče, např. kočku. Pokud se v rodině vyskytují alergie, je třeba výběr omezit na rybičky, naháče nebo třeba želvy. Ale v každém případě neomezovat jejich vzájemný kontakt se zvířecími kamarády, protože působí mimořádně dobře na psychiku a duševní pohodu, působí antistresově a pokud vaše dítě onemocní, jeho miláček stráví u postele celé hodiny, dokud se neuzdraví!