Co se spadaným listím a jehličím?

Podzimní opad listí je pro mnohé zahrádkáře noční můrou. Jeho rychlé hromadění na zemi nás staví před problém, co s ním.

Máme dvě možnosti

Buď necháme listí ležet tam, kde spadne, nebo ho shromáždíme a dále zužitkujeme. Dobrým řešením je ponechání listí na zemi, kde si to můžeme dovolit, protože chrání půdu před mrazem a na jaře jí dodává výživné látky. Kromě toho poskytuje útočiště různým živočichům. Pokud se rozhodneme pro druhou možnost, na malých plochách použijeme k jeho odstranění obyčejné hrábě. Větší plochy vyžadují speciální vysavače. U nás se zatím moc nepoužívají, což je z ekologického hlediska dobré, protože toto zařízení vysaje vše, co na zemi leží, i s hmyzem a drobnými bezobratlými. Tím připravíme půdu ze zahnívajícím listím a jiného biologického materiálu. Tato technická pomůcka je vhodná na čištění nahromaděného listí na chodnících, terasách či jiných plochách. Ani sekané listí není u nás běžné. Jeho princip spočívá v tom, že pokrytou plochu projdeme sekačkou, která ho poseká na malé kousky. Ty můžeme ponechat na ploše, čímž urychlíme jejich rozklad. Další možnost je zachytit posekané listy ve sběrném koši sekačky a použít kolem ovocných a okrasných stromů či do záhonu trvalek jako nastýlky, která chrání rostliny před mrazy.

Listí

Kompost z listí připravíme tak, že na spodek uložíme vrstvu větví, aby se masa snadněji provzdušnila. Potom střídavě ukládáme suché a vlhké vrstvy, například suché listí a čerstvě posečenou trávu, čímž dosáhneme optimální poměr dusíku a uhlíku. Navrstvený kompost můžeme na začátku přikrýt, aby z něj vítr listy neodfouknul. Nedoporučuje se kompostovat listy napadené chorobami a škůdci. Kompostování urychlíme soustavným zvlhčováním masy.

Jehličí

Přestože z většiny jehličnanů opadává jehličí po celý rok, uklízíme ho často až na podzim. Kompostujeme ho v hromadách s přidáním 20 až 40% kyselé hlinité lesní zeminy. Výroba kvalitního kompostu trvá dva až čtyři roky. Vyznačuje se kyselostí a nízkým obsahem živin. Má nízkou poutací schopnost, proto rychle vysychá. Představuje méně rozšířený substrát na pěstování vřesovcovitých rostlin, borůvek, brusinek a zakrslých jehličnatých stromů, pěstovaných jako bonsaje. Hrabanka z jehličí má pH 3,6 až 5,5, přičemž nejkyselejší bývá pod jedlemi a smrky.