Sprchové dveře se každý den potkávají s vodou, vodním kamenem, čisticí chemií i jemným prachem, takže pojezdy si čas od času zaslouží péči, jinak ztěžknou, skřípou a kolečka se zbytečně sjíždějí. Ideální mazivo musí vydržet mokro, nečistoty na sebe nevázat a nesmí škodit plastům, gumovým těsněním ani chromu. Základní pravidlo zní: mazat tak, aby pojezd jezdil lehce, ale nezůstal obalený mastným filmem, který láká špínu. Když zvolíte správný typ a nanesete ho střídmě, odmění se vám pojezdy tichým chodem a delší životností bez vůlí a drhnutí.
Nejprve k tomu, čím mazat: pro většinu pojezdů ve sprchových koutech je nejuniverzálnější volbou silikonová vazelína určená pro sanitární použití, protože je voděodolná, chemicky stálá a přátelská k materiálům jako ABS, polykarbonát, nerez i těsnění z EPDM. Pokud preferujete méně „lepivý“ povrch, výborně fungují suché PTFE přípravky (teflonové „dry lube“), které po odpaření nosiče zanechají tenký, kluzký film a méně přitahují prach. Do jemných štěrbin horních i spodních koleček je praktický také silikonový olej ve spreji s tenkou trubičkou, ale pozor na nánosy: stačí jen lehké orosení a setření přebytku. V místech, kde se pojezd dotýká hliníkové vodicí lišty, bývá silikonová vazelína odolnější proti vymytí než samotný sprej, zatímco PTFE zase sníží „gumový“ pocit valení a zkrotí skřípání. Obecně: na kolečka s miniaturními ložisky a na styčné plochy s gumou volte silikonovou vazelínu; tam, kde vadí ulpívání nečistot, dejte přednost suchému PTFE. Rozumné je mít obě média po ruce a rozhodovat podle místa aplikace, vlhkosti koupelny a míry znečištění.
Teď, čemu se vyhnout: klasické ropné oleje a víceúčelové mazací tuky nejsou do sprchových pojezdů vhodné, protože bobtnají gumu (zejména EPDM), mohou matnět plasty a hlavně vytvářejí „špinavý magnet“ na prach a mýdlové usazeniny. Známe univerzální přípravky typu „uvolňovač/odvodňovač“ jsou skvělé na povolení zatuhlého šroubku, ale na trvalé mazání pojezdu se nehodí: po čase vyprchají, zanechají povrch suchý a skřípání je zpět. Rostlinné oleje žluknou, lepí a v teple a vlhku rychle tmavnou, takže z pojezdu udělají brusnou pastu. Pozor i na výrobky s rozpouštědly: krátkodobě „rozjezdí“ kolečko, ale mohou poškodit lak či těsnění a narušit miniaturní prachovky ložisek. Pokud vidíte černý, mastný povlak v liště, je to směs starého maziva, prachu a gumy a mazat na to znovu je cesta do pekel. Platí jednoduché pravidlo: co silně voní po petroleji, nechává mastné šmouhy a chytá na sebe špínu, nepatří do sprchového pojezdu. Když už sáhnete po univerzálním spreji k uvolnění, po pár minutách ho beze zbytku setřete a následně použijte správné mazivo.
Než vůbec sáhnete po tubě nebo spreji, připravte si pojezd: vyvěste dveře, pokud to konstrukce dovolí, nebo je alespoň nadzvedněte, abyste se dostali ke kolečkům a do drážek lišty. Důkladné čištění je polovina úspěchu, protože i nejlepší mazivo selže, když klouže po nánosu mýdla a vodního kamene. Z lišty vytáhněte vlasy a nitky, hrubé nečistoty setřete vlhkým hadříkem, poté použijte teplou vodu s kapkou jemného saponátu a malý kartáček; vodní kámen uvolní roztok kyseliny citronové (cca 5–10 %) nanesený štětečkem na pár minut, následně vše dobře opláchněte a osušte. Na finální odmastění stačí izopropylalkohol na vatovém tamponu, dbejte ale na to, aby nestékal do ložisek s otevřenou klecí. Zkontrolujte excentrické šroubky výškového seřízení, praskliny v obvodu koleček a vůli ložisek: při citlivém potočení prstem musí jít hladce bez hrubnutí. Když kolečko drhne i po vyčištění, je lepší ho vyměnit než ho „dusit“ další dávkou maziva. Připravte si vatové tyčinky, hadřík z mikrovlákna a případně injekční stříkačku s hadičkou pro přesnou dávku do těsných míst.
Aplikace samotná má být přesná a střídmá: silikonovou vazelínu vtlačte jen jako tenký film na běžné plochy styku – obvod kolečka, opěrné výstupky a styčnou hranu lišty – přebytek vždy setřete, aby se nezměnil pojezd v lepicí past. Silikonový sprej nanášejte zblízka s trubičkou, krátkými „pufy“, a hned po něm několikrát projeďte dveřmi sem a tam, aby se film rovnoměrně rozetřel a zůstal pouze v mikrodrsnosti povrchu. Suché PTFE nastříkejte, nechte pár minut odvětrat nosič a opět rozhýbejte pojezd, dokud se chod neustálí; když to přeženete, paradoxně může kolečko „klouzat“ a ztratit vodicí cit. U kuličkových ložisek s prachovkami se snažte mazivo dostat spíše k boku klece, ne přímo do středu – tam se bez rozborky stejně nedostane a jen zamažete okolí. V hliníkové liště je ideální opravdu mikroskopická vrstvička: zkuste „suchý dotek“ – prstem po oschnutí už nic mastného necítíte, přesto je chod zřetelně lehčí. Zlaté pravidlo je méně je více: tenký, rovnoměrný film maziva pracuje lépe a čistěji než bohaté nánosy, které brzy ztěžknou nečistotami. Po 24 hodinách udělejte krátkou zkoušku – případné mapy setřete a nechte film „usadit“.
Údržba a diagnostika v provozu je jednoduchá, když víte, co poslouchat a co si všímat. Lehké „cvrlikání“ značí sucho, tupé drhnutí se zpomalením v jednom bodě ukazuje na lokální nános nebo poškozený běhoun, kovové skřípění je varovný signál opotřebeného ložiska. V běžné domácnosti stačí obnovit film každé 3–6 měsíců, v tvrdé vodě nebo u intenzivního sprchování i častěji; vždy to spojte s krátkým úklidem lišty a odstraněním vlasů. Po každém čištění koupelny rychle opláchněte lištu čistou vodou a otřete ji do sucha, čímž výrazně prodloužíte životnost maziva. Když po dotažení excentrů dveře stále „ujíždějí“ nebo kříží, hledejte nerovnost v liště či oválné kolečko – mazání to nezachrání, je nutná výměna dílu. Výměnná kolečka hledejte podle průměru, šířky, tloušťky osy a typu uchycení; pokud váháte, vezměte starý díl do prodejny sanity. U nerezových dílů AISI 304 se nebojte jemného filmu silikonové vazelíny na ochraně proti skvrnám; grafit ani měděné pasty do koupelny nepatří. Po sezoně topení zkontrolujte i těsnění: nabobtnalá guma je známkou, že dříve někdo použil ropný produkt, a je lepší ji vyměnit, než se snažit „zázračně“ přemazat.
A ještě pár praktických fíglů, které šetří nervy i čas. Při stříkání zakryjte sklo a akryl papírovou utěrkou, ať nehoníte mapy po celé zástěně. Na přesnou aplikaci do stísněných míst je skvělá injekční stříkačka s kouskem silikonové hadičky: vytlačíte mikrokapku přesně tam, kde má být, bez rozprášení. Vysokoviskózní silikonovou vazelínu rozetřete vatovou tyčinkou do „mléčného závoje“ a hned ho lehce vytřete suchým mikrovláknem – zůstane jen pracovní film. Pokud máte pojezdy se skrytými ložisky, neočekávejte, že je „zachrání“ mazání zvenčí; tichý chod obnoví spíš výměna koleček a doladění přítlaku vodicích vložek. V panelových koupelnách se vyplatí po sprchování na chvilku pootevřít dveře, aby pojezd rychleji vyschl; vlhko je největší nepřítel každého maziva. V rodinách s dětmi naučte všechny zavírat dveře bez „nakopnutí“: boční rány ničí ložiska rychleji než suchý chod. A pamatujte, že když musíte mazat „častěji než často“, nejde o mazivo, ale o skrytou mechanickou závadu, kterou je lepší najít a vyřešit než přemazávat do nekonečna.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.