Čert a Mikuláš rozdává dárky

Je vhodné strašit děti čerty? A psát Milulášovi seznam, jak vaše dítě zlobí? Má tahle tradice ještě něco společného s moderní výchovou? Nebo je to jen odstrašující přežitek? Nahlédneme na to v našem článku.

Mikuláš jako strašák

"No počkej, všechno to řeknu Mikulášovi!" Mnozí rodiče si v předvánočním čase neodpustí takové hrozby. Když sebou dítě vzdorovitě hází o zem, když se hádá se svým sourozencem nebo když dětský pokoj vypadá jako bitevní pole, stává se muž s bílým plnovousem pedagogickým pomocníkem v nouzi. Navenek mají výhrůžky většinou úspěch. I ti největší zlobidla zkrotnou. Nicméně výchova, která je budována na strachu, může mít nekalé následky. Výhrůžky Mikulášem nebo čertem mohou už i tak přítomný strach u dětí jen zesílit - často se špatným koncem. Úzkostlivé děti pak často trpí neklidným spánkem s nočními můrami, problémy s koncentrací, neustálým napětím a rychlou únavou - tvrdí dětští psychologové. V těžších případech se k úzkostlivým stavům přidruží i deprese, snížená sebedůvěra a schopnost prosadit se. Nezřídka se vyskytují i ​​tělesné obtíže (bolesti hlavy, břicha ...).

Zrušíme Mikuláše?

A když nadejde dlouho očekávaný den, kdy chodí Mikuláš, v některých rodinách se rok co rok opakuje stejná situace. Mikuláš vyzpovídá dítě, tváří se, že o něm ví téměř vše (dítě tím zůstane zaskočeno), máloco pochválí a protože ani jedno dítě není tak poslušné, jak by si rodiče přáli, ke slovu se dostává čert s řetězy a pytlem. Umíte si představit tu hrůzu, kterou prožívá malé dítě, když ho chce čert odtrhnout od maminky a strčit do pytle? A tak dítě zažívá opět duševní otřes. Co tedy udělat? Zrušíme Mikuláše i čerta a dáme jim zákaz vstupu do příbytků i do mateřských škol, jak to udělali kompetentní lidé ve Vídni? Takové radikální řešení asi není nutné. Postavu Mikuláše však třeba prezentovat s rozumem a v souladu se stávajícími poznatky z dětské psychologie.

Zkroťme čerta i Mikuláše

Mikuláš by tedy neměl vystupovat jako výchovný strašák, výchova hrozbami je neúčinná, na to už přišli mnozí rodiče. A čert by si měl pytel, kterým straší děti, raději nechat v pekle. V opačném případě by vás už mohli vlastně obvinit i z psychického týrání dětí. Děti se už dávno seznámily s dobrými i špatnými pohádkovými postavami z knížek, které jim rodiče čtou za světla noční lampičky. Znají tedy i čerty. Je samozřejmě něco jiného, ​​když se dítě setká tváří v tvář čertu, který řinčí řetězy, vyplazuje červený jazyk a dělá bl-bl-bl. Jenže toto je už čert "zkrocený", vystupuje pod vládou dobrých mocností Mikuláše a anděla a všechno to spěje k pozitivnímu konci - rozdávání dárků. A tak se děje přesně to, co v pohádkách. Dobro vítězí.

Jak překonat strach

Je možné zmiňovaným psychickým otřesům z Mikuláše a čerta předejít? Jak děti před nimi ochránit? Jednou z přijatelných možností je dítě postupně připravovat. Velmi pomalu, krok za krokem. Například i tím, že bázlivé dítě bude nejdříve spolu s mámou sledovat Mikuláše, jak rozdává venku dětem dárky, jen přes okno v obývacím pokoji. Nebo můžeme vzít dítě na náměstí nebo besídku, kde bude jen pozorovatelem toho, co Mikuláš s čertem "vyvádějí". Podle reakcí dítěte můžeme pak sami usoudit, zda je již vhodné pozvat tyto čarovné bytosti i domů. Můžeme se rozhodnout i pro návštěvu samotného Mikuláše, bez čerta. Mimochodem domov, tj místo, kde má dítě kolem sebe známé lidí, u kterých může hledat v případě nouze oporu, je z psychologického hlediska na překonávání strachu velmi příznivý - je jakýmsi ostrovem jistoty, kde může dítě držet při návštěvě Mikuláše mámu za ruku. Hrdina není ten, kdo nemá strach (asi by musel být z jiné planety, kdyby se ničeho nebál), ale ten, kdo strach překonává. I my rodiče se můžeme těšit z toho, že právě díky nám se dítě, které se nás zpočátku drží zuby nehty, postupně zbaví strachu a odváží se říci i nějakou básničku a možná podá čertovi i ruku.

Tipy jak přežít svátek Mikuláše v největší pohodě

1. Nestrašte děti Mikulášem v předvánočním čase. On je poslem srdečnosti, radosti a štědrosti.
2. Mikuláš by měl mít vždy malé dárky pro všechny členy rodiny, i rodiče či prarodiče (byť jen po jednom pomeranči nebo banánu).
3. Důležité je již několik dní před příchodem Mikuláše děti na něj připravit, aby nezůstaly zaskočeny.
4. Řekněte dětem pravdu - že Mikuláš je jen převlečený strejda, který představuje Svatého Mikuláše, který žil tehdy a tehdy a udělal to a to ...
5. Největší strach mívají děti mezi 4. - 8. rokem, proto věnujte zvýšenou pozornost zejména této věkové kategorii. Starší děti už obvykle berou Mikuláše bez problémů.

Na závěr přejeme všem dětem,

aby k nim letos zavítal takový Mikuláš, který nebude pedagogickým pomocníkem, nebude pro ně hrozbou ani strašákem, nebude rozdávat uhlí ani shnilé brambory. Ale aby děti navštívil laskavý Mikuláš, který na ně promluví chlácholivým hlasem, pohladí je po hlávě a povzbudí. Mikuláš, jako posel dobroty, štěstí, pohody a lásky.