Alternativní způsob přípravy malých školáků do školy

Pro školáky je důležitý nejen školní, ale i domácí rozvrh. Je třeba sladit do harmonického celku školu, ale i důležitou přípravu na ni. Přitom mějte na paměti, abyste dětem doma nevytvářeli další školní režim. Dříve se doporučovalo žákům, učit se na jednotlivé předměty postupně. Dnes se již od této metody upouští a přicházejí nové alternativy pro domácí učení.

Učitelé pracují v první třídě s integrovaným vyučováním.

Na mnoha běžných základních školách se začíná uplatňovat tento typ vyučování, ve kterém se prolínají jednotlivé předměty, aniž by to děti výrazně postřehly. Vše přirozeně plyne. Zde neplatí zazvonilo - jde se na matematiku a pak na psaní, čtení ... I prostředí ve třídě je jakoby v rodinném kruhu. Spíš takové pohádkové, dětské, hravé. Pro děti je tak přestup ze školky do školy přirozenější a ani velmi nevnímají, že jsou ve škole. Snad jediný problém, kteří mají, je vydržet pět hodin sedět. Když učitelé vidí, že děti neposedí, kroutí se, tak jim řekne, aťse postaví, zacvičí si, zazpívají, pak třeba počítají nebo chvíli píší. 

Pokud je i vaše dítě v "běžné" třídě "běžné" základní školy,

můžete zkusit při opakování učiva či přípravě do školy doma uplatňovat prvky integrovaného vyučování. O co jde? Nemusíte se striktně učit! Ovšem, jistý rytmus být musí, ale dítě to nesmí vnímat jako další nepříjemnou a omezující část dne, která ho čeká každý den. Můžete udělat to, co radí někteří učitelé rodičům. Rodiče si mohou spolu s dítětem otevřít knihu, zeptat se, co dělali ve škole, jak to udělali, co k tomu potřebovali ... Měli by se aktivně zapojovat do procesu výuky, společně s dítětem číst, vytleskávat slova . Matematika se dá procvičovat i tak, že dítě hledá, například čeho jsou v místnosti dvě věci, čtyři kusy a podobně. Vyučovací předměty se mohou klidně prolínat. Určitě naleznete i další nevšední způsoby, jak dítě "nenápadně" přezkoušet a ještě se s ním i dobře pobavit. Děti není třeba drtit a" znásilňovat "při učení. Někdy rodiče chtějí, aby věděli úplně všechno, jejich nároky jsou přehnané. Mnohem důležitější je, aby uměli přemýšlet, chápat, prožívali to, co se učí. 

Dobré je, pokud se rodiče snaží do procesu učení vtáhnout věci, které jsou kolem nás

Není třeba se striktně zaměřovat pouze na to, co je v knihách. Přesto, že se ve vyučování obecně upouští od memorování a více se dbá na logické uvažování a správné pochopení učiva, chyby často dělají samotní rodiče. Ačkoli jim nejvíce ze všeho záleží na štěstí a spokojenosti dítěte, synonymem tohoto stavu se pro ně stanou vynikající výsledky ve škole. A tak začínají na dítě tlačit. Alternativní metody přípravy do školy skončí a syn nebo dcera musí strávit hodiny a hodiny nad knihami. Ze školy se stane místo stresu a strachu z opětovného selhání. Nepřipouštějí, že jejich dítě by mohlo být i horší než dvojkař. To, že je napjaté a nespokojené, pro ně důležité není. V takovém případě má rodič jen dvě možnosti. Připustit, že dítě je natolik vystresované, že se jeho mozek pod nátlakem "zablokoval", nebo se smířit s tím, že nemají doma malého génia. V každém případě to však chce změnu myšlení na jedné i druhé straně. Nicméně rodina, ve které nechybí láska, to určitě hravě zvládne.

Čas na učení by měl být přiměřený potřebám dítěte,

ale rozhodně to nesmí být tak, aby rodiče dělali doma druhou školu. Raději by se měli věnovat pohybovým aktivitám, protože děti mají enormně hodně energie. Ale pozor také na to, že některé děti jsou "překroužkované". Každý den mají jiný kroužek, často i takový, který je vůbec nebaví. Je to pro ně zbytečně stresující. Navíc, i děti potřebují svůj vlastní prostor, který si vyplní po svém, ať už s kamarády venku, nebo si pohrají doma. 

Co by měl vědět žák prvního stupně?

Za úspěšného je třeba považovat každého prvňáčka, který se naučí číst, psát a počítat. Úspěšný žák prvního stupně by měl před nástupem do páté třídy ovládat: Z matematiky základní početní úkony, jako je sčítání, odčítání, násobení a dělení, protože jsou základem pro úspěšné absolvování druhého stupně a pochopení náročnější látky. Dobrý učitel vám však umí i zde pomoci, jak si poradit. Například se slovními úlohami, které dětem dělají problém. Z českého jazyka by měli školáci zvládnout nejen pravopis po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách, ale i dobře číst (číst s porozuměním), s čímž má stále více dětí problém. Rodiče by měli sledovat, zda děti čtou. Namísto nových počítačových her ​​jim darovat knihu. Občas chtějí rodiče dětem situaci vylepšit tím, že jim zakoupí učebnice a pracovní listy a s dětmi učivo proberou předem. Je to zbytečné, protože pak to děti na hodině nebaví, a přitom ve škole je na to dostatek času i prostoru.

Co ovlivňuje správné učení

• Atmosféra - čím je větší pohoda a klid při učení, tím lépe a rychleji se dítě naučí a zopakuje si danou látku. K ní by měl patřit i úsměv, pohlazení a zejména povzbuzení od rodiče pokaždé, když se dítěti něco podaří. Pokud udělá chybu, je třeba ho klidně opravit, dovysvětlovat mu látku, ale nekřičet a nezlobit se. Konečně, každý z nás dělá chyby, tak proč by je nemohly udělat naše děti při učení?
• Příklady - pokud dítěti něco vysvětlujete, použijte správně příklady. Pokud mluvíte o chutích na jazyku, připravte mu sůl, cukr, ocet i hořkou čokoládu, aby si to přímo vyzkoušelo. Slova můžete skládat i z těstovin a zlomky se dají chutně naučit s pizzou.
• Dejte mu možnost k odpočinku - pokud se dítěti nedaří, dejte si pohov. Pošlete ho ven vyběhat se, zahrát si, dejte mu možnost "vypnout", pak mu to určitě půjde mnohem lépe.
• Zkuste partu kamarádů - někdy se dětem dobře učí ve skupince. Pokud najde kamarády, kteří mu umí učivo dobře vysvětlit, dejte jim na to prostor. Ovšem, pak si zkontrolujte, zda se opravdu učili, nebo ne.
• Veďte dialog - čas, který věnujete školním povinnostem, by neměl být pouze o tom, aby se dítě co nejrychleji naučilo a měli jste všichni klid. Nezapomínejte vést dialog. Ptejte se svých dětí, jak se měli, jak jim učitelé dané učivo vysvětlovali, co si o tom myslí. Děti se potřebují mluvit a vyprávět. Potřebují rodiče, nejen odpovědné dospělé.