Voda dělá z krve proudící kapalinu a je levnou prevencí infarktu - 2. část

Krev by měla být proudící tekutinou, v žádném případě ne hustou pastou. Vlivem nedostatku vody se pohybuje kapilárami pomalu, takže organismus nedostane kyslík ani další důležité živiny včas a začíná se "dusit "!

6. Stres

Stres může vyvolat i tělesná či duševní zátěž. Ve stresu se organismus "připravuje na boj " a proto zvyšuje srážlivost krve. Stres může vyvolat i tělesná či duševní zátěž nebo změna životního rytmu (ponocování, dlouhé sezení s minimem pohybu v letadle nebo v práci). Ne nadarmo se říká, že člověku v náročných situacích nebo v akutním šoku  "tuhne krev v žilách ". Vždy je třeba ji rozproudit !

7. Ochlazení periferních částí těla

Člověk jako živočich má vrozenou tendenci v chladném počasí přijímat méně tekutin, než by měl. V zimě dochází k ochlazení periferie, a to přispívá k zahuštění krve. Člověk jako živočich má vrozenou tendenci v chladném počasí přijímat méně tekutin, než by měl. Až při pocitu žízně začne tekutiny doplňovat. Je dokázáno, že pocit žízně přejde už při doplnění poloviny ztracené vody. Tato situace je ještě zhoršena u některých skupin obyvatelstva, jako jsou děti, staří lidé a ženy.

8. Nadmořská výška

Ke zvyšování hustoty krve dochází i v nadmořských výškách. Ke zvyšování hustoty krve dochází i v nadmořských výškách. Jednoznačně je na správnou hydrataci, tedy zavodnění organismu, i v chladnějších měsících nejvhodnější neperlivá pramenitá voda, která má nižší celkovou mineralizaci, ideální poměr vápníku a hořčíku 2:1 a mírně zásadité pH, takže může tvořit základ pitného režimu dětí i dospělých.

9. Sportovní výkon se zanedbaným příjmem tekutin

Hůře jsou na tom sváteční sportovci, kteří při sportu hodně vypotí, nedoplní patřičné množství tekutiny a po výkonu si dají nějaký alkohol a dobrou večeři. Zkuste se zvážit před tréninkem, při kterém se potíte, a po něm. Úbytek na váze značí, že byste měli pít více a rozdíl byste měli co nejdříve dorovnat o třetinu litru na každých 10 kg. Během sportování, i při tréninku, kde se nepotíte, byste měli vypít 0,8 l za hodinu. V opačném případě vznikne zahuštěním krve velmi hustá moč. Někdy je v důsledku dehydratace tak koncentrovaná, že když se sportovec vymočí přes filtrační papír, zůstanou na něm krystalky kyseliny močové. Ještě hůře jsou na tom "sváteční sportovci ", kteří při sportu hodně vypotí, nedoplní patřičné množství tekutiny a po výkonu si dají nějaký alkohol a dobrou večeři. Pokud pak ráno unavení spěchají do práce, kde je čeká stres, večer mohou dostat infarkt nebo mrtvici. Jak je to možné? Krevní sraženina, která se díky nedostatečné hydrataci vytvořila, doputovala večer do kritického místa. Pouze pravidelný příjem tekutin před zátěží, v jejím průběhu a po ní zvyšuje krvetvorbu a celkový objem krve v organismu.

10. Vysoký příjem bílkovin

Při vysoké námaze je potřeba hodně pít. Při fyzické námaze dochází ke spotřebě glykogenu a opotřebení tkáňových bílkovin. Z nich vznikají odpadní látky, které zahušťují krev natolik, že například při kvalitním intenzivním hodinovém cvičení v posilovně je krev tak hustá, jako by z ní byl litr čisté vody. Nadměrné dávky bílkovin z potravy, zejména pokud nemají vyvážené zastoupení aminokyselin, způsobují v organismu vysoký obsah odpadních dusíkatých látek, stejných jako při svalové zátěži. Proto je nutné pravidelně pít.

Tekutiny očima odborníka

Správný příjem tekutin by se měl u dospělé osoby pohybovat kolem 2,5 litru denně a adekvátně zvýšení množství tekutin by mělo nastat při teplém počasí, sportu či nadměrné fyzické aktivitě. Vhodné jsou pramenité vody, které mají nižší celkovou mineralizaci a jsou určeny pro každodenní konzumaci, jako například pramenitá voda.  Pití vody ve správné době maximalizuje funkčnost lidského těla. Snížená cirkulace krve vede ke zvýšení náporu toxických látek na práci slinivky, na ledviny i na činnost mozku. Onemocnění jako zvýšený krevní tlak, srdeční infarkt či krvácení do mozku jsou pak projevem změn, které ve skutečnosti začaly již před 15 - 20 lety. Proto je třeba, aby děti, a současně jejich rodiče a prarodiče pili čistou, pramenitou, nízko mineralizovanou vodu pokojové teploty již při probuzení a následně každou hodinu. Pít je také třeba 30 minut před jídlem a ne během jídla. Na den je to 8 sklenic vody, což je přibližně 2,5 litru a pro dítě osm menších skleniček, tedy asi 1,2 litru na den.