Sebevražda a žárlivost jako důsledky alkoholové závislosti
Alkohol mnohokrát nadělá neodvratitelné problémy, že člověk sáhne na to nejkrajnější řešení - ukončení života. Nevidí jinou možnost, smysl života a žít s pocitem, že ubližuje svým nejbližším, nastane zkrat v rozmýšlení a přijde k takové radikální změně.
Podle S. Freuda je sebevražda agrese obrácená proti sobě
jako reakce jedince na frustraci, čili se jedná o posun agrese: "nikdo nezabíjí sebe samého, chtěl přece zabít někoho jiného. Zajímavý přístup k sebevraždě měl Epikur, jehož myšlenky jsou stále aktuální. Domníval se, že všudypřítomný strach ze smrti je základní příčinou lidského utrpení. Podobně jako Hesse napsal, že lidé budou nenávidět život, protože ho nemohou žít věčně. Tato nenávist k životu nás žene do náruče smrti, nebo za nesmyslnými činnostmi, abychom utišili bolest, která pramení z konečnosti, dočasnosti lidské existence. Raději život ukončit dříve, než čekat dokud si po nás přijde smrt sama.
Alkoholická sebevražda
Je častá i u mužů i žen. Je projevem autoagresivních řízení u osoby závislé na alkoholu, s úmyslem vědomě ukončit život, zejména když vzniknou zdánlivě neřešitelné životní situace a obtíže vyplývající z pití. Nejvíce sebevražd bývá během vystřízlivění z opilosti, kdy se dostavují výčitky svědomí a pochybnosti o smyslu života.
Alkoholická žárlivost
Alkoholická žárlivost se výrazněji projevuje u mužů, ale častá bývá i u žen. Dlouhodobým abúzem alkoholu dochází k psychickému poškození, které může vyústit do žárliveckého bludu, což mnohdy vede k rozpadu rodiny. V této fázi netřeba žádný podnět k žárlivosti, dotyčná osoba si ho vyrobí sama ve své hlavě.
Korsakova psychóza
Je provázena výraznou ztrátou paměti, projevy polyneuritida (nejvíce na nohou), atrofií svalstva,
nepřítomností svalových reflexů a bolestí nervových kmenů. Poruchy paměti se vztahují hlavně na krátkodobou paměť, což nemocným brání pokračovat v zaměstnání. Schopnost zapamatování se však neztrácí úplně, ale vztahuje se většinou na poslední období před vypuknutím choroby, např. na posledních pět let. Trvalým příznakem jsou výmysly - konfabulace, které jsou tvořeny z neskutečných a nepravdivých historek, v nichž hraje nemocný významnou roli. Konfabulacemi se snaží nemocný vyplnit mezery v paměti. I při výrazné poruše paměti se v některých případech zachovává intelekt. Nemocný je schopen vnímat, vyprávět vtipy a podobně. Charakteristickým příznakem Korsakovy psychózy je tupá euforie, chybí náhled psychického onemocnění.
Alkoholická paranoidní psychóza
Alkoholická paranoidní psychóza je velmi častá a trpí jí téměř každý alkoholik. Základním znakem této psychózy jsou bludy pronásledování, žárlivecký blud, blud nevěry a chorobná vztahovačnost. Bludy přetrvávají i několik let po zahájení abstinence. Alkoholická demence začíná poruchami paměti, později přichází k poklesu rozumových schopností (intelektu), až na úroveň těch nejjednodušších tělesných funkcí (přijímání potravy, nekontrolovatelné vylučování, vyjadřování svých pocitů jen smíchem a pláčem ...) a nemocný končívá svůj život na uzavřeném oddělení psychiatrie.
Demence
Demence bývá mnohdy pokračováním některé z popsaných alkoholových psychóz. Další důsledky alkoholu jsou těžké poškození biologických funkcí mozku a všech orgánů, společenská izolace, spirituální problémy, ekonomická ztráta, dluhy. Pití nemá dopad pouze na samotnou osobu, ale i na nejbližší okolí, trpí zejména děti.
Alkoholici nejčastěji umírají na různé následky nemocí - játra, srdce
Přímé příčiny smrti jsou otrava alkoholem, nebo silný absťák, ale v neposlední důsledku jsou to i tragické nehody, úrazy a sebevraždy.