Rakovina tlustého střeva je léčitelná

Datum článku: 27. 5. 2013

Pacientů s diagnózou rakovina tlustého střeva každoročně přibývá, vědci však objevují nové možnosti  léčby . Rakovina tlustého střeva a konečníku patří celosvětově mezi nejčastější onkologická onemocnění. U mužů je na čtvrtém místě v žebříčku nádorových diagnóz. Stále více však zasahuje i ženskou populaci, protože po rakovině prsu a děložního čípku je třetí nejčastěji se vyskytující formou nádorového onemocnění mezi ženami.

Rakovina tlustého střeva je léčitelná

Koho se týká?

Rakovina tlustého střeva se týká všech, bez rozdílu pohlaví či věk. Věková hranice pacientů se neustále snižuje, výjimkou nejsou už ani případy 20 letých pacientů. Nejohroženějšími jsou však lidé nad 55 let. Nadpoloviční většinu tvoří mužští pacienti, i když poměr mezi oběma pohlavími se začíná výrazněji vyrovnávat. Mezi rizikové faktory kromě věku a pohlaví patří i výskyt onemocnění v rodině, špatná životospráva, stres, kouření či alkohol. Lidé velmi často podceňují preventivní vyšetření, což je při kolorektálního karcinomu obzvlášť nepříznivé. Právě rakovina tlustého střeva a konečníku totiž patří mezi ta onkologická onemocnění, kterým v případě včasného záchytu a prevence lze zcela zabránit nebo je úspěšně léčit.

Cílená léčba


Cílená léčba je, podobně jako chemoterapie, založená na chemickém základě. Největší rozdíl mezi nimi ale spočívá v mechanizmu jejich účinku. Cílená léčba se totiž zaměřuje na konkrétní cíl, nebo cíle, kterými jsou jednotlivé mechanismy působící specificky v nádorových buňkách. Proto má cílená léčba méně nežádoucích účinků a vyšší účinnost. Cílená léčba je založena na protilátkách, které blokují růst a bujení rakovinových buněk. Protilátky mohou působit samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií, přičemž zesilují i její účinnost, což znamená, že pokud již určitá chemoterapie u někoho nezabrala, může se v kombinaci s cílenou terapií stát znovu účinnou. Při nádorových onemocněních se proto protilátky často používají v kombinaci s chemoterapií.

V rámci léčby onkologických onemocnění se používá několik protilátek

Skutečně první látkou, která je přímo zaměřená na nádorové buňky, je cetuximab. Cetuximab působí na růstový receptor nádorových buněk. Ten se nachází na povrchu těchto buněk a patří do rodiny molekul, které umožňují nádorovým buňkám růst. Má vliv na vznik a vývoj celé řady nádorových onemocnění. Velmi důležitou roli hraje i při rakovině tlustého střeva a konečníku.

Novinka v léčbě

Revoluce v léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku nastala v momentě, když vědci zjistili, že na účinnost protilátky cetuximab má rozhodující vliv takzvaný KRAS gen. Gen, Kirsten Rat Sarcoma (KRAS) poprvé identifikovali v 60. letech minulého století, k jeho přesnému využití a významu však vedla ještě dlouhá cesta. V roce 1982 objevili mutaci KRAS genu. O pět let později zase postoupili vědci o něco dále, když dospěli k závěru, že zmutovaný KRAS gen má přibližně jedna třetina pacientů s kolorektálním karcinomem. Až v roce 1997 však objevili, jaký je KRAS gen nesmírně důležitý při vzniku a vývoji nádoru. O necelých deset let byly na světě už první studie, které dokazovaly souvislost mezi KRAS genem respektive jeho mutací a účinností cetuximabu. Je možné to označit i za zlom v onkologické léčbě, která se mění na personalizovanou léčbu. To znamená, že již před nastavením léčby umí onkologové na základě testu určit předpokládanou účinnost léčby.

Kde testují pacienty?

Test začíná odběrem vzorků z nádoru při chirurgickém zákroku. Vzorek se následně posílá do laboratoře na testování. Patolog potvrdí, zda vzorek obsahuje rakovinné buňky a následně z nich izoluje DNA. Dalším vyšetřením potvrdí nebo vyvrátí přítomnost mutace KRAS genu. Doba testování je přibližně jeden až tři týdny, což však nijak neoddálí případnou pooperační léčbu pacienta.