Antibiotika zachraňují životy, ale je třeba posoudit i rizika jejich častého užívání

Léčba antibiotiky má své opodstatnění, ale také svá úskalí. Jsou lidé, kteří vyžadují léčbu antibiotiky při každém zakašlání, a pokud jim ji lékař nepředepíše, cítí se ošizeni. A přitom mohou být rádi, že jim rozumný lékař nařídí pouze klid a pitný režim. Antibiotika sice prodlužují život, ale také spousta bakterií se již proti nim stává rezistentními.

zdraví, nemoci, léčba, antibiotika, alergie, rezistence

Mizí i ty, které potřebujeme!

Jenže antibiotika hubí kromě cílových choroboplodných bakterií i jiné, které lidské tělo potřebuje. A někdy se z toho tato naše "přátelská mikroflóra" už nevzpamatuje. Alespoň ne v plném rozsahu. Každopádně to má celoživotní následky pro zdraví dotyčné osoby. Zvláště zvýšenou citlivost na infekční onemocnění. Říká se však také o souvislosti s prudkým růstem výskytu (v mnoha zemích jde o zdvojnásobení za poměrně krátký čas) obezity, diabetu typu I, chronického zánětu střev a v neposlední řadě alergií a astmatu. Problém spočívá v tom, že symbiotické vztahy mnohých bakterií s mnohobuněčnými živočichy, mezi které patříme i my, se vyvíjely zhruba jednu miliardu let. Organismy mnohobuněčné s nimi počítají a v některých případech jsou na ně výslovně odkázány, jako lidé, kterým střevní bakterie dodávají nezbytně potřebný vitamin K. Dvojsečnost antibiotik dobře ilustruje bakterie Heliobacter pylori. Ještě v první polovině minulého století to byl převládající mikrob v lidském žaludku. Na začátku našeho ho mělo v žaludku už jen necelých šest procent dětí v USA, Švédsku a Německu. Hlavním faktorem v pozadí této změny jsou zřejmě antibiotika. Helicobacter pylori se však v lidském organismu podílí na regulaci hormonů grelin a leptin, které produkuje žaludek a hrají významnou roli v energetické rovnováze. Její mizení ze žaludku doprovází nárůst onemocnění jícnu - refluxu i rakoviny. Dobře známým faktem je, že Helicobacter pylori znamená rizikový faktor při žaludečních vředech a při rakovině žaludku. Pokud by nebyla celkově tělu prospěšná, určitě by se v žaludku - před érou antibiotik - nevyskytovala v takovém počtu. Přinejmenším jedna stránka této prospěšnosti se týká výskytu astmatu, senné rýmy a kožních alergií u dětí. Pokud nemají v žaludku Helicobacter pylori, je vysoký. Tuto vazbu podpořily i pokusy s mladými myšmi, které vědci infikovali Helicobacterem pylori. Snahy následně uměle vyvolat astma těchto zvířat neuspěly. Farmáři zjistili, že hospodářská zvířata, kterým se podávají malé dávky antibiotik, přibírají i z menšího množství krmiva. Přitom v čím mladším věku zvířata dostanou antibiotika, tím výraznější je tento účinek. Laboratorní pokusy na myších to potvrdily - nejen co se týče malých dávek antibiotik, ale i jejich větších dávek, jako při léčbě infekcí. Varují důkazy, že antibiotiky vyvolané změny usnadňují přenos zmíněných MRSA, nebo neméně nebezpečných bakterií Clostridium difficile. Vědci usilují odhalit podobné účinky porovnáváním vnitřní mikroflóry lidských skupin, které používají, respektive nepoužívají antibiotika. V druhém případě jsou to indiánští domorodci z odlehlých oblastí Amazonie. Přestože dosavadní údaje nelze považovat za definitivní důkazy, Vědci doporučují brát je opravdu vážně a neprodleně jednat.

Co nejméně v dětství a těhotenství

Jelikož zmíněné účinky se jeví nejvýrazněji v časných fázích života, lékaři by měli minimalizovat nasazování antibiotik v těhotenství a v dětství. V rozvinutých zemích běžně dostává zvlášť penicilinová antibiotika třetina až polovina těhotných žen. A miminka získávají základ prospěšných bakterií tehdy, když při porodu procházejí vagínou. To ohrožuje i již téměř třetinový výskyt císařských řezů. I v odůvodněných případech, kdy je riziko infekce vysoké, je třeba pečlivě přemýšlet, co bude v těhotenství prospěšnější: nasazení antibiotik nebo očkování? Dalšími potřebnými kroky jsou jednak vývoj nových přesně zacílených (úzkospektrálních) antibiotik, jednak probiotik, které přispějí ke stabilizaci společenství zdravotně prospěšných bakterií ohrožených antibiotiky. Těmito směry by měly směřovat vládní motivace pro farmaceutický průmysl, pozitivní i negativní. Navíc ovšem je třeba ještě více zrychlit a zpřesnit diagnostiku infekcí. 

comments powered by Disqus


Podobné články


Chcete ušetřit na lécích? Kupujte generika!

Doplácíte velké částky na léky? Stát sice uvažuje o schválení novely, která by přála důchodcům a dětem...
více...

Pozor v létě na nebezpečné reakce, které vyvolá slunce v kombinaci s léky!

Většina lidí ví, že při léčbě antibiotiky by neměla chodit na slunce. Ale již méně známé je to, že nemusí...
více...

Léčba antibiotiky vyžaduje disciplinované pacienty

Infekční choroby mají svůj boom v chladných měsících. Ale vyhýbají se ani teplému počasí. A co v zimě není...
více...

Chronická únava a syndrom dráždivého střeva spolu souvisí

Chronická únava a s ní spojená nespavost? Příčina může být ve střevech, kde se vyskytuje jiná mikroflóra,...
více...

Prevence vzniku nádoru tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva a konečníku je nejvýznamnější typ nádorů trávicího ústrojí a také jeden...
více...

Chorobné shromažďování věcí je nemoc, která vyžaduje odbornou léčbu

Chorobné hromadění věcí je přetrvávající potíž zbavovat se nebo loučit se s různými věcmi, bez ohledu...
více...

Brnění a křeče může způsobovat tetanický syndrom, který postihuje hlavně mladé lidi

Nepříjemné onemocnění tetanie postihuje v současnosti zejména mladé lidí od dvaceti do třiceti let....
více...

Onemocnění štítné žlázy léčí hormony, ale také dýňový olej s jódem

Štítná žláza je velmi důležitý orgán našeho těla, který produkuje hormony přímo do krve. Jedná se o dva...
více...

Co by nemělo chybět v domácí lékárničce pro miminko?

Malé dítě, velká lékárna? I tak to může v domácnostech s malými dětmi vypadat. Zatímco jste jako bezdětní...
více...

Ženy, které nemohou otěhotnět, by měly konzumovat vitamin B8

Příčin ženské neplodnosti je několik. Jednou z nich je i syndrom polycystických vaječníků označovaný jako...
více...