Šest stupňů kyselosti našeho organismu
Kdyby člověk konzumoval jen čerstvé ovoce a zeleninu, a kdyby nepil alkohol a kávu, zřejmě by si nemusel dělat starosti s překyselením. Ale jelikož jíme i maso, cukr, moučná jídla, kávu a alkohol, náš organismus je pravděpodobně překyselený. Příznakem překyselení je například únava po jídle. I obvyklý sladký dezert po jídle zvyšuje hladinu kyseliny v těle.
1. Ideální stav
Optimální rovnováha kyselin a zásad, tělo disponuje dostatkem pufrovacích látek na vyrovnání každého přílivu kyselin či zásad.
2. Skryté překyselen
Latentní acidóza. Krev má sice v důsledku své velké samoregulovací schopnosti ještě dobré pH hodnoty, ale ve zplodinách ostatních orgánů již převažuje odpad kyselinový. Experti v tomto stádiu objeví u pacientů jisté chorobné příznaky, i když se tento ještě necítí vysloveně nemocný. Takoví lidé si většinou stěžují na nevysvětlitelnou únavu, zácpu a bolesti žaludku.
3. Přechodná překyselení
Akutní acidóza. Rozumí se tím kyselý odklon od acidobazické rovnováhy. Může jít také o projev infekčního onemocnění. Infekce totiž nutí tělo na takové protiopatření, jako je horečka, zácpa, záněty, zvýšené vylučování moči. V souhrnu se jedná o pochody, které mají za následek kyselé reakce látkové přeměny nebo je zesilují. Po překonání nemoci se látková přeměna opět normalizuje - pokud je k dispozici dostatečná rezerva zásad. Při nedostatku zásad přetrvává sklon k návratu acidózy a s tím spojené chorobné odpovědi těla v podobě zmíněných "kyselých" opatření.
4. Chronické překyselení
Chronická acidóza. Tato forma se projevuje často až drastickým klinickým obrazem nemoci, nejednou připisované "neznámým" příčinám (např. při revmatismu).
5. Místní překyselení
Lokální acidóza. Jde o takové stavy, jako srdeční infarkt, mozková příhoda. Příčinou mohou být poruchy prokrvení v důsledku vysoké srážlivosti krve (kyselinové ztuhlosti červených krvinek), aterosklerózy. Nebo může jít o nedostatek kyslíku způsobený klesající tekutostí krve. V nejhorším případě se céva tak ucpe, že část srdečního svalu nebo mozku se zcela uzavře od přívodu kyslíku, tkáň se udusí a umírá.
6. Kyselinová smrt
Nezvratná kyselinová katastrofa může mít mnoho podob - od selhání ledvin přes smrtelný infarkt a rakovinu až po diabetické kóma. Naše tělo si sice tvoří z materiálu dodaného výživou své zásady, ale nemůže si je utvořit samo. S kyselinami je to naopak, ty si tělo produkuje v procesu látkové přeměny. Navíc, kyseliny vznikají tehdy, když člověk příliš či příliš rychle jí, protože tím dochází ke kvašení v trávicím traktu. Neměli bychom podceňovat ani množství kyseliny, kterou přijímáme v nápojích obsahujících kyselinu uhličitou - i to vede ke kyselinové zátěži. Ani stresové stavy nejsou nepřehlédnutelné: aktivizují celou látkovou přeměnu, a tak i kyseliny se tehdy produkují ve zvýšené míře. Účinek kyselin závisí jednak na jejich množství, jednak od jejich koncentrace. Hodnota pH nesmí klesnout pod 7 a převýšit 7,6. Jiné hodnoty mimo těchto mohou vést dokonce až k smrti. Je však velmi ojedinělé, aby člověk potřeboval neutralizovat zásady.
Kdyby člověk konzumoval jen
čerstvé ovoce a zeleninu, a kdyby nepil alkohol a kávu, zřejmě by si nemusel dělat starosti s překyselením. Ale jelikož jíme i maso, cukr, moučná jídla, kávu a alkohol, náš organismus je pravděpodobně překyselený. Příznakem překyselení je například únava po jídle. I obvyklý sladký dezert po jídle zvyšuje hladinu kyseliny v těle.
K výraznému překyselení dochází zejména
při konzumaci masa, ryb, drůbeže, vajec a mléka spolu se sacharidy, jako jsou brambory, rýže, těstoviny nebo chléb. Tedy v podstatě naše klasické stravování. Jenže bílkoviny potřebují na strávení kyselinu a sacharidy zase zásady. Tak se zásady a kyseliny při takové kombinaci jídla navzájem eliminují a trávení je ztíženo.