Pár slov o roli tuků a bílkovin, které jsou nezbytné pro fungování organismu

Datum článku: 6. 1. 2014

Tuky jsou látky, z nichž vznikly nejrozličnější kulinářské speciality. Jsou totiž v první řadě nositeli chuti.  Zároveň jsou však i rizikovým faktorem našeho zdraví. Ne každé „tuky“ jsou tuky. Vlastnosti, a tím i kvalitu tuků určuje druh mastných kyselin. Nasycené mastné kyseliny a určité snadno nenasycené mastné kyseliny může organismus tvořit různými procesy látkové výměny sám. Ovšem určité vícenásobné nenasycené mastné kyseliny si organismus vytvořit nedokáže. Označují se také jako životně důležité (esence) a musí být bezpodmínečně dodávané s potravou. Nedostatek těchto kyselin, k čemuž dochází například při hladovkách, omezuje tělesnou a duševní výkonnost.

Pár slov o roli tuků a bílkovin, které jsou nezbytné pro fungování organismu

K esenční mastným kyselinám patří mastné kyseliny Omega 6 (rostlinné oleje),

a mastné kyseliny Omega 3 (maso, listová zelenina, ořechy).Tuky Omega 3 by se však měli konzumovat s mírou, pokud je jich mnoho, zapříčiňují kažení krevních tuků a podporují záněty. Omega 3 je nejnovějším zázračným slovíčkem pro lidi prosazujících zdravou životosprávu. Jsou stavební látkou důležitých tkáňových hormonů, předcházejí srdečnímu infarktu a zabraňují vzniku zánětů. Je možné, že mastné kyseliny Omega 3 dokonce snižují riziko rakoviny.

Opatrnost je však na místě při ztužených tucích!

Ztužované tuky zvyšují riziko srdečních a cévních chorob a za jistých okolností podporují vznik rakoviny. Ztužované tuky se vyskytují například v některých druzích margarínů a v různých hotových jídlech. I při konzumaci živočišných tuků (máslo, sádlo, maso, uzeniny, šlehačka, tučné sýry) vyžaduje střídmost, protože obsahují nasycené mastné kyseliny, které se ukládají na stěnách buněk a zvyšují riziko srdečních a cévních onemocnění. Nejzdravějším olejem je olivový, řepkový, lněný olej, ale i mastné Omega 3 kyseliny vyskytující se v mastných rybách (losos, tuňák, makrela) a v řasách.

Bílkoviny

Jejich úkolem je zvyšovat spalování tuků a starat se o duševní bystrost. V zásadě jsou však bílkoviny elixírem života. Na růst a obnovu buněk potřebuje lidský organismus bílkoviny nebo proteiny, které je třeba denně dodávat stravou. Bez bílkovin neexistují hormony, látková výměna ani odbourávání tuků.

Nejmenšími bílkovinnými stavebními složkami v organismu jsou aminokyseliny,

přičemž každá z nich splňuje při látkové výměně konkrétní úkoly. Největším skladištěm aminokyselin jsou svaly. Asi pětina kostního svalstva sestává z bílkovin. Pokud stravou přijímáme příliš málo bílkovin, například při hladovce, organismus si bílkoviny bere ze svalů. I nervové buňky se tvoří z bílkovin. Informační kanály mezi tělem, mozkem a psychikou fungují výlučně na základě transmiterů, které si organismus vyrábí z bílkovin sám. Bez bílkovin by neexistovaly myšlenky ani pocity.

Množství a kvalita aminokyselin přijímané z potravy jsou rozhodující

Z téměř 22 aminokyselin je osm esenčních, což znamená, že je musíme přijímat se stravou. Patří k nim leucin, isoleucin, lysin, methionin, fenylalalin, threonin, tryptofan a valin. Bílkoviny se nevyskytují pouze v mase, ale také v mnoha rostlinných produktech. Celkově přijímáme s potravou dostatek bílkovin. Horkost při přípravě však bílkoviny ničí. Příliš málo kyseliny žaludeční, problémy se střevy a slinivkou brání trávení bílkovin. Obecně se doporučuje míchat různé zdroje bílkovin.

Denně potřebujete 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti

Jejich spotřeba však při stresu a sportovním výkonu stoupá. Nejezte příliš živočišných tuků. Porce by neměla přesahovat 60-80 gramů. Maso nebo rybu pokapejte citrónovou šťávou, protože její kyselina napomáhá trávení bílkovin. V jednotlivých případech mohou aminokyseliny dodávat formou doplňkových výživných prostředků, ale pozor: nemohou je nahradit!