Především potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukru. Jsou mimořádně oblíbené, ale mají malou výživovou hodnotu a měli bychom je nahrazovat nutričně hodnotnějšími alternativami. Nejlepší je omezit nebo zcela vyloučit konzumaci mastných masných a uzenářských potravin a smetanových mléčných výrobků. Také je třeba omezit sladkosti.
V malých dávkách zdraví lidé ano. Pravidelně a v nepřiměřeně velkých dávkách se ale většině lidí nedoporučují. Ryby, bílé maso, kvalitní rostlinné tuky a rostlinné alternativy masa ve formě luštěnin a sóji jsou nutričně lepší a bezpečnější.
Pro děti, podobně jako pro dospělé platí zásada, že tuky by měly pokrýt 25 až 30 procent z celkové denní energie přijaté potravou. U kojenců však mohou tvořit až 50 procent, u batolat 40. Při dodržení tohoto pravidla není až tak důležité, aby děti jedly pouze nízkotučné potraviny. Do arzenálu zdravých potravin patří i rostlinné oleje, ořechy, semínka nebo mastné mořské ryby, které rozhodně mezi nízkotučné potraviny nepatří. Při výživě dětí je třeba dbát na správnou skladbu tuků a na obsah mastných kyselin. Upřednostňujme rostlinné oleje, ořechy a rybí tuk. Zejména tzv. esenciální více nenasycené mastné kyseliny jsou v dětském věku důležité pro vývoj mozku, nervů nebo oční sítnice. Naopak příjem nasycených a transmastných kyselin je třeba už v dětském věku potlačovat. Jejich hlavním zdrojem je tučné maso a uzeniny, jakož i smetana a smetanové tučné sýry.
Je zdraví prospěšná pro vysokou konzumaci zeleniny, ovoce a bohaté zastoupení ryb a mořských plodů a vydatné používání olivového oleje. Tento typ stravování se stal jedním z modelové diety snižující riziko aterosklerózy. Po menších úpravách je vhodná i na redukci hmotnosti a má význam při prevenci rakoviny a Alzheimerovy choroby. Mnoho ryb a plodů moře by měli jíst i diabetici a lidé s vysokým rizikem kardiovaskulárních chorob.
V odborné literatuře se většinou alternativní formy stravování pro děti velmi nedoporučují. Hlavním důvodem pro opatrnost je růst a vývoj dítěte a s tím spojené vyšší nároky na optimální přívod všech živin v potravě. Čím je dítě menší, tím je citlivější na nedostatečný přísun živin v potravě. Při alternativním stravování se optimální přísun živin dosahuje zpravidla hůře. Na druhé straně nelze všechny formy alternativního stravování házet do "jednoho pytle". Zatímco méně přísné formy vegetariánského stravování mají oproti běžnému stravování mnoho nutričních a zdravotních výhod, přísně veganské stravování je spojeno s rizikem nedostatečného příjmu vápníku, železa, vitamínu B 12, zinku, selenu a podobně.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.