Mrkev je doslova poklad, který na zahradě roste

Mrkev patří mezi základní druhy zeleniny, kterou najdete růst na téměř každé zahrádce. Nevyžaduje nijak speciální péči a z bohaté úrody se může těšit i zahrádkář začátečník. Ale víte o ní všechno? Nebo jen to, že je dobrá na oči a rozzáří vzhled a chuť pokrmů?

mrkev, zelenina, zahrada, zdraví,. vitaminy, minerály

Co možná o mrkvi nevíte

Málokdo ví, že mrkev roste ve dvou barevných verzích. Kromě té naší domácí, je tu totiž i divoce rostoucí, která se ujme i v těžkých terénech. Ta má netradiční bílou barvu a v zahraničí začínají objevovat její chuť pro gastronomii. Pozitivní dopady na zdraví mají obě z nich. Základem je dobře známý betakaroten, který chrání tělo před mnoha škodlivinami, například i ze silného slunečního záření.

Vitaminy, minerály a vláknina

Mrkev v sobě v sobě ukrývá zejména vitamíny B, D, K a C. Z minerálů zde je zastoupeno například železo, síra, vápník, hořčík nebo selen. Poslední zmíněný má pozitivní vliv na činnost srdce a cév. Mrkev je také plná antioxidantů a vlákniny.

Prevence nemocí

Podle některých průzkumů napomáhá obsahem živin snižování rizika rakoviny plic, prsu a střev i cévní mozkové příhody. Výpočet blahodárných účinků nenápadného kořenového hrdiny tím ale nekončí. Mrkev zlepšuje i kvalitu pleti, chrání zuby a dásně, slouží jako prevence infekcí a dokonce zpomaluje stárnutí buněk. Pomáhá správnému trávení a pravidelnému vyprazdňování, chrání před volnými radikály, a tím vypuzuje toxické látky z těla. Eliminuje bujení rakovinových buněk - prevence před rakovinou. Posiluje kardiovaskulární systém - prevence před kardiovaskulárními onemocněními (infarkt, mozková příhoda, ischemická choroba srdeční). Snižuje vysokou úroveň cholesterolu v krvi. Pomáhá při kožních onemocněních. Zabezpečuje pevnost kostí a zubů . Dodává tělu vitamin A, který potřebujeme pro dobrý zrak. Dodává pokožce pevnost - proti stárnutí.

Původ rostliny

Mrkev pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a neobdělávaní zástupci a tvoří tak centrum různorodosti druhu. Historie jejího rozšíření není zcela jednoznačná. Předpokládá se, že se v 10. století rozšířila do celé oblasti od Indie po východní Středomoří. Ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. V současnosti se nejvíce pěstuje v Evropě, Asii a Severní Americe. Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i u nás.

Mrkev je náš nejbohatší zdroj betakarotenu

Betakaroten se v organismu mění na vitamin A. 100 gramů mrkve znamená trojnásobek denní doporučené dávky vitamínu A. Na druhé straně obsahuje minimum tuků a cukrů. 

Mrkev je pravý přírodní lék

Pravidelná konzumace mrkve pomáhá očím. Snižuje hladinu cholesterolu a zlepšuje trávení a peristaltiku střev. Pomáhá při migréně a zánětlivých bolestech kloubů. Dodává živiny, potřebné pro zdravý vývoj zubů a zdravý vývoj zrakových orgánů. Proto by děti měly jíst hodně mrkve! Mrkev chutná výborně, takže to není žádný trest.

Nekrájejte mrkev před vařením

Mrkev, která před vařením není pokrájená, obsahuje více látek snižujících riziko vzniku rakoviny. Britští a dánští vědci zjistili, že pokud mrkev nakrájíme, až když je uvařená, obsahuje o 25 procent více přírodního pesticidu falcarinol. Ten se vytváří v mrkvi a chrání ji před plísňovými onemocněními. U pokrájené mrkve se zvětšuje její plocha a při vaření se proto živiny rozpustí. Pokud ji člověk uvaří celou, živiny i chuť se v ní uzamknou a mrkev je pak lepší ve všech směrech. 

Jak správně pěstovat mrkev

Pěstujte ji na otevřené ploše v lehké a úrodné půdě. Některé odrůdy mrkve budou mít kořeny velmi hluboko, a tak je důležité odstranit ze záhonů nejdříve kameny a důkladně ji prohnojit. Mrkev vyžaduje osevní postup, tedy obměnu plochy jednou za tři roky. Existují zhruba dva druhy mrkve: ranná a pozdní. Ranná karotka se sejte na jaře přímo na místo, kde chcete, aby rostla. Sejte, až když se teplota půdy pohybuje od 7 ° C výše. Pokud chcete rannou mrkev vysadit ještě dříve, je třeba použít poklop nebo jiné krytí, které po několika týdnech musíte zase složit. Pozdní mrkev sejte od konce jara do začátku léta. Semeno mrkve zasejte přibližně 1 - 2 cm do hloubky do řádků, které jsou asi 15 cm vzdálené. Mrkev nepřesazujte. Pokud ji zasejete hustě vedle sebe, je nutné mrkev později přetrhnout, aby vyrostla větší a kvalitnější. Pokud ji nepřetrhnete, mrkev nebude mít na růst prostor ani dostatek živin a zůstane velmi malá. To platí zejména pro pozdní mrkev. Záhony s mrkví je důležité pravidelně zbavovat plevele a zalévat.

Choroby a škůdci

Ukrývají se na vlhkých a trvale zastíněných místech, která jim slouží i na přezimování. Z těchto úkrytů pak na jaře putují za potravou. Nejraději konzumují listy zelné zeleniny a salátu, kořeny mrkve, hlízy brambor, plody jahod a často se zavrtají i do spadaného ovoce. V zahradách se nejčastěji vyskytuje plzák španělský a slimáček polní. V porostech mrkve a petržele se objevuje v druhé polovině léta, zejména za suchého počasí. Se silnějším výskytem padlí se setkáváme v přetížených a stíněných porostech. Šíření onemocnění podporují i silné ranní rosy. Při silnějším napadení porostů dochází ke snížení úrody. Výskyt nemoci je obecně vázán na starší listy a na druhou polovinu vegetace. Nejškodlivější je v srpnu a září. Při vhodných podmínkách dochází i k napadení stopek listů. Pokud jsou podmínky vhodné pro rozšiřování infekce, dochází ke spojování skvrn, kadeření a usychání listů, které vypadají jako spálené.

Skladování mrkve

Na podzimní spotřebu a zimní uskladnění mrkev sklízíme od září do začátku listopadu. Rádky podryjeme a mrkev vytahujeme ručně. Dáme ji oschnout, pak ji očistíme a nať odkroutíme tak, že ponecháme jen malé srdíčko. Předpokladem úspěšného skladování je pečlivé zacházení při sklizni. Mrkev z vlhkých, rašelinových půd a půd přehnojených dusíkem má malou trvanlivost. Zahrádkáři ji nejčastěji uskladňují ve sklepích s rovnoměrnou teplotou, vysokou vlhkostí vzduchu volně v truhlících nebo v suchém písku. Optimální podmínky pro skladování jsou při teplotě okolo 0 ° C a 90 - 95% vlhkosti vzduchu. Kvalitní mrkev vydrží až šest měsíců. Mrkev se nejlépe uskladňuje ve sklepě v písku. Ale ne na kupě. Nejlepší je, když zvolíte dostatečně velké nádoby, které naplníte pískem, a potom po celém obvodu napícháte mrkve vestoje (jakoby rostly v půdě) tak, aby se navzájem nedotýkaly. Dobré zkušenosti mají pěstitelé i se skladováním mrkve v jedné vrstvě, která se překrývá novinovým papírem.

comments powered by Disqus


Podobné články


Rajčata se nemusí urodit, když je špatně přesadíme, přeléváme či vystavujeme špatným teplotám

Rajčata jsou oblíbenou zeleninou nejen u konzumentů, ale také u zahrádkářů. Jde o poměrně nenáročnou...
více...

Borůvka Amelanchierova, muchovník nebo indiánská borůvka? Zdravé bobule z našich zahrad!

Nic vám to neříká, když slyšíte, jak je výborný muchovník? A co takhle indiánská borůvka? Ano, i to je název...
více...

Nové brambory vařte ve slupce, zachovají si důležité minerály a vitaminy

Nové brambory, to je lahůdka, na kterou se těšíme hned na jaře. Ale musíme si nějakou dobu počkat, než obchody...
více...

Rajčata jsou dietní, skvěle chutnají a chrání naše tělo před mnoha chorobami

Rajčata se do Evropy dostala začátkem šestnáctého století, ale pouze jako okrasné plody. Nejprve se totiž dokonce...
více...

Domácí zeleninová směs bez konzervantů zdravě ochutí polévky i omáčky

Vegeta je dochucovací přísada do jídla, bez které si mnoho z nás neumí představit žádnou polévku či omáčku....
více...

Hlávkový salát pomáhá s hubnutím i se spánkem

V obchodech se často objevuje dovozová rukola či polníček, ale na hlávkový salát se trochu pozapomnělo. Díky...
více...

Rychlé, chutné a zdravé pokrmy z vajec

Vejce nejsou vůbec nezdravou potravinou, přesto tomuto mýtu stále někteří lidé věří a konzumaci vajec se...
více...

Čekanka čistí tělo a má široké využití v kuchyni labužníků

Přestože čekanku dobře znali již naši předkové a hojně ji také využívali, my jí stále neumíme přijít...
více...

Chcete vařit zdravě, chutně a levně?

Zdravé vaření se stává novodobým trendem a zájem o něj rok od roku roste. Existuje hned několik hlavních...
více...

Železo dodáme tělu hovězím masem, cizrnou, kakaem, ale i slunečnicovými semínky

Omyl s tím, že ve špenátu je nejvíc železa je již dávno vysvětlen, přesto v podvědomí máme stále Pepka...
více...