Bez ohledu na funkční vlastnosti má jeho vzhled i psychologický aspekt. Masivní bezpečnostní kování pomůže odradit příležitostného zloděje, který raději zamíří k sousedům. Například tam, kde se kolem jednoduchého zámku třpytí obyčejné kování, které již na první pohled klade mnohem menší odpor vůči násilnému vniknutí.
1. základní ochrana (šedá barva),
2. dostatečná ochrana (zelená barva),
3. vysoká ochrana (modrá barva),
4. velmi vysoká ochrana (červená barva).
jsou na obalech výrobků odlišeny barvou a číslem. Zařazení jednotlivých výrobků do kategorií je podmíněno certifikátem vydávaným autorizovanou zkušebnou. Kromě absolvování laboratorních testů musí výrobce prokázat, že je schopen dodávat výrobek na trh ve stálém provedení a kvalitě. Dalším způsobem certifikace je osvědčení Národního bezpečnostního úřadu. Zabezpečení našich obydlí by mělo tvořit komplex několika prvků ochrany. Od bezpečnostních dveří s kvalitními zámky přes ochranu oken v podobě kvalitního kování, bezpečnostních fólií, případně i mříží, až po elektronické systémy s alarmem, napojeným na pulty centrální ochrany v souladu s kamerovým systémem. Je však důležité počítat s překonáním všech těchto překážek, a proto se vždy doporučuje pojistit si svůj majetek v dobře zvolené pojišťovně. Základem ochrany jsou většinou dobře zabezpečené vstupní dveře. Jejich kvalitu z hlediska ochrany specifikují bezpečnostní třídy podle normy EN 1627-1630. Čím vyšší je číslo, tím je lepší ochrana. Kategorie jeden (BT1) a dva (BT2) zahrnují obyčejné vstupní dveře bez jakékoliv zvláštní výbavy. Dostatečnou míru ochrany již zajišťují kategorie tři (BT3) a čtyři (BT4), které obvykle vyžadují pojišťovny. Třídy pět (BT5) a šest (BT6) se využívají spíše ve firmách s vysokými nároky na odolnost proti vloupání (trezorové místnosti apod..).
Přestože funkční definici už máme za sebou, na usnadnění výběru správného kování pro vaše vstupní dveře je vhodné porozumět i dalším odlišnostem v jednotlivých typech. V základním způsobu rozdělení se rozlišuje kování štítové nebo rozetové, dále se můžeme setkat i s dělením podle délky kliky a typu zámku (klíče). Z designového hlediska se kromě tvaru kliky rozlišuje dělení podle povrchové úpravy na matné, lesklé, polomatné, kombinované nebo patinované. Z bezpečnostního hlediska je důležité rozdělení podle míry překrytí vložky - podle tohoto kritéria se kování dělí do tří skupin. Největší stupeň bezpečnosti zaručuje překryté kování, tj. takové, které plně kryje zámkovou vložku. Toto překrytí bývá obvykle asi jeden centimetr vysoké, chrání vložku úplně a odolává jakémukoliv nářadí.Otevřené kování plní svou funkci pouze ve spojení s vložkou odolnou vůči odvrtání. Vložka však smí přesahovat maximálně o tři milimetry. Polopřekryté kování je pak někde mezi těmito typy - jeho design není takový robustní jako v případě překrytého kování a zámek chrání lépe než otevřené kování. I to nejlepší kování osazené v nekvalitních dveřích z měkkého materiálu však nezabrání zloději vsunout páčidlo mezi tyto dva materiály a zámek vytrhnout i s kováním.
Pokud klika směřuje zleva doprava, klika je pravá, pokud směřuje naopak zprava doleva, klika je levá. Další pomůckou je to, kterou rukou na kliku přirozeně sáhneme.
V nabídkách specializovaných firem se nejčastěji setkáváme se třemi typy bezpečnostních kování:
• klika - klika
• koule - klika
• držadlo - klika
Nezáleží na designu nebo povrchové úpravě, obyčejně jsou dostupné tyto varianty pro všechny druhy bezpečnostních kování, i když z hlediska bezpečnosti se v případě vstupních dveří používá varianta klika-klika pouze zcela výjimečně a na přání zákazníka. Při výběru by neměly hrát roli pouze estetická kritéria. Ani ta nejzajímavější a originální klika nemusí být příjemná na dotek, může se zařezávat do dlaně nebo naopak ergonomicky špatně tvarovaná koule a držadlo může být pro změnu kluzké; výsledkem bývá zabouchnutí dveří i s klíčem v zámku zevnitř.
Dveřní kování je nutné vybírat přesně na daný typ dveří. Nejde jen o design, ale především o technické parametry: osovou rozteč, svislou rozteč, šířku čela a zadlabací hloubku. Rozteč je vzdálenost mezi středem kliky, čili osou čtyřhranu, a středem otvoru ("prostřední dírka") na cylindrickou vložku. Nejčastěji se prodávají kování s roztečí 72 mm, případně 90 mm, ale na trhu jsou i kování s roztečí 92, 88 a 62 mm. Nesmíme zapomenout ani na tloušťku dveří, na které má být nové kování osazeny.Tento rozměr je pro jednotlivé modely kování stanoven v podobě intervalu, do kterého bychom se měli vejít. Například to může být 40 až 55 mm. Samozřejmě, vyrábějí se i kování na širší i užší dveře. A naopak, pokud si kupujete nový zámek, je důležité znát vzdálenost mezi upevňovacím šroubem vložky a vnější hranou kování z vnější strany dveří a vzdálenost mezi upevňovacím šroubem vložky a vnější hranou kování z vnitřní strany dveří. Z těchto hodnot se vypočítá minimální velikost vložky. Ne každé kování je vhodné pro každý typ vložky. Běžná je cylindrická, existují však i jiné, atypické výrobky, které nemusí "pasovat" do běžného bezpečnostního kování. Důležité je znát i rozměry vložky. Vložka se musí vejít pod případné překrytí a naopak - nemůže být příliš hluboko, jinak by klíč nedosáhl až na doraz a nemohli bychom odemknout.
Nehledě na atestace a bezpečnostní kategorie je vhodné nakupovat v ověřených firmách, které prodávají právě takový typ certifikovaných výrobků. Někteří výrobci nabízejí i montáž - jejich technik je oprávněn vystavit potřebné potvrzení, které slouží například jako doklad pro pojišťovnu. Kování představuje tzv.. zábranný prostředek, určení jeho typu bývá součástí pojišťovacích smluv a podle míry ochrany lze vyjednat případnou slevu na pojištění domácnosti. Nesmíme však zapomínat, že kování je pouze jedna z částí celého systému ochrany před nevítanými návštěvníky. I to nejkvalitnější bezpečnostní kování bez kvalitní vložky, a ještě osazeny na obyčejných, nikoli bezpečnostních dveřích, představuje pouze nepatrné zdržení.Vítané, ale rozhodně nedostačující.
Největším lákadlem jsou pro ně dveře se starou vložkou a široce otevřeným profilem bez bezpečnostního kování. Nejčastějšími zlodějskými metodami jsou "vyhákovaní" pantů, roztažení zárubní a odvrtání či vypáčení zámku.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.