Domácí úkoly jsou pro děti velmi důležité

Víte, proč děti dostávají ve škole domácí úkoly? Ne, není to proto, aby vás pedagogové trápili a ubírali vám i vašim dětem tolik potřebný volný čas. Následující řádky jsou proto věnovány zejména rodičům, pro které je tato činnost denodenní nutností a povinností. 

děti, výchova dětí, škola, příprava na školu, domácí úkoly

Domácí úkoly jsou v mnoha rodinách tématem stresujícím

a plným emocí. Táhnou se zejména u žáků základních škol do pozdního odpoledne a překračuje se tím akceptovatelná časová hranice. Domácí úkoly vyžadují zejména u mladších žáků přítomnost rodičů: ať už na to, aby zaměřili pozornost dítěte na úkoly, nebo na to, aby odpověděli na otázky ze strany školáka. I když má v každé rodině boj s domácími úkoly svá specifika, mnohé problémy jsou podobné (samozřejmě, liší se v závislosti na věku). A jelikož při individuálních problémech lze využít jen jednotlivou podporu, nedá se vše, co nabízíme v článku, využít pro každou rodinu se školákem. Některé věci jsou již známy. Ale i když ne všechny tipy jsou pro vás nové, alespoň nabudete pocit jistoty, že jste v oblasti přípravy do školy se svým dítětem na dobré cestě. Ale ve stejné míře mohou být užitečné i pro druhou část rodičovského páru a pro učitele a učitelky. A ještě jedna poznámka: pod pojmem domácí úkoly nechápeme jen písemné vypracování zadaných úkolů doma, ale i ústní přípravu na jednotlivé předměty (tedy kompletní přípravu na vyučování).

Domácí úkoly - jaký mají význam a smysl?

  • Domácí úkoly jsou doplňkem ke školní práci, jejíž nejdůležitější část se odehrává ve vyučování.
  • Domácí úkoly slouží k tomu, aby dávaly učitelům zpětnou vazbu o znalostní úrovni dítěte.
  • Dítě si má pomocí nich prohloubit a utvrdit to, co se naučilo ve škole.
  • Přispívají k tomu, aby si doma byli žáci schopni sami organizovat učební postupy, aby si uměli sami vybrat a využít pracovní techniky a prostředky.
  • Domácí úkoly by měly být rozvrženy tak, aby je dítě ve čtvrtém ročníku zvládlo za maximálně jednu hodinu, mladší za méně času.
  • Domácí úkoly by měly být vypracovávány samostatně, tj. bez cizí pomoci.
  • Domácí úkoly jako náhrada za chybějící vyučování nebo jako metoda k udržení disciplíny jsou nepřípustné.

Co s načatým odpolednem? Domácí úkoly?!

Den ve škole znamená pro děti právě tolik námahy jako pracovní den pro nás dospělé. Zohledněte proto tento fakt při plánování toho, kdy má dítě začít s domácími úkoly. Promyslete si společně, kdy je nejlepší čas začít. Mnoho dětí potřebuje po vyučování delší pauzu na to, aby se mohly trochu tělesně "vydovádět". A to bychom jim měli dovolit. Na druhé straně si rodiče ale často stěžují, že následně mají děti větší problémy s domácími úkoly. Pokud je toto váš případ, domluvte se jednoduše s dítětem a vylučte určité hry před napsáním domácích úkolů. Samozřejmě, ne každému dítěti vyhovuje odpoledne na domácí úkoly. Ale hodně výhod má právě časné odpoledne. Mnoho dětí potřebuje po dopoledni stráveném ve škole a obědě přibližně půlhodinovou pauzu a často mívají na pozdní odpoledne už dohodnutý program s kamarády venku, termíny v kroužcích apod.

Výkonnost je mezi 14.00 a 15.00 zpravidla dobrá,

ale i zde existují individuální rozdíly. Většina školáků je již např.. po 18.00 "hotová", ale jsou i tací, kterým jde učení nejlépe právě tehdy. Vy jako rodiče už určitě víte, kdy si vaše dítě vyžaduje odpočinek a kdy umí pracovat dobře. Důležité ale je určit spolu s dítětem čas, kdy se budou dělat domácí úkoly, a ten nemusí být každý den přesně tentýž. Je však třeba dbát na to, aby si v tomto čase neplánovaly setkání s kamarády, aby nezazvonily u dveří tehdy, když se váš syn nebo dcera ještě připravuje do školy. Třeba zmínit i takové děti, které chtějí mít problém s úkoly co nejdříve z krku a pustí se do nich hned, když přijdou ze školy domů, aby měly klid už před obědem. I to může být smysluplné, jestliže např..mladší sourozenec přichází ze školy ve 12.30 a čeká s obědem na staršího sourozence, který přichází až později (např. ve 13.30). Závěr: Existuje mnoho argumentů pro určitý přesně vymezený čas na domácí úkoly, existují však velké individuální rozdíly - ale nezbytné je najít společně pravidla a ty pak důsledně dodržovat.

Ví dítě, co má za úkol?

Pokud se domácí úkoly zadávají na konci hodiny, má s tím dítě mnohdy problém, protože buď nestíhá během celé hodiny (takže závěr hodiny není výjimkou), nebo již myslí na přestávku. Pokud má dítě navíc problémy s jemnou motorikou, je jeho pracovní tempo mnohem pomalejší než tempo jiných dětí ve třídě a zaznačení úkolů zvládne jen částečně. Pokud domácí úkoly napíše učitel na tabuli, děti s obtížemi vnímají, mají často problém při opisování. Toto pro ně není pomoc, ale břemeno navíc. V této situaci může tedy vystupovat několik komponentů, které znevýhodňují dítě. Jedno je však jisté: Zavedení sešitu, kde si bude dítě zapisuje domácí úkoly, je nezbytné. Učitel nebo učitelka mohou pak zkontrolovat, zda si dítě zaznamenalo všechny důležité věci a pro vás slouží sešit na to, abyste měli relativně bezproblémový přehled o domácích úkolech. Učitelé pak mohou při nedostatečném poznamenáni některé údaje doplnit (někdy stačí určitý čas, než dítě převezme absolutní odpovědnost za své úkoly). To může dítěti značně ulehčit. V žádném případě byste neměli vy nebo vaše dítě telefonovat a ptát se jiných dětí. Vaše dítě si pak zvykne, že tak či tak se dostane k úkolům a přesune na vás velkou část odpovědnosti, místo toho, aby si to zjistilo už ve škole. Dítě by se mělo naučit, že se musí samo postarat o kompletní úlohy. Promluvte si o tom s dítětem! Kritika ze strany učitele působí při chybějících úkolech často více než domlouvání rodičů. V nouzi musí jít dítě i tak do školy s chybějícími úkoly, aby pocítilo důsledky.

Pořadí úkolů

Téměř každé dítě má předměty, z nichž dělá úkoly mnohem méně rádo než z ostatních předmětů. V principu by měly být "vyřízeny" nejdříve úkoly, které dítě vnímá jako nepříjemné nebo těžké."Jednoduché" úkoly jsou pak jakoby odměnou za splnění těch těžších. U dětí, jejichž výkonnost je dobrá i v pozdních odpoledních hodinách, lze postupovat tak, že písemné úkoly si udělá po obědě a ústní až po fázi hry, kroužku nebo setkání s kamarády. Toto je vhodné např..v zimě, kdy se stmívá poměrně brzy a čas na hry venku je i tak krátký. Takže i zde platí: uzavřít dohodu s dítětem! A dále platí, že neexistují obecně závazná pravidla, protože každé dítě je jiné. Vyhnout byste se však mohli tomu, aby byli domácí úkoly zcela časově rozptýlené, neboť tím je zablokované celé odpoledne. A také byste neměli akceptovat lenost dítěte, která způsobuje, že si chce nechat nejtěžší úkoly nakonec. Vaše umění tedy spočívá v tom, na jedné straně vytvořit a dodržovat systém, na druhé straně ale být trochu flexibilní, pokud to okolnosti vyžadují.

Natahuje dítě čas kvůli úkolům?

Za určitých okolností musí být některé volnočasové aktivity vynechány (např. fotbalový trénink), aby dítě mohlo úkoly korektně dokončit. Pokud se však domácí úkoly každý den vlečou u vašeho dítěte do večera, může být za určitých okolností vhodné poznačit si každý den i konkrétní čas ukončení domácích úkolů. Když pak nastane čas, který jste poznamenali jako nejzazší možný, je třeba úkoly přerušit, přičemž je jedno, kolik jich ještě zůstalo. Pokud je natahování času způsobeno handrkováním dítěte, má to za následek, že dítě musí jít jednou do školy bez úkolů. Tím dáte dítěti pocítit odpovědnost za jeho úkoly a musí nést i následky ve škole. Pomůckou může být i budík, smysl má však jen tehdy, pokud dítě zná hodiny (alespoň částečně). Pro mnohé děti je pak povzbuzením, pokud stihnou úkoly udělat ještě před stanoveným časem. Pokud používáte tento trik, zajistěte dítěti především v počáteční fázi přiměřenou šanci na to, aby dosáhlo cíl. Jinak by bylo dítě frustrované. A samozřejmě tikání hodin nesmí být rozptylující. Další příčinou takové techniky zpomalení může být to, že dítě považuje úkoly za nepřehledné a neřešitelné. Často si děti nedovedou představit, že budou umět úkoly řešit, a tak jen co otevřou učebnici, zaznívá věta: "Ale, toho je ale hodně, to nikdy nezvládnu." Aby se dítě nerozptylovalo mnoha dalšími věcmi v knize, můžeme vyrobit z papíru průhledné okno, které zakryje jiné úkoly, a dítě tak upírá pohled pouze na úkoly, které je třeba udělat. A možná takovým dětem chybí i strategie, jak začít s úkoly. Pak jsou odkázány na srozumitelnou pomoc ze strany rodičů. Takovým dětem pomáhá společně krok za krokem vypracovat plán, podle kterého se mohou snadno orientovat. Tip: Pochvalte dítě, které má problém pustit se do domácích úkolů, už za to, že vůbec s úkoly začalo. Nadějná pochvala na konci je pro ně příliš vzdálená a jen zřídka dostatečně motivující.

Jak vypadá pracoviště dítěte?

Není náhodou příliš obložené různými věcmi nebo nestojí uprostřed hraček? V takovém případě by se nechal (a rád) rozptýlit každý. Ano, existuje ideální pracovní místo - i pro domácí úkoly. Ale i vy poznáte, že "ideální" pracovní místo pro vás a vaše nároky vůbec nemusí být ve skutečnosti ideálním, protože se tam necítíte dobře. Příklad: odborně vybavená kuchyně je určitě objektivně nejlepším pracovním místem pro ženu v domácnosti - ale přináší to jen málo užitku, pokud se cítítí být rušena příliš přístroji a nábytkem. Nejvhodnější pro dítě je určitě klidné pracovní místo v dětském pokoji, tedy vlastní psací stůl se správným osvětlením (zleva pro praváky a zprava pro leváky). Židle by měla být správně formovaná pro páteř a ve správné velikosti, nejlepší, pokud se dá přizpůsobit. Na stole by neměly být hračky, ale měl by poskytovat dostatek místa pro věci, které jsou důležité při psaní domácích úkolů z jednoho předmětu. Je dobré, pokud se pod stolem nebo vedle stolu nachází ještě prostor pro školní potřeby, např.. regál s poličkami, kde mohou být rozděleny školní potřeby - nejlépe podle předmětů, aby je dítě mělo po ruce. I když to ne vždy vypadá nejlépe, vhodné je, aby stůl stál tak, že se dítě dívá do zdi, a ne do okna, ze kterého může neustále pozorovat zajímavé věci. Tímto způsobem se dítěti ztrácejí z dohledu i hračky, které ve skutečnosti do dětského pokoje patří. Hodiny, z nichž dítě snadno odečte čas, patří na nebo nad stůl, nejlepší jsou hodiny s ciferníkem, ale bez tikající vteřinové ručičky. Naopak, na stůl nepatří rádio, přehrávač  nebo dokonce televizor (ten by v dětském pokoji neměl být vůbec). Tak toto je ideál, jak má vypadat "pracoviště" školáka v dětském pokoji. Ale neexistuje ideál bez výjimek a odchylek. Mnohé domy jsou stavěny tak, že dětský pokoj je na jiném podlaží než místnosti, kde se odehrává převážná část dne (kuchyň, jídelna, obývací pokoj). Některé děti se pak cítí v dětském pokoji odstrčeny a izolovány. Toto jsou pocity, které sice nejsou správné, mají však své opodstatnění. Mnohé děti nemají rády, když jejich máma sedí po celou dobu přípravy do školy vedle nich, cítí se však osamělé a opuštěné, pokud nejsou dveře otevřené a nedostává se jim nic z toho, co se v domě děje. A tady je zase jednou nezbytná dohoda! V klidné domácnosti je v pořádku, pokud si dítě dělá domácí úkoly na jídelním stole, pokud jsou splněny jiné podmínky. Některé děti umí lépe pracovat, pokud se v blízkosti zdržuje dospělý.

Je však třeba dodržet následující podmínky

  • dostatek světla,
  • dostatečně velké místo na stole,
  • přístup k tužce, perům ...,
  • ale i to, že se dospělý přizpůsobí, tedy neposlouchá právě hlasitě rádio, netelefonuje do "bezvědomí", nevysává ... A někdy stačí jen nechat otevřené dveře v dětském pokoji.

Mluvte s dítětem,

vyzkoušejte a dodržujte to, co jste spolu s dítětem určili jako optimální. Věčně diskutovaným tématem je otázka, zda může být při plnění domácích úkolů puštěné rádio. Mnohé děti tvrdí, že s hudbou v pozadí se jim pracuje lépe. Tip: S dětmi v pubertálním věku a mládeží těžko něco v této oblasti dosáhnete, ale u dětí do páté třídy byste měli trvat na tom, aby rádio zůstalo vypnuté (a v době psaní úkolů to platí i pro rádio v kuchyni nebo televizor, pokud je v blízkosti místa, kde se dítě učí).

Dělá si dítě úkoly samo?

Nezačínejte s vaší pomocí zasahovat příliš brzy: Proč by se mělo dítě namáhat, pokud mu nabízíte řešení? A jak je to se sebedůvěrou vašeho dítěte? "Já to nevím!" Možná si dítě absolutně nepřipouští, že by zvládlo úkoly samostatně, a proto váhá pustit se do práce. Ujistěte se, zda umí vaše dítě v principu dělat úkoly samo, a pokud ano, omezte vaši pomoc pouze na počáteční rozhovor o úkolech. Poté nechte dítě dělat úkol za úkolem samy a za každou samostatně vyřešenou úkolem nešetřete chválou. Tak ho budete motivovat k tomu, aby se naučilo pracovat samostatně. Bloky úkolů můžete pak pomalu stupňovat a vaši přítomnost omezovat.

Musíte při úkolech sedět vedle dítěte?

Na základě výše popsaného se můžete pomalu vzdalovat od dítěte: zatímco na začátku sedíte v dětském pokoji spolu s dítětem, později můžete pracovat v jiné místnosti a dítě se vám ohlásí vždy po provedení jednoho bloku úkolů (např. z matematiky, českého jazyka a angličtiny). Mnoho dětí má problém najít tzv.. vodicí nit a držet se jí. Přehledný plán, který vypracují rodiče s dětmi, usnadňuje dětem nejen start do úkolů. Získá tím i přehled o již vypracovaných úkolech a o těch, které teprve přijdou na řadu. Chcete-li vytvořit takový plán, měli byste spolu s dětmi přesně určit pořadí úkolů a vhodně naplánovat i přestávky. Tyto jsou pro děti mimořádným stimulem, ale zároveň symbolizují také systém práce. Promluvte si přitom o jednotlivých úkolech a ujistěte se, že dítě vše správně pochopilo. Pouze dítě, které ví, co se od něj očekává, se může odvážně angažovat při domácích úkolech. A ještě docela upřímně: Pokud se vyskytnou nejrůznější problémy, není pak pochopitelné, že dítě má tendenci před úkoly unikat a posouvat je na vedlejší kolej? V takovém případě je vhodné omezit míru kritiky a soustředit se pouze na důležité věci. Rozpoznejte, kdy se vaše dítě snaží a pochvalte ho za to.

Závěr

Možná váspři čtení tohoto článku napadli ještě další myšlenky. Seznam tipů, které pomáhají při vypracovávání domácích úkolů, by tedy mohl pokračovat. Je však jedno, co vyzkoušíte, určitě si předem čas na odzkoušení tipu a dodržte ho, i když se zlepšení neobjeví okamžitě. Zpravidla jsou nutné dva týdny, dokud lze hovořit o účinnosti nebo neúčinnosti dané metody. A nenechte se odradit příliš rychle. V některých případech je třeba oslovit školu. Nestyďte se proto, pokud je třeba, žádat o pomoc vyučující.
 

comments powered by Disqus


Podobné články


Psaní písmenek je pro předškoláky zábava a to je dobré využít!

Nenásilný trénink držení tužky a pastelky v předškolním věku pomůže dětem s pozdější výukou psaní....
více...

Desatero, které by měl znát každý rodič školáka

Výchova dětí ve školním věku, to je především záležitost rodičů. Určitě, škola je pro děti velkým...
více...

Pokoj pro budoucího školáka

S končícím létem nastávají školní starosti nejen pro děti, ale i pro rodiče. Již ke konci prázdninách je...
více...

Odměna pro dítě za dobré, ale i horší vysvědčení

Zda odměnit dítě za vysvědčení, tak to je dilema mnoha rodičů. Samozřejmě, že se dítě neučí kvůli tomu, aby...
více...

Školní batoh není na házení, ani na jízdu po sněhu!

Školní tašky, tedy spíše batohy, musí vydržet opravdu hodně. A kdyby uměly vyprávět, co všechno s nimi naše...
více...

Vysvědčení motivuje děti, ale nesmí být důvodem k jejich strachu

Téměř každé rozdávání vysvědčení je provázeno tím, že některé dítě neunese tlak rodičů a pokusí se,...
více...

Co dítě musí zvládat, aby mohlo jít do první třídy?

Povinnost navštěvovat školu mají v naší republice děti po dovršení šesti let věku. Ale jen tento věk k tomu,...
více...

Škola volá aneb Co potřebují děti do školy?

Máte doma budoucího prvňáčka nebo žáčka nižšího stupně základní školy? Nečekejte s nákupem školních...
více...

Domácí úkoly - přežitek nebo důležitá učební metoda?

Některé děti berou úkoly jako samozřejmost, jiné jako test. Jsou vůbec potřeba? A mají pro děti nějaký smysl?...
více...

Sdílíte fotografie svých dětí na sociálních sítích? Brzděte!

Sociální sítě nám denně zasahují do života. A nejen nám, ale i našim dětem. Často a zcela oprávněně se...
více...